Kvalita vody není často taková, jakou bychom si ji představovali. Nebo naopak někdy ani nevíme, co pijeme a teprve až při působení na smyslové vjemy (zápach vody, zakalená voda), případně při zdravotních obtížích hledáme možnou příčinu. Zde si popíšeme několik základních problémů vody a jejich možná řešení.

Tvrdá voda a vodní kámen

S vodním kamenem se snad setkal každý. Jedná se o bělavý povlak usazující se ve vodovodním potrubí, v bojlerech, v myčkách a pračkách, v koupelnách a na stěnách nádobí. Vodní kámen vzniká jako nepříjemný důsledek tvrdé vody při opakovaném vysrážení vápníku a hořčíku, který je v ní rozpuštěný.

Stupnice tvrdosti vody

Kromě nepříjemných účinků tvrdé vody na spotřebiče může tvrdá voda způsobit vysychání pokožky nebo ekzémy. Nelze však říct, že je zdraví ohrožující. Naopak určitý obsah minerálů je pro zdraví nezbytný.

Metod na odstranění tvrdosti vody je několik. Liší se účinností, cenou a dalšími parametry.

Pro průmyslové účely se nejčastěji používá metoda iontové výměny a membránové procesy, jako je reverzní osmóza.

Pro domy, chaty a byty je ideální metoda iontové výměny při níž voda protéká přes speciální filtrační směs, která je schopna z vody odebrat vápník a hořčík a nahradit ho sodíkem, který je nezávadný. Výhodou je možnost regulace výstupní tvrdosti přes by pass.

Srovnání principů změkčování vody

Železo a mangan

Pravděpodobně druhý nejčastější problém vody je zvýšený obsah železa a manganu. Sloučeniny těchto látek opět nejsou pro člověka přímo škodlivé, způsobují však technologické a hygienické problémy. Též ovlivňují smyslové vlastnosti vody jako je chuť, barva a zápach. Tento problém postihuje zejména vodu čerpanou ze studní a vrtů.

Limity pro pitnou vodu

• mangan: 0,05 mg/l

• železo: 0,2 mg/l

Odstraňování železa a manganu z vody

Na odstraňování manganu a železa z vody se často používá opět metoda iontové výměny a podobný filtr jako je pro změkčování vody. Rozdíl je ve filtrační směsi, kterou voda protéká.

V průmyslu a provozech se setkáme s oxidačními metodami, kdy se železo a mangan nejdříve nechají zoxidovat a poté se již sražené odfiltrují za pomocí mechanických filtrů.

Legionella a jiné bakterie

Legionellu známe již od 80.tých let, kdy se poprvé definovala ve Philadelphii. Od té doby se kontroluje její limit v pitné vodě. Legionella způsobuje tzv. legionářskou nemoc, která u jedinců s oslabenou imunitou dokáže způsobit i smrt.

Legionella a jiné podobné bakterie ve vodě nejlépe žijí a množí se v zákoutích vodovodního potrubí při teplotách 30 - 50°C.

Limity pro Legionellu

• zdravotnická pracoviště s pacienty se sníženou imunitou – 0 KTJ (Legionell) / 100ml

• nemocnice a ubytovací zařízení – 100 KTJ (Legionell) / 100ml

Eliminace Legionell a dalších bakterií

Odstranění Legionelly a dalších bakterií z potrubí se provádí buď přehříváním protékající vody na více než 70°C nebo periodickou dezinfekcí. Průběžně by se mělo dbát i na prevenci a potrubí pravidelně čistit.

Nejúčinější je periodické dávkování chemií přímo do vody. Používá se chlornan nebo stále oblíbenější a účinnější chlordioxid.

Další bakterie

• Pseodomonas - Žijí v tělech rostlin i živočichů. V biofilmech umí přežít i v pet láhvích. Nejnebezpečnějí pro člověka je Pseudomonas aeruginosa. Pseudomonas způsobují různé druhy zánětů.

• Koliformní bakterie - Vyskytují se v trávicím ústrojí živočichů a poukazují na fekální znečištění vody.

• Enterokoky - způsobují infekce močových cest, infekce žlučových cest, infekce ran a gynekologické záněty.

Zákal vody

Zákal vody je tvořen malými částicemi rozmanitého původu. Často se vytvoří ve chvíli, kdy nějaká síla zvenčí naruší rovnováhu uvnitř v potrubí a uvolní tak látky usazené na stěnách.

Limit zákalu v pitné vodě je v ČR stanoven na 5 ZF (formazinových jednotek).

Co zákal vody může způsobovat

• koroze v potrubí

• Špatné hydraulické podmínky

• Špatná kvalita vody

• Nedostatečná údržba systému

• Znečištění zvenčí