Zákonem je na provozovatele pro veřejnou potřebu kladena povinnost předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení provozní řád vodovodu. Nově jsou však vyžadovány mezi povinnými položkami posouzení rizik a monitorovací program.
Tato nová povinnost přichází s účinností novely zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví od 1. 11. 2017. Na přepracování stávajících provozních řádů dává zákon provozovatelům lhůtu 6 let. Do doby zpracování a schválení upraveného resp. doplněného provozního řádu včetně monitorovacího programu a posouzení rizik se při kontrole jakosti vody bude postupovat podle stávajících právních předpisů. Nově předkládané provozní řády však již tuto nově povinné kapitoly musejí obsahovat.
V souvislosti se změnou zákona o ochraně veřejného zdraví, bylo novelizováno i znění vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Novelizace byla provedena z důvodu povinné transpozice směrnice Evropské Komise ze dne 6. října 2015 č. 2015/1787, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.
Novelizované znění vyhlášky zejména popisuje, jakým způsobem musí být nové povinnosti provozovatelů vodovodů, ale i orgánů ochrany veřejného zdraví, které jim jsou stanoveny novelou zákona o ochraně veřejného zdraví, naplňovány. Jedná se především o způsob zpracování tzv. monitorovacího programu a dále o postup vypracování posouzení rizik systému zásobování pitnou vodou výrobci pitné vody.
Posouzení rizik
Posouzení rizik obsahuje
- popis systému zásobování vodou,
- popis zjištěných nebezpečí a odhad jejich závažnosti a
- stanovení nápravných nebo kontrolních opatření k odstranění nebo zmírnění nepřijatelných rizik v celém systému zásobování.
Posouzení rizik se zpracovává jako dokument, který popisuje průběh rizikové analýzy systému zásobování pitnou vodou a navrhuje nápravná a kontrolní opatření k ošetření nepřijatelných rizik; konkrétní postup jeho vypracování a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví příslušná příloha vyhlášky.
Monitorovací plán
Monitorovací program obsahuje plán
- sběru a rozborů bodových vzorků vody nebo měření zaznamenaných procesem průběžného monitorování včetně způsobu stanovení míst odběru vody,
- kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení,
- kontroly úpravy vody, odběru vzorků vody, akumulací a rozvodné infrastruktury a
- kontroly ochranného pásma.
Monitorovací program zahrnuje tyto činnosti:
- kontroly rizikových aktivit v ochranném pásmu vodního zdroje, případně širším souvisejícím území, je-li to nezbytné z hlediska ochrany vodního zdroje před znečištěním,
- kontroly stavu ochranného pásma, stavebně-technického stavu jímacích objektů, úpravny vody, vodojemů, čerpacích stanic a další související infrastruktury systému zásobování pitnou vodou, včetně kontroly zabezpečení těchto objektů proti vniknutí nepovolaných osob,
- kontroly funkčnosti a stavu údržby technických zařízení používaných k jímání, dopravě, úpravě, dezinfekci, kontrole jakosti pitné vody nebo měření tlaku či množství dodávané pitné vody, jakož i ke kontrole zabezpečení provozních objektů,
- měření zaznamenávaná procesem průběžného sledování, sloužící ke kontrole jakosti surové, upravované nebo upravené vody nebo ke kontrole procesů úpravy vody; tato měření se použijí v případě, že z posouzení rizik vyplynou jako potřebná kontrolní opatření,
- odběry a rozbory bodových vzorků surové, upravované, upravené i dodávané vody.