Povolování domovních čistíren odpadních vod v ČR

Zneškodňování odpadní vody z malých zdrojů a to především rodinných domů, penzionů nebo rekreačních objektů, v lokalitách rozptýlené zástavby, kde není veřejná stoková síť s napojením na centrální čistírnu, je problémem, který vede k zamyšlení, jakým způsobem odvést vyprodukovanou odpadní vodu z těchto objektů. V současné době existuje několik možných způsobů zneškodnění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, jak tuto problematiku řešit.

Petr Hluštík, Henrich Horečný

Abstract

The presented article deals with the possibility of wastewater disposal by means of domestic wastewater treatment plants up to 50 PE and legislation when permitting domestic WWTPs. The article points out possible approaches in permitting domestic WWTPs, required certification, demonstration of product conformity, revision and technical supervision of the work.

Úvod

Zneškodňování odpadní vody z malých zdrojů a to především rodinných domů, penzionů nebo rekreačních objektů, v lokalitách rozptýlené zástavby, kde není veřejná stoková síť s napojením na centrální čistírnu, je problémem, který vede k zamyšlení, jakým způsobem odvést vyprodukovanou odpadní vodu z těchto objektů. V současné době existuje několik možných způsobů zneškodnění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, jak tuto problematiku řešit.

Způsob řešení likvidace odpadních vod je vhodné projednat na místně příslušném stavebním úřadě odboru životního prostředí. Ten by měl mít jasnou koncepci pro řešení každé lokality v obci s výhledem do budoucna.

Předkládaný článek se zabývá možností likvidací odpadních vod pomocí domovních čistíren odpadních vod (dále jen DČOV) do 50 EO [1] a legislativou při povolování domovních ČOV.

Typy domovních čistíren odpadních vod

Domovní čistírna odpadních vod je zdravotně technické zařízení k čištění splaškových vod. Hlavní zásadou úspěšného provozu čistírny, splňujícího požadavky na ochranu vod a životního prostředí, je její nepřetržitý provoz a údržba.

V České republice působí cca 30 výrobců domovních čistíren odpadních vod s přibližně 45 druhy a typy technologií. Mezi hlavní technologie čištění odpadních vod patří: aerobní čistírny, anaerobní čistírny, čistírny s biodisky, čistírny s membránovými moduly (MBR) a kombinace čistíren s biomasou přisedlou a ve vznosu. Rozdělení DČOV podle technologie čištění je zobrazeno na obr. 1.

Kategorie domovních čistíren odpadních vod

Domovní čistírny odpadních vod jsou dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, výrobkem [2]. V zákoně je dále stanovena technická specifikace pro výrobek ve smyslu dalších právních předpisů či technických norem. V případě DČOV se jedná o nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, ve kterém se udává minimální účinnost čištění pro kategorie výrobků označovaných CE [3]. Tyto výrobky jsou posuzovány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 [4], kterou se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků pro trh a podle ČSN EN 12566-3+A2 Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel – část 3: Balené nebo na místě montované DČOV [1]. Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanovuje kritéria, které musí DČOV splňovat ve smyslu minimální účinnosti čištění vypouštěných odpadních vod, a zároveň dělí DČOV do tří kategorií výrobků, které lze označit jako výrobek CE (Tab. 1).

Kategorie I - určena pro DČOV s vypouštěním do povrchových vod, přičemž o těchto DČOV se uvažuje jako o obvyklém řešení pro většinu lokalit, ve kterých se využití DČOV předpokládá a kde nebudou překročeny stanovené limity environmentální kvality. Pro kategorii I. je nutné doložit požadovanou úroveň odstranění uhlíkatého znečištění

Kategorie II - předpokládá se pro DČOV, u nichž je požadavek na vyšší účinnost odstranění uhlíkatého znečištění do vod povrchových, včetně stabilní nitrifikace nutné pro zvýšenou ochranu povrchových vod (např. tam, kde zvýšený obsah amoniaku může působit toxicky). Oproti DČOV kategorie I. musí DČOV kategorie II. garantovat při navrhovaném zatížení dostatečné aerobní stáří kalu, tj. větší objem aktivace nebo jiný konstrukční prvek, který zaručí zvýšení koncentrace vhodných mikroorganismů v systému.

Kategorie III - DČOV, u nichž je vyšší účinnost nitrifikace a odstranění fosforu nutné z důvodu vypouštění do vod povrchových s přísnějšími požadavky z důvodu užívání vod pro vodárenské účely apod. Jedná se nejčastěji o DČOV třídy II, doplněné např. membránovou filtrací nebo jiným dalším stupněm čištění – chemickým srážením, filtrací (pískový filtr, zemní filtr), sorpci apod. Tyto DČOV musí být vybaveny odděleným prostorem pro akumulaci kalu.

Zkoušky účinnosti čištění DČOV

Výzkumný ústav vodohospodářský TGM provedl v letech 2000-2018 zkoušení 30 ks domovních čistíren odpadních vod a porovnal výsledné hodnoty s legislativními požadavky z NV č. 401/2015 Sb. a NV č. 57/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních [5]. Srovnání průměrných koncentračních hodnot na odtoku v mg.l^-1 je provedeno pro vodoprávní řízení formou povolení s emisními standardy (Tab. 2) a minimálních účinností čištění pro kategorii výrobků CE pro vodoprávní řízení formou ohlášení (Tab. 3).

Z uvedených tabulek 2 a 3 vyplývá, že nejsou zásadní rozdíly mezi odlišnými technologiemi, vyšší účinnosti dosahovaly DČOV s MBR. Při volbě domovní čistírny odpadních vod rozhoduje obvykle její cena a reference vybrané firmy. Jak ukazují Tab. 2 a 3, všechny volené technologie garantují kvalitu vody na odtoku ve srovnání s NV č. 401/2015 Sb. a 57/2006 Sb.

Certifikace domovních čistíren odpadních vod

Ze zákona č. 22/1997 Sb. vychází i nařízení vlády č. 57/2016 Sb., které mimo jiné stanovuje požadavky na výrobky označené CE [6]. Klasifikace výrobku označovaného CE je předpokladem pro získání povolení k provedení vodního díla formou ohlášení, tedy pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel. Podle zákona č. 22/1997 Sb., označení CE vyjadřuje, „že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup“. U DČOV to znamená, že výrobek splňuje technické požadavky evropské harmonizované normy ČSN EN 12566-3+A2 a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Klasifikace CE se udává na základě splnění kritérií normy ČSN EN 12566-3+A2 (tzn. balené nebo na místě montované DČOV) a prokázáním shody vlastností výrobku s touto normou.

Prokázání shody výrobku s technickou normou

Prokazování shody vlastností výrobků provádí s požadavky podle ČSN EN 12566-3+A2, přičemž výrobce je povinen učinit následující kroky:

1. Zajistit provedení počáteční zkoušky typu výrobků autorizovanou osobou, která je oprávněna vydat „Protokol o počáteční zkoušce“ [7]. Požadavky na počáteční zkoušku jsou: vnější rozměry výrobku, propojovací potrubí (přítok a odtok), přístupnost, vodotěsnost, reakce konstrukce při zatěžování, účinnost čištění, trvanlivost, protipožární odolnost a působení nebezpečných látek.
2. Prokázat shodu výrobku s normou a vydat „Prohlášení o shodě“, která musí obsahovat: identifikační údaje výrobce a místo výroby, popis výrobku (druh, identifikaci, použití) a kopii informací pro označení CE, ustanovení, se kterými je výrobek ve shodě a odkaz na počáteční zkoušku a záznamy týkající se systému řízení výroby, zvláštní podmínky pro použití výrobku, identifikační údaje autorizované osoby, identifikační údaje osoby zplnomocněné podepsat prohlášení v zastoupení výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.
3. Vytvořit doprovodnou dokumentaci (štítek s označením shody CE).
4. Prokázat soulad výrobku s požadavky nařízení vlády č. 57/2016 Sb., podle přílohy 2 Klasifikace výrobku označovaného CE, podle § 15 písm. a) vodního zákona a předložit „Prohlášení o shodě“ a „Doprovodnou dokumentaci“ (štítek CE).

Testování účinnosti DČOV trvá minimálně 42 týdnů a v průběhu zkoušení je sledováno kolísání denního průtoku odpadní vody a testování maximálních průtoků do čistírny, resp. do usazovací části čistírny. Sledují se definované ukazatele mikrobiálního znečištění, jako Escherichia coli, enterokoky, které jsou sledovány v každém odebraném vzorku. Analyzují se vzorky odpadní vody ve třech částech – na přítoku do usazovací nádrže, na přítoku do čistírny a na odtoku. Celkový počet analyzovaných vzorků je tak více než 70, a to v několika sledovaných parametrech, vždy však v CHSK_Cr, BSK₅ a NL.

Povolování domovních ČOV

Pokud se někdo rozhodne pro realizaci DČOV, musí splnit celou řadu legislativních požadavků a uvědomit si, že při povolování DČOV se prolíná několik právních předpisů, především vodní a stavební zákon. Před zažádáním o povolení stavby vodního díla musí mít žadatel ujasněno a ve stavebním projektu zpracováno, kam bude odvádět vyčištěnou odpadní vodu (povrchové vody, podzemní vody, kanalizace) a jakou kvalitu vody by měla DČOV zajisti

Vodoprávní řízení formou povolení

Pro pořízení a instalaci DČOV je nutné vypracování stavebního projektu, získání územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení k vodním dílům a nakládání s vodami. To udělují příslušné správní orgány, tj. stavební úřad a odbor životního prostředí cestou pověřeného stavebního – vodoprávního úřadu.

U vodoprávního řízení je první zásadní pojem stanoven zákonem č. 254/2001 Sb., který vymezuje, že domovní čistírna odpadních vod je vodní dílo. Povolení vodního díla má tedy současně povahu stavebního povolení podle stavebního zákona.

Povinnou náležitostí povolení je závazné koordinované stanovisko odboru životního prostředí, který posuzuje vliv na životní prostředí např. z hlediska ovzduší, nakládání s odpady, myslivosti a ochrany přírody a krajiny, plnění funkcí lesa a ochrany zemědělského půdního fondu. Toto koordinované stanovisko odboru životního prostředí je odborným podkladem pro vydání územního rozhodnutí společně se závaznými stanovisky (rozhodnutím) dotčených orgánů.

Vodoprávní řízení formou ohlášení

Podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách [8] je pro povolení k provedení vodních děl pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel s označením výrobku CE, možné využít institutu ohlášení, a to za použití náležitostí uvedených v § 15a) odst. 2 předmětného zákona: „K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.“

Pokud vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami dle § 8 odst. 1 písm. c), tj. povolení k vypouštění přečištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.

Ohlášení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 EO, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE, předkládá žadatel příslušnému vodoprávnímu úřadu formou formuláře, který je součástí přílohy 20 vyhlášky č. 432/2001 Sb. [9].

Žádosti o povolení k vypouštění odpadních vod

V souladu s přílohami 18 a 19 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu jsou zpracovány a doplněny vzorové tiskopisy „Žádost o povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a o stavební povolení k domovní čistírně odpadních vod potřebné k takovému vypouštění § 8 odst. 1 písm. c) a § 15 vodního zákona“ a „Žádost o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a o stavební povolení k domovní čistírně odpadních vod potřebné k takovému vypouštění § 8 odst. 1 písm. c) a § 15 vodního zákona“.

Revize domovních čistíren odpadních vod

Jednou ze základních povinností každého vlastníka DČOV je kontrola jejího provozu a účinnosti. Tato povinnost je uložena § 59 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách každému vlastníku DČOV, a to bez ohledu zda čistírna byla realizovaná na základě stavebního povolení či formou ohlášení. Povinností pro vlastníky DČOV je i provádět na své náklady technickobezpečnostní dohled a dále opatření, spočívající zejména v odstranění závad zjištěných na vodním díle, které mu uložil k odstranění vodoprávní úřad.

Revize při formě povolení DČOV

V případě, že bylo vodní dílo povoleno stavebním povolením dle § 15 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, vlastník DČOV má povinnost minimálně dvakrát ročně kontrolovat, že ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod nejsou překračovány. Z tohoto důvodu je v rámci stavebního povolení také stanoven způsob, četnost, typ a místo odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod, jakožto i způsob, forma, četnost a termín předávání výsledků měření vodoprávnímu úřadu. Odběr vzorků a jejich rozbor musí být proveden akreditovaným pracovištěm, povinnost vlastníka DČOV je doložit výsledky měření v provozním deníku kontrolním orgánům, tj. zejména odboru životního prostředí.

Revize při formě ohlášení DČOV

Při realizaci DČOV ohlášením, tj. podle § 15 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách musí mít tato vydaný certifikát CE s účinností splňující legislativní požadavky ve vztahu k místním podmínkám lokality a způsobu vypouštění odpadních vod. Jak již bylo zdůrazněno, po vydání souhlasu s realizací stavby čistírny je stavba povolena včetně povolení k vypouštění odpadních vod. Vzhledem k tomu, že se nestanovují odtokové limity, mají vlastníci DČOV, a to dle § 59 písm. k) vodního zákona, povinnost provádět jednou za dva roky technickou revizi DČOV. Tato revize se provádí prostřednictvím osoby odborně způsobilé (seznam na stránkách Ministerstva životního prostředí) a výsledky těchto revizí se musí předávat vždy do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu, přičemž odběr vzorků se obvykle nevyžaduje. První revize by však měla proběhnout do 6 měsíců od uvedení DČOV do provozu.

Revizní zpráva

Revizní zpráva obsahuje hodnocení všech kontrolovaných parametrů, které se vyhodnocují škálou 1 až 5, přičemž nejlepší hodnocení je 1, nejhorší je hodnocení 5. Následuje součet všech vyhodnocených parametrů, ze kterých se provede průměr. DČOV je nezpůsobilá k dalšímu provozu tehdy, pokud průměr všech známek přesáhne hodnotu 2,5 nebo v případě, kdy kontrolovaná DČOV neodpovídá čistírně ohlášené. V těchto případech je povinnost majitele DČOV zaslat revizní zprávu vodoprávnímu úřadu, a to do 10 dnů od jejího převzetí a zejména do 60 dnů zjištěné závady odstranit. Pokud však vlastník DČOV dodržuje návod k obsluze, technický a manipulační řád, výsledný stav kontrolovaných parametrů by neměl být vyhodnocen nevyhovujícím způsobem.

Technickobezpečnostní dohled

Vodní zákon dále v § 61 řeší technickobezpečnostní dohled, a to všeobecně nad všemi vodními díly, čímž se rozumí „zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti, stability a možných příčin poruch“. DČOV, jak již bylo konstatováno v rámci vymezení legislativního rámce, jsou v souladu s touto vyhláškou zařazeny do IV. kategorie, kdy se nepředpokládají ztráty na životech ani vyšší materiální škody a škody na životním prostředí. Z tohoto důvodu je ve výše uvedené vyhlášce dále stanoveno, že pro vodní díla zařazená do IV. kategorie se dohled provádí hodnocením jevů a skutečností a jejich porovnáním se zjištěním při předchozích obchůzkách. Přesné vymezení sledovaných jevů a skutečností je vymezeno v příloze 2 vyhlášky č. 471/2001 Sb. O každé obchůzce je pořízen písemný záznam a měření se provádí jen k objasnění jevů, které nebylo možné předvídat.

Závěry

Předkládaný článek nabízí legislativní a procesní pohled při povolování domovních čistíren odpadních vod. Lze konstatovat, že každý úřad má v rámci vodoprávního řízení své vlastní požadavky, a odborné znalosti některých úředníků nejsou dostatečné k posuzování podaných projektů. Častým důvodem je malá četnost setkání se s touto problematikou, absence prováděcích předpisů, metodických pokynů, neochota či malá osvěta úředníků. Proto je vždy na uvážení vodoprávního úřadu, zda bude požadovat pouze oznámení o užívání stavby vodního díla nebo bude požadovat kolaudační souhlas.

Literatura/References

1. ČSN EN 12566-3+A2. Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel – Část 3: Balené a/nebo na místě montované domovní čistírny odpadních vod. In: Praha: Český normalizační institut, 2006.
2. Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
3. Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.: Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. In: ročník 015, Praha, číslo 401.
4. Regulation (EU) No 305/2011 ot the European Parliament and of the Council of 9 March 2011 laying down harmonised conditions for the marketing of construction products and repealing Council Directive 89/106/EEC (Text with EEA relevance).
5. Čejková J., Štiková V. Zkušenosti ze zkoušek účinnosti čištění DČOV. Výzkumný ústav TGM, Praha, 2018.
6. Nařízení vlády č. 57/2016 Sb.: Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
7. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Autorizované osoby.
8. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
9. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu.
10. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb. o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Poděkování/Acknowledgements

Článek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 "AdMaS UP - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie" podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program udržitelnosti I". Tento článek je výsledkem spolupráce s firmou VH TECH, d.

Autoři/Authors

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí, Žižkova 17, 602 00 Brno, Česká republika, tel. +420 541 147 735

Ing. Henrich Horečný, Ph.D., VH TECH, d., Pivovarská 492, Ilava 019 01, Slovenská republika, tel. +421 424 475 037, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Citace/Citation

Hluštík, P. Horečný, H. Povolování domovních čistíren odpadních vod v ČR. Vodovod.info - vodárenský informační portál[online]. 28.3.2019, 03/2019, [cit. 2019-03-28]. Dostupný z WWW: http://vodovod.info. ISSN 1804-7157.