Přehodnocení zásob podzemních vod ve vybraných oblastech České republiky

Dne 26. listopadu 2010 rozhodlo Ministerstvo životního prostředí ČR o poskytnutí dotace na 1. etapu projektu České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod. Řešení projektu potrvá pět let a jeho cílem je přehodnotit zásoby podzemních vod na jedné třetině území České republiky. Součástí projektu je i příprava metodické a organizační platformy pro systémové přehodnocování zásob podzemních vod každých šest let, jak to v souladu s pravidly Evropské unie určuje příslušná národní legislativa – vodní zákon a předpisy na něj navazující.

Podle odborných studií OSN by se již v roce 2025 v důsledku globálních změn klimatu mohla s vážným nedostatkem vody potýkat nejen Afrika a Asie, ale také Evropa. I pro Evropany se voda postupně stává strategickou surovinou. Je proto pochopitelné, že se Evropská unie snaží prostřednictvím mezinárodních smluv a následně vlád jednotlivých zemí zajistit trvale udržitelný „dobrý stav“ podzemních vod a jejich účelné využívání i v budoucnu, neboť voda je jednou ze základních složek života.

„Voda je v současnosti jednou z cenných surovin, zejména ta podzemní,“ říká RNDr. Renáta Kadlecová, vedoucí oddělení rebilancí podzemních vod České geologické služby. „Musíme si uvědomit, že podzemní vody jsou dotovány převážně v mimovegetačním období, kdy by v našich zeměpisných podmínkách měly převládat sněhové srážky.“ Vzhledem ke klimatickým změnám však dochází k přerozdělení srážek během roku. Čím dál častěji prší koncem jara a v létě, kdy vegetační kryt neumožní dostatečné vsáknutí převážně přívalových srážek a většina vody nespotřebovaná rostlinami se vypaří nebo odteče po povrchu. Místo užitku tak vznikají spíše škody při povodních.

Ani Česká republika není v současnosti bez problémů. V některých regionech bývá v suchých obdobích podzemní vody nedostatek, vodárenské odběry se navzájem ovlivňují a vznikají spory o užívání podzemních vod až na úrovni krajů. Naše velké vodárenské soustavy, zásobující pitnou vodou stovky tisíc obyvatel, nemají záložní zdroje, takže při zásobování vodou mohou nastat náhlé výpadky, ať už kvůli kontaminaci vodních zdrojů či nedostatku srážek. V řadě rozsáhlých jímacích území také nebyla stanovena vhodná strategie čerpání podzemní vody, což způsobilo zánik pramenů (například v povodí Pšovky na Kokořínsku), pokles průtoků v povrchových tocích (na Rakovnicku i jinde) a pokles vodnosti chráněných mokřadních biotopů. V jiných oblastech, jako třeba v okolí Opočna, jsou podle vodohospodářů požadavky na ochranu přírody naopak přehnané a jímání podzemních vod zbytečně omezují.

Stát se proto snaží, v souladu s evropskou směrnicí pro vodní politiku a principem trvale udržitelného stavu zdrojů podzemních vod, zajistit rovnováhu mezi odběry podzemní vody a jejím přirozeným doplňováním. Bez znalosti aktuálního stavu podzemních vod je to však takřka nemožné. „Vodoprávní úřady mají v současné době pro svá rozhodnutí pouze zastaralé údaje. Podzemní vody jsou totiž dynamickým, v čase proměnlivým fenoménem, a tak má stanovení přírodních zdrojů podzemních vod jen časově omezenou platnost a je nutné ho opakovat,“ upozorňuje RNDr. Kadlecová. Veškeré regionální hydrogeologické průzkumy, probíhající od roku 1967, se však u nás zastavily v roce 1990.

Česká geologická služba proto ve spolupráci s dalšími organizacemi zhodnotí během následujících pěti let zásoby podzemních vod v 56 vybraných nejvýznamnějších hydrogeologických rajonech a v dalších více než 30 rajonech stanoví alespoň základní parametry pro jejich budoucí bilanční zhodnocení. Připraví rovněž metodický a organizační základ pro další pravidelné a systémové přehodnocování zásob v budoucích letech. Dále budou v rámci řešeného projektu navržena opatření, která s ohledem na probíhající klimatické změny pomohou zajistit dostatečné množství i dobrou kvalitu podzemních vod v hodnocených oblastech.

Moderní postupy a technologie, které budou při řešení projektu použity, by měly přinést nové, přesnější poznatky o našich podzemních vodách, jejich množství, kvalitě a oběhu. Na základě sestavených hydrologických a hydraulických modelů bude možné stanovit v hodnocených rajonech optimální podmínky odběru podzemních vod. „Pak bude možné využívat zásoby podzemní vody pro rozvoj některých regionů ve zvýšené míře, jinde naopak odběry podzemních vod limitovat z důvodů ochrany samotných podzemních vod nebo na ně úzce navázaných ekosystémů. Výsledky budou v konečném důsledku znamenat i značnou úsporu nákladů pro provozovatele jímacích zařízení,“ říká geologický náměstek České geologické služby RNDr. Petr Mixa.

Po skončení projektu budou výsledky, včetně použité technologie (ale i některých vrtů a vodoměrných profilů), poskytnuty k dalšímu užívání Českému hydrometeorologickému ústavu. Průzkumné hydrogeologické vrty s vysokou vydatností budou před likvidací nabídnuty k převodu i příslušným obcím a městům jako zdroje pro obecní vodovody nebo jako zdroje záložní. Významné průzkumné hydrogeologické objekty budou jako monitorovací objekty nabídnuty ČHMÚ. Virtuální výstupy budou bezplatně zpřístupněny na webových stránkách projektu pro orgány státní správy i pro odbornou veřejnost. S výsledky projektu se bude moci veřejnost seznámit také na odborných seminářích, které na závěr řešení projektu uspořádá Česká geologická služba.

Projekt Rebilance zásob podzemních vod je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj, Státním fondem životního prostředí ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí.