Zákonem č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů byla stanovena povinnost provést hodnocení rizik ekologické újmy pro provozovatele, kteří vykonávají některou z celkem 15 různých provozní činností. Mimo jiné jde i o provozovatele, kteří nakládají s vodou, ať už se jedná o vypouštění odpadních vod či odběr povrchových či podzemních vod v režimu vodního zákona. Mezi tyto provozovatele patří zcela jistě i celá řada provozovatelů vodovodů a kanalizací.
Způsob hodnocení je dán jednak nařízením vlády č. 295/2011 Sb. o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění a dále metodickými pokyny odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí. Metodické pokyny jsou vydány dva, a to pro základní a podrobné hodnocení.
Hodnocení rizika je prováděno ve dvou stupních. Nejprve příslušný provozovatel provádí základní hodnocení rizika. V rámci základního hodnocení se posuzuje rozsah nakládání s nebezpečnými látkami a jejich vztah ke zranitelným územím. V případě, že celkový počet bodů dosažených v základním hodnocení rizika je vyšší než 50, provádí příslušný provozovatel podrobné hodnocení rizika ekologické újmy.
Podrobné hodnocení rizika probíhá v obdobných krocích jako základní hodnocení rizika a jeho cílem je zejména odhad náklad na nápravná i preventivní opatření. V případě, že odhad výše náklad na nápravná a preventivní opatření překročí 20 milionů Kč, je provozovatel povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě těchto nákladů.
Hodnocení rizik vyžaduje systematický postup při použití dostupných informací pro definované provozní činnosti.
Bohaté zkušenosti s hodnocením rizik vodárenských systémů má tým pracovníků Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební VUT v Brně. Kontakt:
