Pro ochranu vydatnosti a kvality vodních zdrojů se stanovují jejich ochranná pásma. Na základě zákona o vodách lze stanovit ochranné pásmo I. a II. stupně.
K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy.
Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
Na základě zákona o vodách lze stanovit ochranné pásmo I. a II. stupně. Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu.
Návrh na stanovení ochranného pásma podává ten, který má právo vodu z vodního zdroje odebírat, popř. ten, který o takové nakládání žádá.
Ochranné pásmo I. stupně
OP I. st. se stanovuje jako souvislé území v těsné blízkosti jímacího objektu. Rozsah je různý podle způsobu jímání:
- vodárenské nádrže (jsou uvedeny v příloze vyhlášky [2]) a další nádrže určené výhradně pro zásobování pitnou vodou – celá plocha hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířená o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže a podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,
- ostatní nádrže s vodárenským využitím – na hladině nádrže minimálně 100 m od odběrného zařízení,
- vodní toky
- se vzdutím – na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně polovina jeho šířky v místě odběru,
- bez vzdutí na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně jedna třetinu jeho šířky v místě odběru,
- u zdrojů podzemní vody – minimálně 10 m od odběrného zařízení.
- v ostatních případech individuálně; lze stanovit i v menším rozsahu.
Ochranné pásmo II. stupně
OP II. st. se stanovuje vně OP I. st., může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími, nemusí být stanoveno vůbec v případech, kdy území OP I. st. v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.
Režim v ochranných pásmech
Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.
[1] Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) se změnami: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 25/2008 Sb., 167/2008 Sb., 181/2008 Sb., 157/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 150/2010 Sb., 77/2011 Sb., 151/2011 Sb., 85/2012 Sb., 350/2012 Sb., 501/2012 Sb.
[2] Vyhláška č.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.
