Ozón je přírodní plyn, laické veřejnosti známý především v souvislosti se široce publikovaným problémem úbytku ozónové vrstvy ve stratosféře. Problematika tzv. ozónové díry vyvolala celou řadu výzkumů, a za interpretaci vzniku a rozkladu ozónu v atmosféře byla chemikům Paulu J. Crutzenovi, Mariu J. Molinovi a F. Sherwood Rowlandovi udělena Nobelova cena za chemii. Odborné veřejnosti je pak ozón znám také jako silné oxidační a desinfekční činidlo se širokým spektrem praktického využití v různých oborech, jako jsou vodní hospodářství, potravinářský průmysl, medicína, atd.
Analýza rizik je přístup, který se snaží pomocí všech dostupných informací identifikovat nebezpečí, která by mohla řešenému systému hrozit. Jejím cílem je takovýmto nebezpečím (rizikům) předcházet nebo je alespoň minimalizovat. Jde o metodu, která má za cíl shrnout a utřídit informace o variantních projektech.
Vodárenské systémy a soustavy jsou obrovským konzumentem energie, přičemž je tato energie dodávána prakticky výhradně ve formě elektrické energie. Celosvětově činí spotřeba elektrické energie použité na čerpání a úpravy vody pro obyvatelstvo a průmysl 2-3 %. Pokud je vzata do úvahy celosvětová spotřeba energie, pak je spotřeba elektrické energie pro čištění a čerpání vody za rok 2014 v rozmezí 418 – 627 TWh.
Kadmium je prvek patřící do skupiny těžkých kovů. Je to bílý kov svými vlastnostmi podobný zinku, který doprovází v jeho rudách. Při zpracování zinečnatých rud se kadmium dostává jednak do odpadních vod, jednak do atmosféry.
Přelom devatenáctého a dvacátého století se odehrával ve znamení druhé průmyslové revoluce, kdy došlo k obecnému společenskému a hospodářskému vzestupu, díky kterému rostly i požadavky na lepší hygienické poměry. Díky změnám v průmyslu bylo možné levně vyrábět různá zařízení, jako byly vodovodní čerpadla a další. Tyto předpoklady umožnily stavbu vodovodů i v oblastech s velkým převýšením a značnou přepravní vzdáleností.