Technická normalizace pohledem projektanta

Vodárenství 14 May 2021 14 May 2021 Hits: 2381

Technická normalizace bývá označována technická činnost, která se zabývá tvorbou dokumentovaných technických předpisů a norem, a byla zavedena za účelem maximalizovat kompatibilitu a kvalitu řešení, bezpečnost, opakovatelnost postupů atd. Jde o průběžně probíhající proces ve všech technických oborech, který v důsledku technického pokroku i legislativních změn prakticky nikdy nekončí. Technické normy lze tedy definovat jako dokumentované dohody, které zajišťují pravidla pro standardizaci technických řešení pro jejich opakované použití. V souvislosti s obecným názvem „norma“ se v současné době můžeme setkávat se spoustou výrazů a zkratek – (ČSN, EN, ISO, TNV, DIN atd.) i jejich různými kombinacemi (ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC atd.). Článek se zabývá principy současné technické normalizace a problematikou s tímto související pohledem projektanta.

Marek Coufal

Abstrakt

Aktualizovaný příspěvek prezentovaný v rámci
Mezinárodní vodohospodářské konference VODA ZLÍN 2018.

Stručná historie národní technické normalizace

Již v dávných dobách byly doloženy pokusy standardizovat některé oblasti lidské činnosti. Ve starověkém Římě byly předepsány např. rozměry připojení k veřejnému vodovodu, a tak i při vykopávkách v Pompejích se pod nánosy sopečného popela našly standardizované otvory městských rozvodů vodovodu a kanalizace. První doložené předpisy na území dnešní České republiky zmiňuje již Kronika země České, vydaná v roce 1698. Tato kronika zmiňuje předpis vydaný králem Přemyslem Otakarem II., který stanovil druhy, velikost a názvy jednotek pro měření délek, ploch a objemů, jednotky pro stanovení hmotnosti, předepisoval cejchování dutých měr na obilí a také určoval sankce za nedodržování předpisů.

Technická normalizace na národní úrovni tehdejšího Československa začala být organizována na začátku 20. století. V roce 1919 byl založen Elektrotechnický svaz československý (ESČ), který začal vydávat první soubory předpisů a norem pro elektrotechnický průmysl. V roce 1922 byla založena celostátní nezisková společnost pro všeobecnou normalizaci – Československá společnost normalizační (ČSN). Normy byly dobrovolné, přesto však všeobecně dostatečně uznávané a autoritativní. V roce 1928 Československá společnost normalizační stála u zrodu mezinárodní normalizační společnosti – Mezinárodní federace normalizačních organizací ISA. K výrazné změně došlo během druhé světové války, kdy ve válečném hospodářství protektorátu Böhmen und Mähren byly upřednostňovány normy německé. Československé normy byly přejmenovány na českomoravské, a nové normy pak byly vydávány jako prosté překlady norem německých. V roce 1942 navíc byla ukončena činnost Mezinárodní federace normalizačních organizací ISA. V poválečných letech byla na relativně krátkou dobu obnovena činnost ČSN i ESČ. V roce 1948 proběhla změna číslování norem ČSN z pořadového na třídicí. Nové třídicí číslování bylo založeno na šestimístném kódu, který rozlišoval třídění podle oborů. V roce 1951 převzal řízení technické normalizace prostřednictvím nově založeného Úřadu pro technickou normalizaci stát. Tím se změnil i právní charakter technických norem a normy se staly ze zákona závaznými. Úkolem technických norem pak zejména bylo při neexistenci tržních principů regulovat jakost výrobků na znárodněném trhu.

Výrazným milníkem v zaměření technické normalizace bylo uzavření asociační dohody s Evropskou unií v porevolučním období. Tato dohoda znamenala závazek přebírat evropské normy do národní soustavy za současného rušení konfliktních ustanovení národních norem. Kromě norem evropských pak byly do naší normalizační soustavy přebírány také normy mezinárodní, což je stav, který průběžně trvá až do současnosti.

Normalizační orgány

V současné době je struktura systému technické normalizace tvořena třemi úrovněmi – mezinárodní, evropskou a národní. Mezinárodní úroveň normalizace představují normalizační organizace ISO, IEC a ITU. Činnost mezinárodní organizace IEC (International Elektrotechnical Commision) je zaměřena na všechny oblasti elektrotechniky, činnost ITU (Intenational Telecommunication Union) se zabývá oborem telekomunikací, proto se v našem oboru setkáváme zejména s normami vydávanými ISO (International Organisation for Standartization). Evropská úroveň je podobně jako ta mezinárodní tvořena třemi normalizačními orgány - CEN (Evropský výbor pro normalizaci - Comité Europeén de Normalisation), CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice - Comité Europeén de Normalisation Electrotechnique) a ETSI (Evropský ústav pro telekomunikační normy - European Telecommunications Standards Institute). Národní úroveň v případě České republiky tvoří Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Normy vydávané jednotlivými normalizačními orgány

České technické normy (ČSN) jsou platné na území České republiky. Do 31. 12. 2017 byla tvorba a vydávání ČSN v kompetenci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ); od 1. 1. 2018 je pak tvorba a vydávání norem v kompetenci nově zřízené České agentury pro standardizaci (ČAS). České technické normy se vytváří se pouze v oblastech, ve kterých neexistují normy mezinárodní nebo evropské. Dle Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví tvoří tvorba původních ČSN v současné době pouze velmi malou část (cca 5-10 %) roční produkce vydávaných nových ČSN. Většina (tzn. zbylých 90-95 %) vydávaných nových ČSN, jsou převzaté evropské a mezinárodní normy, na jejichž tvorbě se ovšem prostřednictvím ÚNMZ více či méně podíleli i odborníci z České republiky.

Mezinárodní normy (ISO) jsou platné celosvětově. Vydavatelem těchto norem je Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organisation for Standartization). Převzetí norem mezinárodních není pro povinné a řídí se zejména národními potřebami jednotlivých států.

Evropské normy (EN) jsou platné především na území států Evropské unie, a dále pak států harmonizujících legislativu s EU. Jejich vydavatelem je Evropská komise pro normalizaci (někdy překládáno také jako Evropský výbor pro normalizaci - Comité Europén de Normalisation. Převzetí evropských norem je v členských státech EU povinné a vyplývá ze členství v Evropské unii a v evropských normalizačních organizacích. Znamená to, že každá evropská norma je převzata ve 34 zemích (členské země EU a země harmonizující legislativu s EU) a liší se pouze její písmenné označení, které je závislé na zemi, ve které je norma převzata.

V praxi to znamená, že např. evropská norma EN 805 Water supply - Requirements for systems and components outside buildings je převzata v České republice s označením ČSN EN 805 Vodárenství - Požadavky na vnější sítě a jejich součásti (na titulní straně normy je pak uváděn i originální název normy v angličtině); ve Spolkové republice Německo DIN EN 805 Wasserversorgung - Anforderungen an Wasserversorgungssysteme und deren Bauteile außerhalb von Gebäuden, na Slovensku pak STN EN 805 Vodárenstvo - Požiadavky na systémy a súčasti vodovodov mimo budov atd. Pro zajímavost, v rámci probíhajících harmonizací národních legislativ některých nečlenských států EU s legislativou Evropské unie je tato norma platná např. v Norsku (NS EN 805 Vannforsyning - Krav til systemer og komponenter utenfor bygninger ), v Makedonii (МКС EN 805 Снабдување со вода - Барања за системи и компоненти надвор од зградите) nebo v Turecku (TS EN 805 Su temini - Bina dışı bileşenler ve sistemler için özellikler).

Harmonizované normy se tedy označují původním označením, před něž je v případě českého prostředí přidána zkratka ČSN. Normě dále bývá přiřazen třídící znak ve formě tradičního šesticiferného označení podle třídy ČSN. V našem prostředí se jedná především o:

ČSN ISO - Česká technická norma, která zavádí do soustavy českých norem mezinárodní normu ISO. Jak bylo zmíněno výše, zavedení mezinárodních standardů do národních norem členských států je dobrovolné. Označuje se číslem normy ISO, třídicím znakem české technické normy a názvem, např.: ČSN ISO 5667-5 Jakost vod - Odběr vzorků - Část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí
ČSN EN - Česká technická norma, která zavádí do soustavy českých norem evropskou normu. Evropské normy se přebírají do ČSN ve většině případů překladem, tyto ČSN EN se proto v žádných ustanoveních neliší od originální evropské normy. Zavedení evropských norem do norem národních je pro členy CEN povinné označuje se číslem evropské normy, třídicím znakem české technické normy a názvem, např. výše zmiňovaná ČSN EN 805 (75 5011)Vodárenství - Požadavky na vnější sítě a jejich součásti
ČSN EN ISO - Česká technická norma, která zavádí do soustavy českých norem evropskou normu identickou s mezinárodní normou ISO. Označuje se číslem evropské normy (identickým s číslem normy ISO), třídicím znakem české technické normy a názvem, např. ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu kvality - Požadavky
Oborové normy (ON) byly zákonem č. 142/1991 Sb. zrušeny.
Podnikové normy (PN) – jsou vydávány jednotlivými výrobci pro vlastní potřebu

Evropské a mezinárodní normy jsou přejímány do soustavy ČSN několika způsoby:

překladem – tzn. vydáním ČSN obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, úplný překlad originálu přejímané normy a národní přílohu (je-li potřebná);
převzetím originálu – tzn. vydáním ČSN obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, přetisk anglického (popř. i francouzkého) originálu normy a v případě potřeby také národní přílohu;
schválením k přímému používání - tzn. vydáním obálky s českým názvem a označením převzaté normy, do které je vložen anglický originál přejímané normy.

V dnešním silně globalizovaném prostředí se můžeme v technické praxi setkat i se zkratkami některých jiných států. Zejména se jedná o:

DIN – německé technické normy, v našich podmínkách asi nejčastěji odkazované (Deutsche Industrie-Norm). Německé technické normy vydává Deutsches Institut für Normung, který byl založen roku 1917, od roku 1975 je DIN oficiálním německým národním normalizačním orgánem se sídlem v Berlíně
STN – Slovenská technická norma. Slovenské normy vydává Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo Slovenskej republiky se sídlem v Bratislavě.
ÖNORM – Rakouská technická norma (vydává Österreichisches Normungsinstitut)
BS – Britské národní normy (British Standard; vydává British Standards Institution)
UNI – Italská norma (Norma Italiana; vydává Ente Nazionale Italiano di Unificazione)
SS – Švédská norma (Svensk Standard; vydává Swedish Standards Institute)
NF – Francouzká norma (Norme Francaise; vydává Association Française de Normalisation)
PN – Polská norma, (Polska Norma; vydává Polski Komitet Normalizacyjny)

Závaznost norem v české republice

Legislativně je pozice technických norem upravena v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Tento zákon výslovně uvádí, že česká technická norma není obecně závazná, což je formulace často citovaná zejména subjekty, jejichž technické řešení normami dané podmínky nesplňuje. Na tomto místě je však nutno podotknout, že mimo samotný zákon č. 22/1997 Sb. může závaznost norem vyplývat také z jiných právních aktů. Povinnost dodržovat požadavky uvedené v technických normách může tedy vyplývat z právních předpisů (tzn. zákonů, vyhlášek atd.; pro náš obor vodního hospodářství jsou pak normy hojně odkazovány např. vyhláškou č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu), rozhodnutí správních orgánů nebo smluv. Pokud je tedy součástí smlouvy o dílo na zpracování projektové dokumentace i požadavek, že daná dokumentace bude zpracována v souladu s normami, stávají se tyto normy závaznými.

Přístupnost technických norem

V nedávné době došlo k poměrně výrazné změně v přístupnosti technických norem koncovým uživatelům. Úpravou legislativy vznikla možnost tzv. sponzorovaného přístupu k plným zněním vybraných norem. Ačkoliv se v mnohých médiích objevily zprávy, že na základě upravené legislativy jsou vybrané technické normy zdarma, není tato informace zcela přesná. Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup k ČSN jsou příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady, do jejichž působnosti spadají právní předpisy, pro účely kterých je stanovena závaznost sponzorované ČSN. Sponzorované normy jsou tak zdarma pro koncové uživatele, platby za ně však provádí výše jmenované instituce.

Přístup k těmto normám je možný na stránkách sponzorpristup.agentura-cas.cz. Podmínkou přístupu ke sponzorovaným normám je registrace vyplněním formuláře a ověřením pomocí e-mailové adresy. Portál sponzorovaných norem není přístupný ze zahraničních IP adres.

Otázka zpoplatnění nebo volné přístupnosti norem koncovému uživateli vyvolává mezi odbornou veřejností diskuse poměrně dlouhou dobu. Do nedávné doby byly normy přístupné online placeným přístupem přímo na webovém portálu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo pak v tištěné podobě u specializovaných prodejců norem. Od 1. 1. 2018 došlo k organizačním změnám Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který zajišťoval online přístup k ČSN. Na základě zákona č. 265/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zřídil Českou agenturu pro standardizaci, která od 1. 1. 2018 přebrala od ÚNMZ všechny činnosti související s tvorbou, vydáváním a distribucí technických norem.

V dřívějších dobách přístupnost technických norem upravoval přímo ve Stavebním zákoně §196 odst. 2 následujícím ustanovením: „Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná“. Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo na svém webovém portálu jedinou normu (ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací), s odkazem že povinnost postupovat dle této normy je stanoven §20 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Od 1. 1. 2015 navíc došlo k výraznému zdražení přístupu k normám. Ministerstvo financí ČR tehdy vzneslo požadavek na zvýšení příjmů z prodeje norem (jako důvod bylo uvedeno udržení prezentovaného schodku státního rozpočtu). Následně došlo k úpravám cenové vyhlášky, které prakticky zdvojnásobily ceny přístupů k elektronickým formám norem. V roce 2015 došlo k události, která znamenala dočasný obrat v systému placených přístupů k technickým normám. V soudním sporu tehdy uspěl člen České pirátské strany Jakub Michálek se žalobou na Český úřad pro technickou normalizaci, který mu normy odmítal poskytnout. Soud navíc rozhodl, že normy mají být dle stavebního zákona bezplatně a veřejně přístupné. Tuto situaci ovšem brzy změnila ve prospěch zpoplatnění přístupu k technickým normám novela č. 91/2016 Sb., kterou se změnil zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a která vstoupila v platnost 15. dubna 2016. Součástí novely bylo také ustanovení, kterým se ve stavebním zákoně vypuštěním §196 odst. 2 zrušila povinnost poskytovat veřejnosti bezplatně normy, na něž se tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení odkazuje. Technické normy tak zůstaly přístupné pouze komerčně, byť byl tento stav mnoha odbornými organizacemi (včetně České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) kritizován. K současnému stavu se situace změnila 1. ledna 2021, kdy vstoupila v platnost novela zákona o technických požadavcích na výrobky, která mj. zavádí přístup veřejnosti k vybraným technickým normám formou tzv. sponzorovaného přístupu.

Závěrem

Z pohledu technika účastnícího se projektové přípravy staveb se lze plně sloučit s názorem, že technické normy by neměly být předmětem komerčního podnikání, a jejich přístupnost odborné veřejnosti by měla být co nejjednodušší. Na tomto místě je však nutno zmínit také pohled z druhé strany problematiky. Tím je financování tvorby a překladů norem, kdy prodej norem pomáhá financovat jejich tvorbu. Nutno také zmínit fakt, že technické normy nejsou obecně volně přístupné ani v zahraničí. Odpověď na otázku zpoplatnění (a s tím úzce související problematikou cenového nastavení přístupu k technickým normám) nebo zcela volného přístupu k technickým normám tak není zcela jednoduchá a vyžaduje komplexní pohled na problematiku. Technická normalizace zahrnuje širokou škálu oblastí a problematik z různých oborů, stanovuje parametry na výrobky a zkušební metody, technická řešení různých celků, pomáhá chránit zdraví a bezpečnost pracovníků i veřejnosti v neposlední řadě dává pravidla pro ochranu životního prostředí. Technické normy jsou také důležitým nástrojem vzájemné kompatibility. Mimo vlastní tvorbu norem je pak důležitá i jejich bezproblémová přístupnost odborné veřejnosti, aby byla příslušná standardizace co možná nejjednodušeji přenášena do praxe.

Literatura/References

VERNER, Pavel. Dějiny technické normalizace v českých zemích. EURO Portál [online]. 2003 [cit. 2018-02-20]. Dostupné z: https://www.euro.cz/byznys/dejiny-technicke-normalizace-v-ceskych-zemich-864906
VERNER, Pavel. Technická normalizace jubilující. ELEKTRO, časopis pro elektrotechniku [online]. 2002 [cit. 2018-02-20]. Dostupné z: https:// http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/technicka-normalizace-jubilujici--14840
KUBEŠ, Petr. Technické normy pro vaše podnikání: Jak profitovat z užívání technických norem při vašem podnikání a jak se zapojit do aktivit technické normalizace [online]. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví v edici Sborníky technické harmonizace ÚNMZ, 2014
Technická normalizace: Často kladené otázky. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví [online]. [cit. 2018-02-20]. Dostupné z: http://www.unmz.cz/test/casto-kladene-otazky-technicka-normalizace
KOPAČKOVÁ, Dagmar. Změna cenové vyhlášky pro prodej českých technických norem. TZB-info [online]. 2014 [cit. 2018-02-20]. ISSN 1801-4399. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/normy/12164-zmena-cenove-vyhlasky-pro-prodej-ceskych-technickych-norem
Tisková zpráva ČKAIT 7/2015: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě odmítá kroky zhoršující přístup k českým technickým normám. 19. 6. 2015.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č 22/1997 Sb., Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
Zákon č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Zákon č 265/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách
Vyhláška č 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Autor/Author

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Citace/Citation

Coufal, M. (2021). Technická normalizace pohledem projektanta. Vodovod.info - vodárenský informační portál [online], 2021(5). Dostupný z WWW: http://vodovod.info. ISSN 1804-7157.