Výstavba zděných stok v České a Slovenské republice

Článek popisuje výstavbu zděných stok v zahraničí, České a Slovenské republice. Ze zahraničních měst jsou popsány zděné stokové systémy v městě Londýn a Birmingham. Město Londýn má jeden z nejdelších zděných kanalizačních systémů, který je i přes své stáří plně funkční i dodnes. V České republice se zděné stoky vyskytují nejčastěji v hlavním městě Praze a Plzni. V městě Brně je zaznamenáno pouhých 271 m zděných stok. V Slovenské republice se zděné stoky vyskytují v Bratislavě, Komárně, Prešově. Zděné stoky se vyznačují svou dlouhou životností, ale také vyššími náklady na výstavbu. Zděné kanalizační systémy byly v České republice z velké části realizovány v průběhu 19. století. V dnešní době se při stavbě větších dimenzí stok používají spíše kameninové nebo betonové a železobetonové prefabrikáty. Pro menší dimenze se používají spíše trouby plastové a řada dalších materiálů. Kanalizační systémy z kanalizačních cihel díky kvalitní dobové výstavbě a odolnosti kanalizačních cihel bývají ve velkých městech hlavními páteřními stokami městského odvodnění.

Michal Úterský, Štefan Stanko, Jakub Raček, Ivo Korytář, Petr Hlavínek

Úvod

Výběr vhodného materiálu při navrhování stok se volí dle finančních možností, účelu a plánované životnosti díla. Materiály a spoje kanalizačních potrubí musí být vodotěsné, bezpečně, odolné proti mechanickým, chemickým, biologickým a jiným vlivům dopravované odpadní vody. Materiál a spoje musí být odolné i proti agresivním vlivům okolního prostředí, proti namáhání stok a musí umožnit bezpečné a účinné čištění stok.

Stoky mohou být různých profilů (kruhové, vejčité, tlamové, obdélníkové aj.), monolitické (betonované na místě nebo zděné), ze stavebních železobetonových prefabrikovaných dílců, zděné z kanalizačních cihel na cementovou maltu, z monolitického betonu nebo železobetonu, kameniny, plastů a jiných materiálů.

Pro zvýšení odolnosti proti obrusu a chemickým účinkům odpadních vod je možné vnitřní líc zděné opatřit úplným nebo částečným obložením (vyzdívkou, výstelkou, povlakem apod.). Na obložení se používá kamenina, tavený čedič, odolný a houževnatý kámen, sklolaminát (ne vinutý), plasty a případně další vhodné materiály. Při obkládání je třeba použít odolné pojivo obkladů a spár a takovou technologií, aby nedošlo k odlupování, odpadávání nebo drolení.

Mapování zděných stok v zahraničí

Mapování zděných stok v zahraničí popisuje vznik a parametry systému odvádění odpadních vod zejména ve Velké Británii. Město Londýn je typickým příkladem, kde výstavby zděných stok zajišťují odvádění odpadních vod již od 19. století.

Londýn

Londýnské stoky jsou triumfem viktoriánského inženýrství. Dokud nebyl vybudován nový kanalizační systém, původně odpadní voda odtékala přímo do řeky Temže, která byla také využívána jako zdroj pitné vody. V důsledku toho v Londýně proběhla epidemie cholery. Urgentní řešení zápachu a odvádění odpadních vod vyvrcholilo dnem "Velkém zápachu" roku 1858, kdy byl zápach tak nesnesitelný, že problém dosáhl krizového bodu [1] a vláda vyzvala vrchního inženýra Josepha Bazalgetteho, aby vytvořil podzemní komplex kanalizací. Výsledkem bylo 82 kilometrů záchytných kanalizací paralelních s řekou Temži a cca 1770 km uličních stok za původních 4,2 milionů liber. Práce na tomto ambiciózním projektu začaly v roce 1859 a do roku 1868 byly prakticky dokončené. Práce na kanalizačním systému byla komplikována i tím, že se muselo pracovat vedle rozvíjejícího se podzemního železničního systému a vznikajících nadzemních železničních systémů. Během stavby bylo použito 318 milionů kusů cihel k vytvoření podzemního systému zděných stok a vykopalo více než 2,5 milionu m³ zeminy [1]. Původně byl stokový systém postaven, aby sloužil 2,5 milionu lidí. Později stoková síť sloužila již 4 milionům lidí, a aby se zabránilo tunelování pod West Endem, Bazalgette získal pozemky u Temže a vytvořil Vicoria Embankment. Dnes rozšířený systém slouží 8 milionům obyvatel a je nezbytný pro plynulý chod Londýna [1].

Birmingham

Pod Birminghamem jsou vybudovány celkem cca 24 kilometrů dlouhé kanalizační stoky z viktoriánské doby. Z kanalizačních cihel jsou vystavěny i klenby stok [16].

Zděné stoky v České republice a na Slovensku

Praha

Ve druhé polovině 19. století stála před problémem moderního odkanalizování řada významných evropských měst. Patřila k nim také Praha. Stav pražské kanalizační sítě byl v té době nevyhovující a vyžadoval okamžité řešení. V roce 1885 bylo předloženo hned pět projektů od významných evropských inženýrů pro odvodnění pražské aglomerace [17].

Pro rozhodnutí sporu byl městskou radou povolán arbitr Ing. William Heerlein Lindley, jež nedoporučil žádné z předložených řešení, naopak navrhl své vlastní řešení. V roce 1892 se pak sám postavil do čela pražské kanalizační kanceláře, aby začal budovat odvodnění Prahy a jejího okolí. Díky vytvoření dvou kanalizačních pásem se mu podařilo odstranit letitý problém zaplavování města stokami při zachování jejich funkčnosti při povodních. Prosadil a realizoval také výstavbu čistírny odpadních vod a určil kanalizační cihlu jako základní materiál pro výstavbu pražských kanalizačních stok. Od té doby jsou kanalizační cihly tradiční součástí kanalizačního systému hlavního města a s jejich pomocí se provádí běžná i havarijní údržba stok [17].

V počátcích výstavby byly používány cihly z cihelen v okolí Prahy, postupně se však začaly používat cihly klinkerové německé výroby. Tyto cihly mají z pohledu stokování vynikající stavebně fyzikální vlastnosti, tj. malou nasákavost a vysokou pevnost. Jsou odolné proti otěru i proti agresivním látkám obsaženým ve odpadních vodách. Tím je zaručena jejich dlouhá životnost při instalaci v kanalizačním systému [4].

Vyrábějí se v několika základních tvarech, ať se jedná o běžné cihly, různé klíny a zaoblené cihly. Jsou vyráběny ve formátu NF 240x115x71 mm. Pomocí tvarovek se dají zhotovit různé oblouky, klenby a napojení v oblých tvarech, které snižují možnost opotřebení. Při jejich zdění se používají speciální malty určené pro kanalizační zdivo. Tyto malty rovněž odolávají chemickým vlivům [4].

K nejznámějším současným výrobcům těchto cihel patří němečtí výrobci ABC Klinkergruppe a WZI. Firmou, která má s výstavbou a obnovou kanalizačních stok na území Prahy největší zkušenosti, je společnost Čermák a Hrachovec [17].

Celková délka stok zděných z kanalizačních cihel v hlavním městě Praha je: 546,38 km.

Brno

Zděné kanalizační stoky v městě Brně jsou ojedinělé, celková délka činí pouhých 271,0 m. Městská stoková soustava je tvořena převážně z betonu a kameniny.

Plzeň

Město Plzeň se rozkládá v mírné pahorkatině na soutoku čtyř řek, Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Kromě těchto větších vodních toků protéká částmi území města řada menších potoků a vodotečí. Tudíž konfigurace terénu z hlediska odvodnění je velmi variabilní. Všeobecně ji lze charakterizovat širšími či užšími říčními údolími s malým podélným sklonem, které v příčném směru vytvářejí charakteristické říční terasy, vystupující na původní plošinu. V příčných směrech vodních toků se setkáváme s velmi proměnlivými spády. Konfigurace terénu určuje základní uspořádání stokové sítě. První zprávy o kanalizaci pocházejí ze 17. století. Tehdy se budovaly jednotlivé zděné stoky zcela nahodile a jejich stavba byla vyvolána zhoršujícími se hygienickými poměry ve městě. V roce 1637 postavili plzeňští řezníci zděný kanál z tzv. Masných krámů do mlýnské strouhy [19].

Další kanalizační stoky byly postaveny ve 30tých letech 19. století zásluhou královského purkmistra Martina Kopeckého. V této době se nejprve postavily kanalizační stoky na náměstí, v Pražské a Říšské ulici, a později bylo tímto způsobem odvodněno téměř celé staré město. Tyto stoky byly zděné z cihel a opatřené vstupy s těžkými litinovými mřížemi. V roce 1833 bylo na výstavbu kanalizace vynaloženo 1330 zlatých. Roku 1839 byla postavena první stoka mimo staré město, která sloužila k odvedení odpadních vod z nových kasáren do řeky Mže s vyústěním u "Pekla". Později se stavba stok rozšířila i na předměstí města. Stavby však byly budovány nahodile, bez jednotného plánu, samozřejmě s vyústěním do plzeňských řek. Roku 1858 byla postavena stoka mezi oběma pražskými mosty, roku 1865 byl zbudován hlavní kanál na Říšském předměstí, který vedl Palackého náměstím, Radčickou ulicí ke Kalikovskému mlýnu s vyústěním do Mže. Téhož roku bylo započato s výstavbou stoky v Otakarových sadech. Čištění odpadních vod v té době neexistovalo [19].

Přibližně do třicátých let byly vejčité stoky stavěny z cihelného zdiva se žlábkem ze zvonivek, později byly tyto stoky stavěny z betonu se žlábkem ze zvonivek nebo kameniny a čediče. Kanalizační přípojky jsou všechny provedeny z kameninového potrubí, převážná většina dešťových vpustí je rovněž kameninová [19].

Slovensko a Bratislava

Historie odkanalizování na Slovensku sahá do roku 1850, kdy k tomuto datu jsou datovány jedny z prvních záznamů výstavby stok. První byla obec Dobšiná a až v letech 1886 až 1903 se budovala kanalizace v Bratislavě, později v roce 1900 to byla Spišská Nová Ves, 1890-1920 Komárno, 1905 Levoča, 1906-1912 Prešov, 1910-1911 Košice, 1913 Žilina, 1930 Nitra, 1932 Poprad, atd. až do doby II. světové války. Tak jak se postupně budovaly kanalizace, i technologie na jejich výstavbu se měnily. Od kamenných, přes zděné až po železobetonové stoky [7]. Rozvoj výstavby stokových sítí z cihel byl výrazně podmíněn např. i vývojem stavebnictví v Německu, jehož vlivy byly na Slovensku dány i používáním cihel. Historicky nejstarší písemné zmínky indikující cihlářskou výrobu v Bardějově, Bratislavě a Košicích, kde např. v Košicích existují záznamy z let 1393-1405, spolu s 26 zmínkami o cihláři, kteří jsou řečí dokumentu [8] nazváni czigelstreicher, czigeler, czigiler aleboczigler. Pokud mluvíme o zděných stokách, je třeba si uvědomit, že šlo o využití technologie jako vedlejšího produktu při výstavbě domů, a hlavně střešních krytin, na které se používaly nenasákavé pálené tašky. Toto bylo alternativně možné, zejména v začátcích, využívat hlavně na vyložení kynety v kanálech. Už ve starém Římě, zejména s ohledem na prevenci proti požárům, se používala vypálená střešní krytina. Přímo na konstrukci střechy se nejdříve kladly velké ploché tašky se zesílenými boky (tegulae). Místa jejich dotyku potom překryly oblými korýtky (imbrexces), podobně jako dnes. Korýtka byla v dolní části rozšířené, aby nasedali na korýtka ze spodní řady.

 

Vývoj byl samozřejmě dán i dobře zdokumentovanou výstavbou Londýnské či Pařížské kanalizace a samozřejmě i samotnou Prahou.

V Bratislavě se dochovalo jen pár metrů zděné kanalizace, která byla v roce 2018 opravována na Pražské ulici. Samotné stoky byly v poválečném období víceméně zrekonstruované a nahrazeny hlavně železobetonovými potrubími. Bohužel více informací se nám o těchto stokách nepodařilo najít. Poslední rozhovor s Ing. Jaroslavem Grice 11/2016, který byl po mnoho let vedoucím provozu kanalizací v Bratislavské vodárenské společnosti, a který nás náhle v prosinci roku 2016 opustil, potvrdil, že zděné stoky byly bez jakéhokoli zdokumentování nahrazeny v poválečných letech novými stokami [10]. Rozvoj infrastruktury města Prahy a rozvoj těžké dopravy v ní, vytvářely tlak na bezpečnost, což staré stoky neposkytovaly, a tak byly téměř na sto procent zrekonstruované novými technologiemi. Pro ilustraci ze zdrojů BVS, a.s. uvádíme část zděné kanalizace na ul. Pražská, která je ještě v provozu.

 

Komárno

Při mapování situace na Slovensku, týkající se zděných stok, jsou zajímavé informace pocházející z města Komárno. Zděné stoky jsou tu v celkové délce 2070 m. Kanalizační síť byla v nejstarších ulicích města budována v letech 1890-1920 jako klenbová. Stoky jsou neustále v provozu a těsnost je podle informací provozovatele lepší než u kanalizací, které jsou již rekonstruovány. Fotografická dokumentace (obr. 11 až 13) jsou z původních zděných stok, z Jókaiho ulice [13].

Prešov

Začátek výstavby městské kanalizace v Prešově je možné datovat po roce 1905, (1906-1912). Z dokumentace v archivu KPÚ Prešov jsme obdrželi informace, které v krátkosti shrnují rozvoj zásobování vodou a odkanalizování (obr.14). Historické záznamy potvrzují paralelní vývoj výstavby vodovodu a kanalizace [14][15].

Do roku 1905 existovala kanalizace jen povrchová, např. Casparova veduta města z roku 1768.Od přelomu středověku a novověku existoval ve městě dřevěný vodovod, s rozvodem z Vodní věže (Kumstát), kde byla sběrná nádrž a zařízení pro čerpání vody z náhonu. Voda vedena dřevěným potrubím vytékala do cisteren na náměstí a formou povrchových potůčky odtékala rigoly v cestě zpět do náhonu. Tyto rigoly sloužily i jako povrchová kanalizace. Avšak v té době mohly existovat lokální stoky. Naznačuje to prostor dnešní Weberové ulice. Zde totiž v rámci bloku Hlavní ulice je nepřerušená řada domů, přičemž z Hlavní ulice je veden rigol, který prochází pod domem zřejmě zavřenou stokou a jižně od domu opětovně pokračuje jako povrchový rigol.

 

Dílčí zděné stoky (obr. 15, 16) dokumentují i archeologické výzkumy dvorů. Některé bohatší domy na náměstí (Hlavní ulice - obr. 17) měly řešeny zděné stoky vedoucí od domu přes prostor dvora s vyústěním na paralelní ulici (Jarková, Slovenská, Hurbanistov). Nejlépe to bylo dokumentováno při celoplošném výzkumu ve dvoře domu Hlavní 75 - Floriánova 2, kde byly zachyceny různé zděné zaklenuté stoky, budované postupně v průběhu 18.-19. století.

Ostatná časť Slovenska

Zjišťování stavu zděných stok na Slovensku je relativně velmi komplikovaná činnost. Tak jako v minulosti vznikaly a rozvíjely se města, jako samostatné hospodářské celky se svými právy, byl i jejich rozvoj velmi různorodý. Z toho důvodu i historické doklady nejsou konzistentní a je složité dobrat se k relevantním informacím. Např. Východoslovenská vodárenská společnost, a.s. působí na velké rozloze území Slovenska, ve více městech s bohatou historií. Informovali jsme se o situaci v Košicích, kde skutečnost je taková, že jsme se nedopátrali k dostatečným informacím o zděných stokách. Zjistili jsme, že pravděpodobné budování první kanalizace bylo za účelem překrytí a odvedení potoka, který byl směrován přes město. Výskyt zděných stok se předpokládá hlavně v historické části města, které byly v novodobé historii vícekrát zrekonstruované.

Je třeba si také uvědomit skutečnost, že rozsáhlost víceméně středověkých měst na Slovensku byla v porovnání se současnou dobou malá, takže i délky stok byly mnohem menší, než je známe dnes. Město Banská Štiavnica, významné svou převážně hornickou činností, je zas známé spíše budováním štol, než stok. Ze Státního ústředního báňského archivu v Banské Štiavnici, umístěném ve Fritzovom domě, jediného specializovaného státního důlního archivu na území bývalé Rakousko-Uherské monarchie, se nám podařilo získat situace potvrzující rozsáhlost budování odvodňovacích štol v historickém centru města.

Z provedeného parciálního průzkumu zděných stok na Slovensku se nabízí možnost dlouhodobějšího zjišťování historie výstavby a provozování kanalizací a vodovodů.

Popis konstrukce, technologie provádění a specifika použitých materiálů

Popis konstrukce

Směr průlezných stok se mění kruhovým obloukem, ve vstupní šachtě, spojné komoře, popř. ve spadišti. Na začátek a na konec oblouku se umísťuje vstupní šachta. Do 25 m délky oblouku, pro projednání s provozovatelem kanalizace postačuje pouze jedna šachta, zpravidla na začátku nebo na konci oblouku. Poloměr oblouku pro zděné stoky je minimálně R = 10 x D (desetinásobek šířky stoky), menší poloměr, nejméně však R = 5 x D, lze použít ve výjimečných případech se souhlasem správce a provozovatele kanalizace. Přechod z trubní na zděnou stoku, a naopak je nutno provést ve vstupní šachtě. [20] [21]

Technologie provádění

Z cihelného zdiva se mohou provést stoky libovolného profilu. Stavba se provede na dně urovnaného stavebního příkopu buď přímo na vykopávce, nebo na podezdívce z hubeného betonu v poměru míchání 1:12 a tloušťce 200 až 400 mm. U profilu vejčitého tvaru se provede stavba stoky ve 3 částech. Na urovnaném dně stavebního příkopu se provede základ se žlabem ve dně stoky. Na to se vyzdí boky do výšky patek a konečně klenba stoky. Stavební příkop se vykope zpravidla o stejné šířce až do dna a zbývající mezery mezi rubem vlastního stokového zdiva a boky příkopu se vyplní z statických důvodů kompaktní zazdívkou z cihlového zdiva, aby tlaková čára zůstala ve zdivu a tlak klenby se přenášel rovnoměrně na boky stavebního příkopu. Šířka stavebního příkopu se rovná při únosné půdě šířce stoky v patkách, při neúnosné půdě rozšíří se stoková zazdívka o 12 nebo 25 cm tj. o polovinu nebo celou cihlu [22].

Jen u velmi pevné únosné půdy se může spodní část stavebního příkopu vykopat přesně dle tvaru rubové plochy kanálového zdiva, takže se dolní část zdiva opírá přímo o rostlou půdu. Tlaková čára se přenáší do půdy a zachycuje se pasivním tlakem zeminy v bocích stavebního příkopu. Tím se zamezí napětí zdiva na ohyb, ale s tímto případem lze zřídka kdy počítat, a proto je jistější vyzdít stavební příkop o stejné šířce až do dna stavebního příkopu a vyplnit zbývající mezeru mezi rubní plochou stokového zdiva a boky stavební jamy zazdívkou z cihelného zdiva nebo pěchováním prostého betonu [22].

Základ stoky se provede buď přímo na vykopávce, lépe vsak na podezdívce z prostého betonu v poměru míchání 1:13 o tlouštice 20 - 40 cm která se rozprostírá na celé šířce stavebního výkopu. U stok vejčitých, kruhových a eliptických se může cihlové zdivo v dolní části stoky podezdít až do 1/3 výšky pěchovaným betonem, na kterém se po náležitém ztuhnutí vyzdí na půl cihly dolní část stoky [22].

Je-li během výstavby stok nutné odvedení spodní vody ze základů, je použito např. plastových trub průměru 10 - 15 cm, které se položí do úzkého příkopu pod základy a obloží štěrkem, aby do nich nevnikala ztržená hlína a jemný písek. Drenážní trubky průměru 10 - 15 cm se mohou položit též souběžně na obou stranách stoky mezi základy a boky stavebního příkopu. Drenážní voda se odvádí do odpadového toku. Jedná-li se jen o odvádění spodní vody při stavbě, odvede se voda do nižší, již hotové stoky a nebo do postranních sběrných jímek, ze kterých se voda čerpá. Vyzdívání spodní části vejčitých stok z cihlového zdiva bývá pro poloměr zakřivení i při použití klenáků dosti obtížnou prací a není možno klást cihly přímo na dno výkupu. Proto se k vyzdívání spodní částí stoky používají tvarové podložky z pěchovaného betonu, kamene nebo kameniny, kterými se získají pro cihly přiměřeně široké úložní plochy [22].

Specifikace použitých materiálů

Materiály pro stavbu musí být ve shodě s ČSN 75 6101 a ČSN EN 752. [4] [5] [6]

Podle způsobu použití dělíme výrobky na:

• prefabrikované (potrubí a tvarovky, dílce šachet, vpustí apod.);
• zděné na místě z keramických, čedičových nebo jiných materiálů při použití vhodných spojovacích materiálů (malt);
• monolitické, na místě betonované.

Při volbě materiálu se přihlíží k těmto hlediskům:

• únosnost (statická odolnost vůči účinkům vnějšího zatížení, deformace, stability, vztlak);
• odolnost vůči chemickým účinkům (agresivitě) dopravovaného media;
• odolnost vůči chemickým účinkům okolního prostředí (agresivita zeminy, odpadní a podzemní vody), odolnost vůči korozi bludnými proudy;
• odolnost vůči obrusu;
• odolnost vůči hydromechanickému čištění stok (tlak, četnost);
• mrazuvzdornost;
• vodotěsnost a pružnost spojů;
• životnost;
• hydraulická hladkost;
• vyhovující sortiment tvarovek;
• jednoduchost stavebních prací;
• investiční náročnost;
• jednotnost materiálů v daném území. [20] [21]

Zděné stoky jsou konstrukčně řešeny tak, že zděná konstrukce zajišťuje statickou únosnost bez uvažování doplňujícího obetonování. Používají se nejčastěji u vejčitých stok nebo u kruhových stok větších průměrů. U větších průměrů se únosnost klenby zajišťuje armovanou betonovou klenbou nad vnitřním pasem. Ke zdění se používají kanalizační cihly předepsaných vlastností nebo keramické tvárnice (segmenty), čedičové cihly, žlaby a bočnice, které se spojují maltou předepsaných vlastností, průmyslově vyráběnou [20] [21].

Každý běžně používaný materiál vedle řady výhod má i řadu nevýhod (u nejkvalitnějších materiálů většinou cena). Proto se stále častěji různé materiály kombinují (vnitřní vystýlky betonových trub kameninou, čedičem, plasty, plastové vystýlky a povlaky kovových potrubí a kovových prvků atd.) [20] [21].

Zděné stoky se budují na místě ze zdících prvků, spojovaných maltou nebo jiným vhodným pojivem a svou vlastní konstrukcí zajišťující statickou únosnost bez uvažování doplňujícího obetonování. Používají se při stavbě stok o velkém profilu (kruhové od DN 800 a vejčité stoky) a při stavbě objektů na stokové síti. U větších průměrů se únosnost klenby zajišťuje armovanou betonovou klenbou nad vnitřním pasem. Často se používají jako ochrana nosných betonových nebo železobetonových konstrukcí. Jako zdící materiál je možno použít:

• kámen;
• keramické cihly;
• čedičové cihly;
• speciální čedičové prvky (např. stokové žlaby a bočnice vejčitých stok a.p.);
• keramické tvárnice [20] [21] [2].

Havárie zděných stok

Havárie kanalizace je mimořádná událost, která vede ke zničení nebo poškození kanalizačního systému, lidského zdraví nebo života nebo vede k rozsáhlým ekologickým nebo hospodářským škodám. Haváriím lze účinně zabránit především průběžným sledováním stokového systému v čase. Průzkum lze rozdělit na optickou část, kdy pracovník prochází stokou (u neprůlezných stok za pomoci robota) a zaznamenává a hodnotí narušení stoky. Především se jedná o následující poruchy: praskliny, chybějící cihly, narušené spáry, apod. V druhé fázi dochází ke geofyzikálnímu průzkumu zjišťujícímu stavu prostředí za ostěním stoky, rozvolněné prostředí, chybějící materiál, kaverny apod. Podle rozsahu zjištěných závad lze stanovit vhodná opatření. Narušení zděných stok může být způsobeno:

• narušením konstrukce stoky zevnitř vymletím spár, vyražení cihel - obvykle ve stokách s větším spádem;
• narušením konstrukce stoky vnějšími silami - dynamické zatížení od dopravy, zvětšení zatížení stoky oproti původním předpokladům;
• stavba jiných inženýrských sítí v těsné blízkosti stoky, případně havárie vodovodů v okolí stokového systému;
• nekvalitní provedení obetonování zdiva již při výstavbě, zejména v 70-letech horní části stoky umístěné v ražbě bývají neobetonované, následné natlakování a prasknutí stoky;
• narušení stoky zevnitř, vznik netěsností a vsakování vody ze stoky do okolí. Dochází k proudění vody podél stoky v jejím podloží s vynášením okolního materiálu stoky;
• narušení stoky účinkem proudění podzemních vod v okolí stoky, případně hydrostatickým tlakem; • přetížení kanalizačního systému vlivem dočasných nebo trvalých úprav na povodí v rámci jiných staveb;
• přetížením stoky vnitřním přetlakem způsobeným extrémními vnějšími vlivy - například povodeň [11].

Závěr

Zděné kanalizační systémy bývají historickým odkazem technické zdatnosti našich předků. Kvalita tehdejší výstavby a zvolené materiály mají za následek, že mnohé zděné kanalizační systémy fungují dodnes a jsou ve velmi dobrém technickém stavu. I v současné době se můžeme setkat s výstavbou zděných kanalizačních systémů, ale tento případ je velice ojedinělý a souvisí zejména s opravou stok se zachováním původních materiálů. Unikátnost zděných stok dokládá i skutečnost, že části zděných kanalizačních systémů bývají zpřístupněny neodborné veřejnosti.

Literatura

1. London Sewers. In: Http://www.bbc.co.uk [online]. London, 2017BBC [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/england/sevenwonders/london/sewers_mm/index.shtml
2. Technické standardy pro kanalizační zařízení ve správě Technických služeb Hostivice [online]. PROJECT ISA, 2010 [cit. 2017-12-17]. Dostupné z: www.ts.hostivice.cz/wp-content/uploads/KANALIZACE_textova_cast.pdf
3. ŘEHOŘ, Jan. Vybrané havárie zděných stok v praze [online]. Praha [cit. 2017-12-17]. Dostupné z: http://www.ko-ka.cz/cz/Publikace/2011_10_Havarie_kanalizaci_text.pdf
4. Technické kvalitativní podmínky staveb podzemních komunikací: Kapitola 3 ODVODNĚNÍ A CHRÁNIČKY PRO INŽENÝRSKÉ SÍTĚ [online]. Praha, 2008 [cit. 2017-12-17]. Dostupné z: http://www.pjpk.cz/viewFile.asp?file=1781
5. ČSN 75 6101. Stokové sítě a kanalizační přípojky. 05/2012
6. ČSN EN 752 (756110). Odvodňovací systémy vně budov - Vedení kanalizace. 2017.
7. Kriš, J., Hélia, P., Kvetan, J., Karacsóny, V.: 120 rokov Bratislavskej vodárne 1886-2006, BVS a.s.
8. Čurný, M: Tehliarstvo v novoveku, Zborník slovenského národného múzea, Archeológia, Supplementum 3, Laterãrius, Dejiny tehliarstva na Slovensku, SNM-AM Bratislava 2011
9. Bazovský, I.: Tehla v dobe rímskej, Zborník slovenského národného múzea, Archeológia, Supplementum 3, Laterãrius, Dejiny tehliarstva na Slovensku, SNM-AM Bratislava 2011
10. Rozhovor s J.Grič, Š.Fančo, Článok: Odpad z miest, Stoka, Hlavná téma, Periodikum FORMÁT, 47/2003
11. Súčasný archív a info z GIS, BVS a.s. Bratislava
12. Close encounters of the turd kind. In: Http://www.sub-urban.com [online]. 2010 [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://www.sub-urban.com/close-encounters-of-the-turd-kind/
13. Dokumentácia z Vodárni a Kanalizácii města Komárno a.s.
14. Výskumná dokumentácia archívu KPÚ Prešov, 2018
15. Súčasný archív a info z GIS, VVS a.s. Košice, závod Prešov
16. Nejkrásnější kanalizační stoky z 19. století jsou v perfektním stavu. In: Http://bydleni.idnes.cz [online]. 2013 [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: https://bydleni.idnes.cz/viktorianske-stavby-0r2-/architektura.aspx?c=A130718_123134_dum_osobnosti_web
17. ROMÁNEK, Ivo.: Kanalizační cihly od firmy Lipea jsou nedílnou součástí pražských kanalizačních stok. In: Http://tvstav.cz [online]. Zlín, 2016 [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://tvstav.cz/clanek/4315-kanalizacni-cihly-od-firmy-lipea-jsou-nedilnou-soucasti-prazskych-kanalizacnich-stok
18. EXNER, Oskar.: Co ukrývá podzemí cizineckého vstupu. In: Http://www.praha.eu [online]. Praha, 2011 [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/co_delat_v_praze/pamatky/co_ukryva_podzemi_cizineckeho_vstupu.html
19. Plzeňská kanalizace. In: Http://www.vodarna.cz [online]. Vodárna Plzeň a.s., 2018 [cit. 2018-01-06]. Dostupné z: http://www.vodarna.cz/vse-o-vode/plzenske-vodarenstvi-stokovani-a-cistirenstvi/plzenska-kanalizace/
20. Plzeňský standard kanalizace [online]. In: https://www.plzen.eu[online]. 2017 [cit. 2017-12-17].Dostupné z: https://www.plzen.eu/obcan/urad/magistrat-mesta-plzne/technicky-urad/odbor-spravy-infrastruktury/clanky-osi/plzensky-standard-kanalizace-vodovod.aspx
21. Městské standardy vodovodů a kanalizací na území hl. m. Prahy: kanalizační část [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-12-17]. Dostupné z: http://www.pvs.cz/pro-zakazniky/mestske-standardy/
22. Podklady poskytnuté prof. Hlavínkem, VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí

Poděkování

Článek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 "AdMaS UP - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie" podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program udržitelnosti I". Tento článek je výsledkem spolupráce se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě.

Autoři

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.,  Centrum AdMaS, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 651/139, 612 00 Brno, Česká republika

prof. Ing. Štefan Stanko, PhD., Slovenská technická univerzita v Bratislave, Katedra zdravotného a environmentálneho inžinierstva, Vazovova 5, 812 43 Bratislava, Slovenská republika

Ing. Jakub Raček, Ph.D., Centrum AdMaS, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 651/139, 612 00 Brno, Česká republika

Ing. Ivo Korytář, Centrum AdMaS, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 651/139, 612 00 Brno, Česká republika

prof. Ing. Petr Hlavínek, CSc., Centrum AdMaS, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 651/139, 612 00 Brno, Česká republika

Recenze

Článek byl recenzován. Recenze jsou uloženy v redakci.

Bibliografiická citace

Úterský, M., Stanko, Š., Raček, J., Korytář, I., Hlavínek, P. Výstavba zděných stok v České a Slovenské republice. Vodovod.info - vodárenský informační portál[online]. 5.9.2018, 09/2018, [cit. 2018-09-05]. Dostupný z WWW: http://vodovod.info. ISSN 1804-7157.

English Summary

This paper describes state of arts brick sewage systems in foreign countries, in the Czech Republic and in the Slovak Republic. Foreign cities with brick sewage system represent London and Birmingham. The city of London has one of the longest sewer system which is current fully functional. In the Czech Republic, brick sewerage system is demonstrated in the capital city of Prague and city Pilsen. Only 271 m of brick sewerage is associated in city Brno. In the Slovak Republic brick sewage system is located in Bratislava, Komarno and Presov. Brick sewerage has a long service life but also higher construction costs. Brick sewer systems were largely built in the Czech Republic during the 19th century. At the present, the construction of larger dimensions uses stoneware or concrete and reinforced concrete prefabricate. For smaller dimensions, plastic pipes and other material are used. Sewerage bricks system due to the quality of construction and resistance of sewerage bricks tend to be the main catchment system of urban drainage in large cities.