Kalové hospodářství na čistírnách odpadních vod (ČOV) se stává jedním z častých diskutovaných témat v Evropské unii (EU) zejména ve spojení s pojmem cirkulární ekonomiky, tedy oběhového odpadového hospodářství. V mnoha členských zemí EU je toto téma spjato se zákazem skládkování a přímé aplikace čistírenských kalů (ČK) na zemědělskou půdu. Současná omezení aplikace ČK do zemědělství jsou spojena s obsahem těžkých kovů (TK), patogenních organismů, organických polutantů a mikroplastů. Jako perspektivní technologie kalového hospodářství na ČOV se jeví termické zpracování spojené se spalováním, zplyňováním a pyrolýzou. Pyrolýza, vč. slabé pyrolýzy označované jako torrefakce, představuje metodu pro transformaci ČK jako odpadu do podoby produktů k materiálovému využití. Těmito produkty jsou pevný uhlíkatý produkt (často označovaný jako biochar), pyrolýzní olej a pyrolýzní plyn. Dle literatury pyrolýza ČK umožňuje transformaci TK, tedy snížení obsahu TK v biocharu. Naopak zachován je obsah fosforu a dusíku, které jsou zde ve formě vhodné pro aplikace v zemědělství. Nízkoteplotní mikrovlnná torrefakce (MT) ČK je aplikována v laboratorním a full-scale měřítku na výzkumném centru AdMaS. MT ČK má potenciál řešení jak pro středně velké zdroje znečištění, tak i výhledově pro menší zdroje znečištění pro ČOV s kapacitou do cca 10 000 EO, u kterých by bylo možné využít mobilní MT jednotky pro zpracování vysušených ČK. Současný aplikovaný výzkum zaměřený na MT ČK naplňuje principy cirkulární ekonomiky, směřuje k redukci uhlíkové stopy, transformaci TK a k rozvíjí možnosti aplikace biocharu do zemědělství.
