Příspěvek popisuje činnosti, které byly v průběhu let 2018 a 2019 prováděny na reálné vodovodní síti, která zásobuje pitnou vodou centrum města s 15 tisíci zásobovanými obyvateli. Tato vodovodní síť je dlouhodobou případovou studií, kde byly všechny postupy v průběhu let vyvíjeny a testovány. V září roku 2019 byl na řešené vodovodní síti proveden historicky první řízený proplach celé zkoumané vodovodní sítě. V rámci monitoringu jakosti vody byly z vodovodní sítě průběžně odebírány vzorky pro mikrobiologický, chemický a hydrobiologický rozbor. Monitoring a řízený proplach byly prováděny v rámci výzkumných projektů TAČR Zéta I. č. TJ01000296 s názvem ,,Řízení jakosti pitné vody ve vodovodních sítích“. Pro získání informací o dlouhodobém účinku proplachu vodovodní sítě na jakost pitné vody byl v květnu 2019 proveden druhý opakovaný proplach na vybraných úsecích. Opakovaný proplach byl proveden v rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu „Doba vlivu řízeného proplachu vodovodního potrubí na vybrané ukazatele jakosti pitné vody“, registrační číslo FAST-J-19-6066.   Oba výše zmíněné projekty jsou řešeny na Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

CzWA je znepokojena diskuzí o pitné vodě, která se v nedávné době objevila v mediálním prostoru. Forma, kterou Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd ČR zvolil k vyjádření obav či nastolení diskuze, zda je v ČR dostatečná kontrola kvality pitné vody, byla nevhodná a médii byla převzata jako zpráva alarmující až poplašná. Ústav navíc vypracoval expertní stanovisko, které AV vydala jako tzv. AVex 1/19, materiál určený pro zákonodárce. V tomto materiálu se kromě již zmíněné polemiky s kvalitou a systémem kontroly pitné vody objevují návrhy na řešení ochrany přírodních vod, které CzWA shledává jako nekoncepční a neudržitelná. K tvrzením AV se kriticky vyjádřil Státní zdravotní ústav, s jehož závěry se asociace v zásadě ztotožňuje.

Článek je zaměřen na výskyt farmak ve zdrojích pitné vody a na jejich možné odstranění. Do vodních zdrojů se farmaka mohou dostat různými způsoby a mohou tak ovlivnit nejen životní prostředí, ale také naše zdraví. Abychom se ubránili koncentracím léčivých přípravků ve vodách, měli bychom navrhovat účinnější vodárenské procesy a zachytit tak znečištění dříve, než se dostane do distribuční sítě. Spolehlivou doúpravu již potvrdili některé membránové procesy, pokročilé oxidační procesy a vybrané sorpční materiály, např. aktivní uhlí, které je již s dalšími sorpčními materiály zkoumáno na Ústavu vodního hospodářství obcí FAST v Brně.

Znovu využívání tepelné energie z odpadní vody se stává jedním z hlavních témat ve světě i v České republice. Aplikací tepelných výměníků lze uspořit až 40% tepelné energie vznikající v domácnostech, která je v drtivé většině případů odvedena do stokového systému a dále vypouštěna do vodního recipientu a tudíž nevyužita. Přitom využití tepelné energie se přímo nabízí, a to jak v liniových objektech jako jsou kanalizační potrubí, tak i v objektech na kanalizační síti nebo v místě vzniku odpadní vody. Pro účely rekuperace lze využít přímých výměníků tepla nebo systémů s tepelnými čerpadly. Zařazením výměníků tepla do stokového systému lze zvýšit energetickou efektivitu a tím dosáhnout značného snížení spotřeby primární energie obnovitelnými a druhotnými zdroji, např. vyrobené spalováním fosilních paliv. Systémy využívání tepla z odpadní vody nabízí nejen využití obnovitelných zdrojů energie, ale také zajímavou návratnost investice.

Nakládání s čistírenským kalem jako s odpadem se s ohledem na obsah polutantů, ale i jeho cenných složek se stalo aktuálním tématem nejen v Evropské unii (EU), ale již také v České republice (ČR). Legislativní omezení spojená se zákazem skládkování neupravených odpadů a s omezením přímé aplikace do zemědělské půdy nutí provozovatele čistíren odpadních vod (ČOV) i provozovatele zařízení na využití, či úpravu odpadů hledat technicky a ekonomicky akceptovatelná řešení pro nakládání s čistírenským kalem. Pro většinu středně velkých a velkých ČOV se tak stává řešením pásové sušení kalů, které může poskytnout spolehlivou hygienizaci kalu. Článek popisuje návrh pásových sušáren čistírenského kalu, které jsou určeny k redukci hmotnosti produkovaného čistírenského kalu, a umožňují zlepšovat vlastnosti čistírenského kalu spojené s jeho uchováváním a dalším nakládáním a v neposlední řadě napomáhají připravit čistírenský kal pro jeho případnou materiálovou transformaci odpadu do podoby dále využitelného produktu v souladu s principy Oběhového hospodářství, v EU označované jako Cirkulární ekonomika.