Snížení koncentrace mikropolutantů v odpadní vodě prostřednictvím pevného uhlíkatého produktu mikrovlnné torefakce

Mikrovlnná torefakce je zástupce termálních procesů transformace odpadu do podoby dalších produktů, mezi které patří mimo jiné i pevný uhlíkatý produkt - biochar. Biochar je velmi všestranný produkt, který lze použít pro různé účely. Prezentovaný pokus popisuje využití biocharu ve filtračních kolonách, který je možné využít jako filtrační materiál. Cílem tohoto pokusu bylo redukovat znečištění ve formě vybraných rozpuštěných mikropolutantů v syntetické odpadní vodě. Výsledky pokusu ukazují, že biochar má schopnost odstraňovat sledované mikropolutanty, v tomto případě vybraná léčiva, z odpadních vod, ovšem jeho účinnost je značně závislá na typu sledovaných léčiv a pohybuje se v průměru kolem 35 %. V současné době je transformace odpadu do podoby materiálu velmi aktuální, a to nejenom pro možnosti transformace rozmanitého organického odpadu pro následné snížení mikropolutantů v odpadních vodách na odtoku z čistíren odpadních vod.

Zděné stoky

Článek popisuje výstavbu zděných stok v zahraničí, České a Slovenské republice. Ze zahraničních měst jsou popsány zděné stokové systémy v městě Londýn a Birmingham. Město Londýn má jeden z nejdelších zděných kanalizačních systémů, který je i přes své stáří plně funkční i dodnes. V České republice se zděné stoky vyskytují nejčastěji v hlavním městě Praze a Plzni. V městě Brně je zaznamenáno pouhých 271 m zděných stok. V Slovenské republice se zděné stoky vyskytují v Bratislavě, Komárně, Prešově. Zděné stoky se vyznačují svou dlouhou životností, ale také vyššími náklady na výstavbu. Zděné kanalizační systémy byly v České republice z velké části realizovány v průběhu 19. století. V dnešní době se při stavbě větších dimenzí stok používají spíše kameninové nebo betonové a železobetonové prefabrikáty. Pro menší dimenze se používají spíše trouby plastové a řada dalších materiálů. Kanalizační systémy z kanalizačních cihel díky kvalitní dobové výstavbě a odolnosti kanalizačních cihel bývají ve velkých městech hlavními páteřními stokami městského odvodnění.

Nakládání s čistírenským kalem jako s odpadem se s ohledem na obsah těžkých kovů, xenobiotik, mikropolutantů, mikroplastů a dalších nebezpečných látek stává jedním z hlavních témat v Evropské unii (EU), ale také v České republice (ČR). Přepokládaná změna legislativy v ČR spojená se zákazem skládkování neupravených odpadů a s omezením přímé aplikace do zemědělské půdy nutí vlastníky a provozovatele čistíren odpadních vod hledat technicky a ekonomicky akceptovatelná řešení pro nakládání s čistírenským kalem. Článek popisuje možnosti sušení čistírenského kalu za účelem snížení redukce hmotnosti, zlepšení podmínek pro uchovávání a nakládání s kalem a v neposlední řadě k předpřípravě pro materiálovou transformaci odpadu v souladu s principy Oběhového hospodářství (v EU označované jako Cirkulární ekonomika) do výsledného produktu prostřednictvím: torefakce, spalování, zplyňování nebo pyrolýzy.

4.-5.4.2018, Rychnov nad Kněžnou

Zákonem je na provozovatele pro veřejnou potřebu kladena povinnost předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení provozní řád vodovodu. Nově jsou však vyžadovány mezi povinnými položkami posouzení rizik a monitorovací program.