Vyhláška č. 252/2004 Sb.

ze dne 22.4.2004 s účinností od 1.5.2004

Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou  se  stanoví  hygienické  požadavky  na  pitnou  a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

Změna: 187/2005 Sb.; Změna: 293/2006 Sb.


   Ministerstvo  zdravotnictví  stanoví  podle  §  108  odst.  1 zákona č.
   258/2000   Sb.,   o  ochraně  veřejného  zdraví  a  o  změně  některých
   souvisejících  zákonů,  ve  znění  zákona  č.  274/2001 Sb. a zákona č.
   274/2003  Sb.,  (dále jen "zákon") k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5 a § 4
   odst.  1, 2, 4 a 7 zákona a podle § 19 odst. 1 písm. a), b) a f) zákona
   č.  110/1997  Sb.,  o  potravinách  a  tabákových výrobcích a o změně a
   doplnění  některých  souvisejících  zákonů, ve znění zákona č. 306/2000
   Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

   Touto  vyhláškou  se  v  souladu  s  právem  Evropských společenství^1)
   stanoví hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních,
   chemických  a  organoleptických  ukazatelů jakosti pitné vody^2) včetně
   pitné  vody balené^3) a teplé vody dodávané potrubím užitkové vody nebo
   vnitřním  vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií
   s  vodovodním potrubím pitné vody (dále jen "teplá voda"), jakož i vody
   teplé  vyráběné  z  individuálního  zdroje  pro  účely  osobní  hygieny
   zaměstnanců.  Vyhláška  dále stanoví rozsah a četnost kontroly dodržení
   jakosti pitné vody a požadavky na metody kontroly jakosti pitné vody.

§ 2

Vymezení pojmů

   Pro účely této vyhlášky se rozumí

   a) hygienickým limitem - hodnota stanovená v přílohách č. 1, 2 a 3 nebo
   hodnota   stanovená   na   základě  zákona  orgánem  ochrany  veřejného
   zdraví,^4)

   b)  mezní  hodnotou  - hodnota organoleptického ukazatele jakosti pitné
   vody,  jejích  přirozených  součástí  nebo  provozních parametrů, jejíž
   překročení  obvykle  nepředstavuje  akutní  zdravotní riziko. Není-li u
   ukazatele  uvedeno  jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných
   hodnot,

   c)  nejvyšší  mezní  hodnotou  -  hodnota zdravotně závažného ukazatele
   jakosti  pitné vody, v důsledku jejíhož překročení je vyloučeno použití
   vody  jako  pitné,  neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě
   zákona^4) jinak,

   d)  zásobovanou  oblastí  -  určené  území  více,  jednoho  nebo  části
   katastrálního  území,  ve kterém je lokalizována rozvodná síť, ve které
   pitná  voda  pochází z jednoho nebo více zdrojů a jejíž jakost je možno
   považovat  za přibližně stejnou a voda v této rozvodné síti je dodávána
   jedním  provozovatelem,^5)  popřípadě  vlastníkem vodovodu pro veřejnou
   potřebu,

   e)  individuálním zdrojem pitné vody - zpravidla jeden zdroj sloužící k
   zásobování  pitnou  vodou  podle  §  3  odst.  2 písm. a) zákona, např.
   studna,

   f)  výdejním automatem - uměle instalovaná nádrž pitné vody, která není
   přímo  napojena  na  vodovod,  ale  voda se do ní dováží nebo přivádí z
   vhodného  zdroje  vody,  přičemž  odběr pitné vody se děje automatickým
   nebo  ručním  dávkováním;  za  výdejní automat pitné vody se nepovažuje
   nápojový  výdejní  automat  a  výdejní  automat  balené  vody,  obvykle
   označovaný jako "watercooler",

   g)  přerušením  zásobování  vodou  -  odstávka vodovodu nebo jeho části
   spojená s vypuštěním vody z potrubí,

   h)  úplným rozborem - rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č.
   1  s  přihlédnutím  k poznámkám k těmto ukazatelům, pokud orgán ochrany
   veřejného zdraví nestanoví na základě zákona jinak,

   i)  kráceným  rozborem - rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze
   č. 5 s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům, pokud orgán ochrany
   veřejného zdraví nestanoví na základě zákona jinak.

§ 3

Ukazatele jakosti pitné a teplé vody a jejich hygienické limity

   (1)  Pitná  voda  musí  mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které
   nepředstavují  ohrožení  veřejného  zdraví.  Pitná  a  teplá voda nesmí
   obsahovat  mikroorganismy,  parazity  a látky jakéhokoliv druhu v počtu
   nebo  koncentraci,  které  by  mohly  ohrozit veřejné zdraví. Ukazatele
   jakosti pitné vody a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č.
   1.  Radiologické  ukazatele pitné vody a jejich limity stanoví zvláštní
   právní předpis.^6)

   (2)  Ukazatele  jakosti teplé vody podle § 3 odst. 3 věty první a druhé
   zákona a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 2.

   (3)  Ukazatele  jakosti  teplé vody podle § 41a odst. 1 zákona a jejich
   hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 3.

Kontrola pitné vody

§ 4

   (1)  Minimální  roční  četnost  odběrů  a rozborů vzorků pitné vody pro
   provádění  kontroly,  zda voda má jakost pitné vody, stanoví příloha č.
   4.  Je-li  pitná  voda  dodávána  jen  po  část roku (sezonně), četnost
   rozborů  se  úměrně  krátí,  nesmí  však  být menší, než uvádí nejnižší
   kategorie  přílohy  č.  4.  Minimální rozsah kontrolních rozborů vzorků
   pitné vody stanoví příloha č. 5.

   (2) Mimo četnost uvedenou v odstavci 1 se odběry a rozbory vzorků pitné
   vody provádějí

   a) z nové části vodovodu,^7) která má být uvedena do provozu,

   b) v případě přerušení zásobování vodou na více než 24 hodin,

   c)   před   zahájením   sezonního   využívání   části   vodovodu   nebo
   individuálního zdroje pitné vody,

   d)  po  opravě havárie vodovodu, která by mohla ovlivnit jakost vody ve
   vodovodu.

   (3)  Rozbor  podle  odstavce  2  se provádí v rozsahu kráceného rozboru
   podle  přílohy  č.  5  rozšířeného  o ukazatele, jejichž obsah může být
   zvýšen vlivem uvedených změn v režimu zásobování pitnou vodou.

   (4) Před uvedením nového zdroje pitné vody do provozu musí být proveden
   úplný  rozbor  upravené  pitné  vody  v  rozsahu přílohy č. 5. Výsledky
   rozboru nesmějí být starší než 6 měsíců.

   (5)  Kontrola  vody  používané  v  dopravních prostředcích se provádí v
   rozsahu  kráceného  rozboru, popřípadě rozšířeného o ukazatele, jejichž
   hodnota  může být změněna vlivem materiálů, se kterými přichází voda do
   styku,  nebo dodatečnou úpravou vody, za podmínky, že voda je odebírána
   z vodovodu, kde kvalita vody vyhovuje požadavkům této vyhlášky.

§ 5

   (1)  Vzorky  pitné  vody  se  pro  kontrolu  odebírají  tak,  aby  byly
   reprezentativní  pro jakost pitné vody spotřebovávané během celého roku
   a  pro  celou  vodovodní  síť. Počet míst odběru musí být roven nejméně
   počtu  krácených  rozborů  podle  přílohy č. 4, u vodovodů zásobujících
   více  než  5000  obyvatel musí být počet míst odběru roven nejméně 80 %
   počtu krácených rozborů podle přílohy č. 4.

   (2)  Místa  odběru  vzorků  musí být volena tak, aby více než 50 % míst
   odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok. Měnící se místa odběru
   se  vybírají metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která
   zaručí,  že  žádný  ze  zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti
   kontroly.

   (3)  Odběr vzorků pitné vody se provádí v místech, kde mají být splněny
   požadavky na jakost vody (§ 8). Jedná-li se o ukazatele antimon, arsen,
   benzen,  beryllium,  bor,  bromičnany,  dusičnany,  fluoridy, chloridy,
   kyanidy,  mikrocystin LR, ozon, pesticidní látky, rtuť, selen a sírany,
   u  nichž  se  nepředpokládá,  že  by  se jejich koncentrace mohla během
   distribuce  mezi  úpravnou a místem spotřeby zvyšovat, mohou být vzorky
   pitné  vody odebírány buď na výstupu z úpravny nebo na vhodných místech
   vodovodní   sítě,   například   na  vodojemu,  pokud  tím  prokazatelně
   nevznikají změny u naměřené hodnoty daného ukazatele.

§ 6

Četnost a rozsah rozborů u výdejních automatů

   (1)  Před  uvedením  do  provozu se u nového výdejního automatu provede
   úplný  rozbor  pitné  vody.  V  průběhu prvního roku provozu se provádí
   jednou  měsíčně  mikrobiologický  rozbor  v rozsahu kráceného rozboru a
   jednou  za  6  měsíců  biologický, chemický, fyzikální a organoleptický
   rozbor  v  rozsahu  kráceného  rozboru  rozšířeného  o ukazatele olovo,
   chrom,  nikl  a  zinek.  Pro  zinek se stanoví nejvyšší mezní hodnota 3
   mg/l. V případě výsledků vyhovujících hygienickým limitům během prvního
   roku  provozu  se  od  druhého  roku  provozu  provádí  jednou  za  rok
   biologický,  chemický,  fyzikální  a  organoleptický  rozbor  v rozsahu
   kráceného  rozboru  a  jednou  za 2 měsíce též mikrobiologický rozbor v
   rozsahu kráceného rozboru.

   (2)  Zdroj  vody,  z  něhož se voda do automatů dováží nebo přivádí, se
   kontroluje  v  četnosti  uvedené  v tabulce A přílohy č. 4 podle objemu
   vyráběné   vody,   minimálně   však  v  rozsahu  12  krácených  rozborů
   rozšířených o ukazatel enterokoky, a 2 úplných rozborů za rok.

§ 7

Požadavky na odběr vzorků a metody rozboru

   (1)  Nestanoví-li  tato  vyhláška jinak, postupuje se při odběru vzorku
   pitné  nebo  teplé  vody  podle  metod obsažených v českých technických
   normách.^8)

   (2)  Pro rozbor vzorku mikrobiologických a biologických ukazatelů pitné
   a  teplé vody uvedené v oddílu A příloh č. 1 až 3 jsou stanoveny metody
   uvedené  v  oddílu  A  přílohy č. 6. Pro stanovení hodnot fyzikálních a
   chemických  ukazatelů pitné a teplé vody uvedených v oddílu B příloh č.
   1  až 3 je možné použít jakékoliv analytické metody splňující požadavky
   stanovené v oddílu B přílohy č. 6.

§ 8

Místa splnění požadavků na jakost pitné a teplé vody

   (1) Hygienické limity ukazatelů jakosti pitné vody musí být dodrženy

   a)  u  pitné  vody,  která  je dodávána z rozvodné sítě, v místě uvnitř
   budovy  nebo  na  pozemku,  kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k
   odběru pro lidskou spotřebu,

   b)  u  pitné  vody,  která  je  dodávána ze studní, uměle instalovaných
   nádrží  nebo  cisteren,  v  místě  jejího výtoku ze studny, nádrže nebo
   cisterny,

   c)  u  balené pitné vody^3) stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k
   prodeji  nebo  k  náhradnímu zásobování v místě stáčení vody. Dále musí
   být  hygienické  limity  dodrženy  po  dobu  minimální  trvanlivosti do
   otevření  originálního  obalu s výjimkou ukazatelů počty kolonií při 22
   st.C  a  36  st.C,  pro které platí mezní hodnoty 500 kolonií tvořících
   jednotku/ml  (dále jen "KTJ/ml") pro ukazatel počty kolonií při 22 st.C
   a 100 KTJ/ml pro ukazatel počty kolonií při 36 st.C,

   d)  u  pitné  vody,  která  se používá v potravinářském zařízení,^9) na
   místě jejího použití.

   (2)  Hygienické  limity ukazatelů teplé vody musí být dodrženy na všech
   místech uvnitř stavby nebo na pozemku, kde teplá voda vytéká z kohoutku
   nebo ze sprchy.

§ 9

Opakované rozbory

   (1)  Je-li výsledek stanovení hodnot chemických a fyzikálních ukazatelů
   s  mezní  hodnotou  a  nejvyšší mezní hodnotou nebo mikrobiologických a
   biologických  ukazatelů  s  mezní  hodnotou vyšší než hygienický limit,
   odběr  vzorku  vody  a  stanovení  hodnot  ukazatelů,  u  nichž došlo k
   překročení  limitu,  se  neprodleně  opakuje  pro  potvrzení nedodržení
   hygienických   limitů,  popřípadě  pro  ověření  účinnosti  provedených
   nápravných opatření. V případě nevýznamného překročení limitních hodnot
   nápravná  opatření  podle  §  4  odst.  5  zákona  mohou  být prováděna
   nejpozději po potvrzení nedodržení hygienických limitů.

   (2)  Je-li  výsledek  stanovení hodnot mikrobiologických a biologických
   ukazatelů  s  nejvyšší  mezní hodnotou vyšší než hygienický limit, jsou
   neprodleně  činěna  nápravná  opatření podle § 4 odst. 5 zákona a odběr
   vzorku  vody  a  stanovení hodnot ukazatelů, u nichž došlo k překročení
   hygienického  limitu,  se  opakuje  pro potvrzení účinnosti provedených
   nápravných opatření.

§ 10

Náležitosti žádostí, návrhů a oznámení

   (1) Žádost podle § 3 odst. 4 a 5 zákona obsahuje

   a)  identifikační  číslo,  bylo-li přiděleno, název nebo obchodní firmu
   objednatele  kontroly  vody,  adresu  jejího sídla, jde-li o právnickou
   osobu,  nebo  identifikační  číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení,
   adresu  místa  podnikání,  jde-li  o  fyzickou  osobu podnikající, nebo
   jméno,   příjmení,   adresu   bydliště,   jde-li   o   fyzickou   osobu
   nepodnikající,

   b)  ukazatel,  kterého  se nedodržení hygienického limitu týká, všechny
   výsledky kontroly tohoto ukazatele za předchozí, nejméně roční období a
   navrhovanou maximální hodnotu,

   c)  důvody nedodržení hygienického limitu a návrh nezbytných nápravných
   opatření  včetně  časového  rozvrhu  prací,  odhadu  nákladů a kontroly
   účinnosti navrhovaných opatření,

   d)   zásobovanou   oblast,   množství   dodávané  vody  za  den,  počet
   zásobovaných  obyvatel  a  informaci  o  tom,  zda se návrh k datu jeho
   podání  týká  i  podniků  v  oboru  výroby  a  oběhu potravin, pokud má
   navrhovatel informaci o jejich existenci,

   e) odůvodnění a návrh lhůty pro odstranění závady,

   f)  hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z nedodržení hygienického
   limitu pro zásobované obyvatelstvo a

   g) vhodné schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou
   četností.

   (2) Návrh podle § 4 odst. 4 zákona obsahuje

   a)  identifikační  číslo,  bylo-li přiděleno, název nebo obchodní firmu
   objednatele  kontroly  vody,  adresu  jejího sídla, jde-li o právnickou
   osobu,  nebo  identifikační  číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení,
   adresu  místa  podnikání,  jde-li  o  fyzickou  osobu podnikající, nebo
   jméno,   příjmení,   adresu   bydliště,   jde-li   o   fyzickou   osobu
   nepodnikající,

   b) návrh úpravy rozsahu a četnosti kontroly pitné vody s odůvodněním,

   c)   zásobovanou   oblast,   množství   dodávané  vody  za  den,  počet
   zásobovaných obyvatel a

   d)  v  případě  návrhu  na snížení rozsahu a četnosti kontroly průkaz o
   stálé  jakosti  a  vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti
   pitné  vody  a  jejího  zdroje  podle § 11 a výsledky kontrol za období
   posledních  2  let.  V případě, že u menších vodovodů a studní je počet
   rozborů  za toto období nižší než šest, vedle výsledků posledních 2 let
   i výsledky let předchozích tak, aby byla doložena řada šesti výsledků.

   (3) Oznámení podle § 4 odst. 6 zákona obsahuje

   a)  identifikační  číslo,  bylo-li přiděleno, název nebo obchodní firmu
   objednatele  kontroly  vody,  adresu  jejího sídla, jde-li o právnickou
   osobu,  nebo  identifikační  číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení,
   adresu  místa  podnikání,  jde-li  o  fyzickou  osobu podnikající, nebo
   jméno,   příjmení,   adresu   bydliště,   jde-li   o   fyzickou   osobu
   nepodnikající,

   b)   zásobovanou   oblast,   množství   dodávané  vody  za  den,  počet
   zásobovaných  obyvatel,  odběrové  místo,  na  kterém  byla  látka nebo
   součást zjištěna,

   c)  uvedení látky nebo součásti, jichž se oznámení týká, výsledky všech
   provedených rozborů,

   d) původ látky nebo součásti, pokud je znám, a

   e) plán nápravných opatření.

§ 11

   (1)  Pro  snížení  četnosti  kontroly  podle  §  4 odst. 4 zákona se za
   vyhovující   výsledky   fyzikálních,   chemických   a  organoleptických
   ukazatelů  ve  smyslu  § 10 odst. 2 písm. d) považují stálé hodnoty bez
   abnormálních  změn  s  nálezy  nižšími než 50 % hygienického limitu. To
   neplatí,  jde-li  o  ukazatele  barva,  konduktivita a pH, kde musí být
   hodnoty  stálé  (u  pH  v rozmezí 1 jednotky), a ukazatele chuť a pach,
   které  musí být vždy pro spotřebitele přijatelné a ukazatele fluoridy a
   sírany,  u kterých se za vyhovující výsledky považují stálé hodnoty bez
   abnormálních  změn  s  nálezy  nižšími  než 75 % hygienického limitu. V
   případě  mikrobiologických  a  biologických  ukazatelů se za vyhovující
   výsledky  u  počtu  kolonií  při  22  st.C, počtu kolonií při 36 st.C a
   mikroskopického  obrazu  považují  stálé  hodnoty bez abnormálních změn
   nepřevyšující  hygienický  limit.  U  ukazatele  koliformní bakterie se
   připouští  nejméně  95 % výsledků s nulovými hodnotami a ve zbývajících
   případech nejvyšší hodnota 5 KTJ/100 ml, v případě předložení řady méně
   než  20  výsledků  je  přípustný pouze 1 výsledek s nenulovou hodnotou,
   která nepřesáhne 5 KTJ/100 ml.

   (2)  Při  stanovení  nižšího počtu vzorků pro vybrané ukazatele úplného
   rozboru   se   za   vyhovující  výsledky  považují  stálé  hodnoty  bez
   abnormálních  změn  s  nálezy  nižšími  než  50 % hygienického limitu u
   ukazatelů  s  mezní  hodnotou, a s nálezy nižšími než 30 % hygienického
   limitu u ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 12

   (1)  Ode  dne  nabytí  účinnosti vyhlášky do 31. prosince 2007 musí být
   místa  odběru  vzorků  volena tak, aby více než 25 % míst odběru nebylo
   trvalých,  ale  měnilo se každý rok. Měnící se místa odběru se vybírají
   metodou  náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která zajistí, že
   žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti kontroly.

   (2)  Pro ukazatel "bromičnany" platí hygienický limit 25 mg/l (nejvyšší
   mezní  hodnota)  do  24. prosince 2008, pro ukazatel "chloritany" platí
   hygienický limit 400 mikrog/l (mezní hodnota) do 24. prosince 2006, pro
   ukazatel  "olovo"  platí  hygienický  limit 25 mikrog/l (nejvyšší mezní
   hodnota)  do  24.  prosince 2013. Pro balenou pitnou vodu a pitnou vodu
   dodávanou  z  výdejních  automatů  platí  hygienické  limity  uvedené v
   příloze č. 1 od nabytí účinnosti vyhlášky.

§ 13

   Zrušuje  se  vyhláška  č.  376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na
   pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

§ 14

Účinnost

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2004.

   Ministr:

   MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.

 

Příloha 1

Mikrobiologické,   biologické,  fyzikální,  chemické  a  organoleptické ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity



A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

č. ukazatel jednotka limit typ limitu Vysvětlivky
1 Clostridium perfringens KTJ/100 ml 0 MH 1
2 enterokoky KTJ/100 ml 0 NMH  
KTJ/250 ml 0 NMH 2
3 Escherichia coli KTJ/100 ml 0 NMH  
KTJ/250 ml 0 NMH 2
4 koliformní bakterie KTJ/100 ml 0 MH  
5 mikroskopický obraz -abioseston % 10 MH 3
6 mikroskopický obraz - počet organismů jedinci/ml 50 MH 3,4
7 mikroskopický obraz - živé organismy jedinci/ml 0 MH 3,4,5
8 počty kolonií při 22 °C KTJ/ml 200 MH 6
KTJ/ml 100 NMH 2
9 počty kolonií při 36 °C KTJ/ml 20 MH 7
KTJ/ml 20 NMH 2
10 Pseudomonas aeruginosa KTJ/250 ml 0 NMH 2

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

č. ukazatel symbol jednotka limit typ limitu vysvětlivky
11 1,2-dichlorethan   µg/l 3,0 NMH  
12 akrylamid   µg/l 0,1 NMH 8
13 amonné ionty NH4+ mg/l 0,50 MH  
14 antimon Sb µg/l 5,0 NMH  
15 arsen As µg/l 10 NMH  
16 barva   mg/l Pt 20 MH  
17 benzen   µg/l 1,0 NMH 9
18 benzo[α]pyren BaP µg/l 0,010 NMH  
19 beryllium Be µg/l 2,0 NMH 10
20 bor B mg/l 1,0 NMH  
21 bromičnany Br03 µg/l 10 NMH 11,35
22 celkový organický uhlík TOC mg/l 5,0 MH 12
23 dusičnany N03- mg/l 50 NMH 13
24 dusitany N02- mg/l 0,50 NMH 13
25 epichlorhydrin   µg/l 0,10 NMH 8
26 fluoridy F mg/l 1,5 NMH  
27 hliník Al mg/l 0,20 MH  
28 hořčík Mg mg/l 10 MH 14
20-30 DH 15
29 chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) CHSK-Mn mg/l 3,0 MH 16
30 chlor volný   mg/l 0,30 MH 17
31 chlorethen (vinylchlorid)   µg/l 0,50 NMH 8
32 chloridy cr mg/l 100 MH 18, 19
33 chloritany C102- µg/l 200 MH 11, 17,35
34 chrom Cr µg/l 50 NMH  
35 chuť     přijatelná pro odběratele MH 20
36 kadmium Cd µg/l 5,0 NMH  
37 konduktivita K mS/m 125 MH 19,21
38 kyanidy celkové CN- mg/l 0,050 NMH  
39 mangan Mn mg/l 0,050 MH 22
40 měď Cu µg/l 1000 NMH 23
41 microcystin-LR   µg/l 1 NMH 24
42 nikl Ni µg/l 20 NMH 25
43 olovo Pb µg/l 10 NMH 25,35
44 ozon o3 µg/l 50 MH 17
45 pach     přijatelný pro odběratele MH 20
46 pesticidní látky   µg/l 0,10 NMH 26
47 pesticidní látky celkem   µg/l 0,50 NMH 27
48 PH pH   6,5 - 9,5 MH 19, 29
49 polycyklické aromatické uhlovodíky PAU µg/l 0,10 NMH 28
50 rtuť Hg µg/l 1,0 NMH  
51 selen Se µg/l 10 NMH  
52 sírany S042- mg/l 250 MH 19
53 sodík Na mg/l 200 MH  
54 stříbro Ag µg/l 50 NMH 30
55 tetrachlorethen PCE µg/l 10 NMH 31
56 trihalomethany THM µg/l 100 NMH 32
57 trichlorethen TCE µg/l 10 NMH 31
58 trichlormethan (chloroform)   µg/l 30 MH  
59 vápník Ca mg/l 30 MH 14
40-80 DH 15
60 vápník a hořčík Ca + Mg mmol/1 2-3,5 DH 15
61 zákal   ZF(t,n) 5 MH 33
62 železo Fe mg/l 0,20 MH 34

Použité zkratky:

   KTJ - kolonie tvořící jednotka

   NMH - nejvyšší mezní hodnota

   MH - mezní hodnota

   DH  -  doporučená hodnota (§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
   zákona č. 274/203 Sb.)

Vysvětlivky k tabulkám:

   1. Stanovuje se u pitných vod upravovaných přímo z povrchových vod nebo
   u  podzemních  vod  ovlivněných  povrchovými  vodami.  Tam, kde hodnota
   tohoto  ukazatele  není dodržena, musí se prozkoumat daný vodní zdroj a
   technologii úpravy, aby se zjistilo, zda lidské zdraví není potenciálně
   ohroženo  přítomností patogenních mikroorganismů, např. kryptosporidií.
   Postup  odpovědné  osoby stanoví § 4 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., ve
   znění zákona č. 274/2003 Sb.

   2. Platí pouze pro balenou pitnou vodu.

   3.  Nedílnou  součástí  výsledku zkoušky jsou i další informace získané
   při   mikroskopickém   rozboru,  které  mohou  přispět  k  interpretaci
   výsledků.  Tento  slovní  popis  obsahuje  zejména  složení  přítomného
   abiosestonu  (případně  jeho  možný  původ), bližší zařazení přítomných
   organismů  a jejich možný původ (surová voda, pomnožení v síti), jejich
   příslušnost  k  obtížně odstranitelným skupinám apod. V případě výskytu
   živých  organismů  u vod zabezpečených dezinfekcí je vždy nutné udat, o
   jaké  organismy  se  jednalo. U podzemních vod se zaznamenává především
   přítomnost   organismů   vázaných   na   povrchové   vody  a  organismů
   indikujících  zhoršenou jakost vody. Podzemní voda s výskytem organismů
   vázaných  na  povrchové  vody  musí  být  považována  za  vodu podzemní
   ovlivněnou vodou povrchovou (viz vysvětlivka 1).

   4.  Organismy  zahrnovanými  pod  tento  ukazatel se pro účely vyhlášky
   rozumí   sinice   a   všechny   eukaryontní  organismy  (řasy,  prvoci,
   mikromycéty, vířníci, hlístice apod.). Bakterie (s výjimkou sinic) jsou
   uvedeny  jen  ve  slovním  popisu, ale nepočítají se do celkového počtu
   organismů. Mikroskopický nález masového výskytu organotrofních bakterií
   (více  než  100  jedinců/ml)  je  třeba  posuzovat  jako  překročení MH
   ukazatelů  č.  6,  popřípadě  č.  7.  Produkty  metabolismu  železitých
   bakterií řadíme k abiosestonu.

   5.  Mezní  hodnota  platí  pouze  u  vod zabezpečených dezinfekcí. Živé
   organismy   obsahující  chlorofyl  se  odliší  pomocí  autofluorescence
   chlorofylu.  Ostatní, pokud je to možné, podle dalších znaků (například
   pohyb, stav protoplastu).

   6.  Bez  abnormálních změn. Pro náhradní zásobování; pro vodu dodávanou
   ve  vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu z
   malých  nedezinfikovaných  zdrojů,  produkujících méně než 5 m3 za den,
   platí mezní hodnota 500 KTJ/ml.

   7.  Bez  abnormálních změn. Pro náhradní zásobování; pro vodu dodávanou
   ve  vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích a pro vodu z
   malých  nedezinfikovaných  zdrojů,  produkujících méně než 5 m3 za den,
   platí mezní hodnota 100 KTJ/ml.

   8. Hodnota platí pro zbytkovou koncentraci monomeru (látky), vypočtenou
   podle  údajů  o  obsahu  a  možném  uvolňování  z  materiálů  (např.  z
   rozvodného potrubí) a předmětů sloužících k úpravě, výrobě a distribuci
   pitné  vody, které jsou ve styku s pitnou vodou. Stanovení v pitné vodě
   se  provede  jen  v  případě, kdy není možné výpočet provést a látka se
   vzhledem  k  použitým  materiálům  může  ve  vodě vyskytovat. Stanovení
   chlorethenu (vinylchloridu) se však provede rovněž u nových zdrojů před
   jejich uvedením do provozu.

   9.   Při  stanovení  benzenu  je  nutné  sledovat,  není-li  indikována
   přítomnost    dalších   aromatických   uhlovodíků   (toluenu,   xylenů,
   ethylbenzenu).  O  nálezu  těchto  látek  nad  mez  stanovení informuje
   laboratoř  objednatele  rozboru. V případě kvantitativního stanovení se
   uvedou nálezy stanovených látek do protokolu o zkoušce.

   10.  Stanovuje  se  vždy  u  nového  zdroje  a  dále tam, kde nálezy Be
   přesahují 25 % limitní hodnoty.

   11.  Tam,  kde je to možné bez snížení účinnosti dezinfekce, by se mělo
   usilovat o dosažení co nejnižší hodnoty.

   12.  Bez  abnormálních  změn:  Nemusí se stanovovat u zdrojů dávajících
   méně než 10 000 m3 vody denně.

   13.  Musí  být  dodržena  podmínka, aby součet poměrů zjištěného obsahu
   dusičnanů  v  mg/l  děleného  50  a  zjištěného  obsahu dusitanů v mg/l
   děleného 3 byl menší nebo rovný 1. Součet poměrů odpovídá svým významem
   nejvyšší  mezní  hodnotě.  Obsah  dusitanů  v  pitné  vodě na výstupu z
   úpravny musí být nižší než 0,1 mg/l

   14.  Mezní  hodnota  představuje minimum a platí pro vody, u kterých je
   při  úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku. Pro všechny vody
   platí,  že  tam,  kde  je  to  možné,  by  se  mělo usilovat o dosažení
   doporučené hodnoty.

   15.  Doporučená  hodnota  jako  optimální  koncentrace  je  stanovena z
   hlediska zdravotního, nikoliv technického.

   16.  Bez  abnormálních  změn.  Není nutno stanovovat, pokud je stanoven
   obsah TOC (celkový organický uhlík).

   17.  Obsah  volného  chloru,  chloritanů  či ozonu se stanovuje pouze v
   případě  použití  chloru  nebo  prostředků  obsahujících  chlor,  oxidu
   chloričitého  nebo  ozonu  při  úpravě  vody.  Za  úpravu se považuje i
   dezinfekce  vody. V případě využití vázaného aktivního chloru (např. ve
   formě chloraminů) pro dezinfekci, platí pro celkový aktivní chlor mezní
   hodnota 0,4 mg/l.

   18.  V případech, kdy vyšší hodnoty chloridů jsou způsobeny geologickým
   prostředím, se hodnoty až do 250 mg/l považují za vyhovující požadavkům
   této  vyhlášky.  Pro  balené  pitné  vody  uměle doplňované minerálními
   látkami platí mezní hodnota 250 mg/l.

   19.  Voda  by  neměla  působit  agresivně  vůči  materiálům  rozvodného
   systému,  včetně  domovních  instalací. Posouzení agresivity se provádí
   podle TNV 75 7121 Požadavky na jakost vody dopravované potrubím.

   20.  V  případě  pochybností se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při
   stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu
   (TON) a prahového čísla chuti (TFN).

   21. Měřeno při 25 st. C.

   22.  V  případech, kdy vyšší hodnoty manganu ve zdroji surové vody jsou
   způsobeny  geologickým  prostředím,  se hodnoty manganu až do 0,20 mg/l
   považují  za  vyhovující  požadavkům  této  vyhlášky za předpokladu, že
   nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody.

   23.  Limitní  hodnota je stanovena na základě toxického působení mědi a
   platí  pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající metodou vzorkování z
   kohoutku  tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní
   množství  požité  spotřebiteli. Při koncentracích nad 100 mikrog/l může
   docházet  ke  změnám  organoleptických  vlastností  vody.  Pro kontrolu
   jakosti  pitné  vody  podle  § 4 se použije metoda náhodného vzorkování
   během  pracovního  dne,  která  spočívá v odběru prvních 1000 ml vody z
   kohoutku  (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo
   odběru  vzorků  vody  na  stanovení  jiných ukazatelů) odebraných během
   normální  pracovní doby vzorkaře (obvykle 8.00 - 16.00 hod.). Zjistí-li
   se  při  tomto  odběru  překročení  limitní  hodnoty  a  je-li  nepřímo
   prokázáno,  že  se  jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, zajistí
   vlastník  objektu  účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace
   látky požité spotřebiteli během jednoho týdne.

   24.  Stanovuje  se u pitné vody upravené z povrchové vody v období, kdy
   lze očekávat zvýšený výskyt sinic. Četnost stanovení může orgán ochrany
   veřejného  zdraví  omezit  nebo  od  stanovení  tohoto  ukazatele zcela
   upustit  tam,  kde  osoba  podle  § 3 odst. 2 zákona do provozního řádu
   podle  §  4  odst.  3  zákona  uvede vhodný postup zaručující, že možný
   výskyt  cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou činěna
   včasná  a  účinná opatření, která zabrání ohrožení veřejného zdraví. Za
   vhodný  postup  k  podchycení  cyanotoxinů  se považuje např. sledování
   sinic  ve  vodárenském  zdroji  pomocí vhodných metod, použití vhodného
   biotestu   ke  zjištění,  zda  přítomné  sinice  obsahují  cyanotoxiny,
   případně  stanovení toxinů přímo v biomase sinic nebo v surové vodě. Za
   účinná  opatření  se  považují např. změna odběrového horizontu s nižší
   koncentrací  sinic, použití vodárenské technologie prokazatelně vedoucí
   k  odstranění  cyanotoxinů  z  upravované  vody  nebo dočasné odstavení
   vodárenského zdroje.

   25.  Limitní  hodnota platí pro vzorek pitné vody odebraný odpovídající
   metodou  vzorkování  z kohoutku tak, aby vzorek byl reprezentativní pro
   průměrné   jednotýdenní  množství  požité  spotřebiteli.  Pro  kontrolu
   jakosti  pitné  vody  podle  § 4 se použije metoda náhodného vzorkování
   během  pracovního  dne,  která  spočívá v odběru prvních 1000 ml vody z
   kohoutku  (bez očištění kohoutku a bez předchozího odpouštění vody nebo
   odběru  vzorků  vody  na  stanovení  jiných ukazatelů) odebraných během
   normální  pracovní doby vzorkaře (obvykle 8.00 - 16.00 hod.). Zjistí-li
   se  při  tomto  odběru  překročení  limitní  hodnoty  a  je-li  nepřímo
   prokázáno,  že  se  jedná o zhoršení vlivem vnitřního vodovodu, zajistí
   vlastník  objektu  účelové vzorkování pro zjištění průměrné koncentrace
   látky požité spotřebiteli během jednoho týdne.

   26.  Pesticidy  se  rozumí organické insekticidy, herbicidy, fungicidy,
   nematocidy,   akaricidy,  algicidy,  rodenticidy,  slimicidy,  příbuzné
   produkty  (např.  regulátory růstu) a jejich metabolity, rozkladné nebo
   reakční produkty. Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s
   výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí
   limitní   hodnota   0,03  mikrog/l.  Stanovují  se  pouze  pesticidy  s
   pravděpodobným výskytem v daném zdroji. Stanovené pesticidní látky musí
   být  v  rozboru  specifikovány. Pokud pesticidy nejsou součástí úplného
   rozboru,  musí  osoba  uvedená  v  §  3  odst.  2  zákona doložit, proč
   nepředpokládá výskyt pesticidů ve zdroji.

   27.  Limitní  hodnota  se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a
   kvantitativně  zjištěných  pesticidních  látek.  Není-li látka zjištěna
   kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

   28.  Limitní  hodnot  se  vztahuje  na součet kvantitativně stanovených
   následujících       specifických       látek:      benzo[b]fluoranthen,
   benzo[k]fluoranthen,  benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Není-li
   látka  zjištěna  kvantitativně,  k  součtu  se  přičítá  nula.  Jsou-li
   stanoveny  další  látky  typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich
   hodnotu zahrnout do ukazatele PAU. S výjimkou benzo[a]pyrenu, pro který
   je  stanovena  limitní  hodnota  (ukazatel  č. 18), se v případě jejich
   nálezu nad mezí detekce postupuje podle § 4 odst. 6 zákona.

   29.  Pro  balené pitné vody nesycené oxidem uhličitým a pro pitnou vodu
   dopravovanou  kontejnery  lze  připustit hodnotu pH od 4,5; pro balenou
   pitnou  vodu,  která  je  přírodně  bohatá  nebo uměle obohacena oxidem
   uhličitým, může být minimální hodnota i nižší. U vod s přirozeně nižším
   pH  se  hodnoty  pH  6,0  až  6,5  považují za splňující požadavky této
   vyhlášky  za  předpokladu,  že  voda nepůsobí agresivně vůči materiálům
   rozvodného systému, včetně vnitřního vodovodu.

   30.  Týká  se  vod  dezinfikovaných  solemi  stříbra a vod upravovaných
   zařízením obsahujícím stříbro.

   31.   Součet   koncentrací   tetrachlorethenu  a  trichlorethenu  nesmí
   překročit 10 mikrog/l.

   32.  Limitní  hodnot  se  vztahuje  na  součet kvantitativně zjištěných
   koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu),
   dibromchlormethanu   a   bromdichlormethanu.   Není-li  látka  zjištěna
   kvantitativně,  k  součtu  se  přičítá  nula.  Tam, kde je to možné bez
   snížení  účinnosti  dezinfekce,  by  se  mělo  usilovat  o  dosažení co
   nejnižší hodnoty.

   33.  V  případech  úpravy  povrchové vody by voda vycházející z úpravny
   neměla překročit hodnotu 1,0 ZF. Jednotka se uvádí podle použité metody
   stanovení:  ZF(t)  nebo  ZF(n),  kde  t  znamená  turbidimetrickou  a n
   nefelometrickou metodu.

   34. V případech, kdy vyšší hodnoty železa ve zdroji surové hodnoty jsou
   způsobeny  geologickým  prostředím,  se  hodnoty železa až do 0,50 mg/l
   považují  za  vyhovující  požadavkům  této  vyhlášky za předpokladu, že
   nedochází k nežádoucímu ovlivnění organoleptických vlastností vody.

   35. Platnost hygienického limitu po datu uvedeném v § 12.

 

Příloha 2

Mikrobiologické,   biologické,  fyzikální,  chemické  a  organoleptické ukazatele  teplé  vody  podle  §  3  odst. 3 zákona a jejich hygienické limity

č. ukazatel symbol jednotka limit typ limitu vysvětlivky
teplá voda vyrobená z pitné vody teplá voda
vyrobená z
jiné vody než
z vody pitné
1 Legionella pneumophila   KTJ/100 ml 100 100 MH 1,2
2 Legionella pneumophila   KTJ/100 ml 0 0 NMH 1,3
3 počty kolonií při 36 °C   KTJ/ml 200 200 MH 1
4 Escherichia coli   KTJ/100 ml - 0 NMH 1
5 Pseudomonas aeruginosa   KTJ/100 ml - 0 MH 1
6 atypická mykobakteria   KTJ/1000 ml - 100 MH 1,4
7 barva   mg/l Pt 20 - MH 1
8 celkový organický uhlík TOC mg/l 5,0 5,0 MH 1,5
9 chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) CHSK-Mn mg/l 3,0 5,0 MH 1,6
10 chlor volný   mg/l 1,0 1,0 MH 1,7
11 fosforečnany   mg/l 3,5 3,5 MH 1,8
12 oxid chloričitý   mg/l 0,8 0,8 MH 1,7
13 pach     přijatelný pro odběratele přijatelný pro odběratele MH 1,9
14 pH pH   6,5 - 9,5 6,0 - 9,5 MH 1,10
15 teplota   °C 55 55 DH 1,11
16 trihalomethany THM μg/l 100 100 NMH 1, 12
17 zákal   ZF(t,n) 5 5 MH 1,13

Vysvětlivky k tabulkám:

   1. Odběr vzorků pro stanovení ukazatelů teplé vody (s výjimkou cíleného
   epidemiologického  šetření)  se  provádí  po  odpuštění  vody po dobu 1
   minuty.

   2.  Limit  jako  mezní  hodnota  platí  pro  zdravotnická  a  ubytovací
   zařízení,  sprchy  u  veřejných bazénů a koupališť; pro ostatní objekty
   platí  jako  doporučená  hodnota,  o kterou je nutné pomocí technických
   opatření usilovat.

   3.  Limit  jako nejvyšší mezní hodnota platí pro oddělení nemocnic, kde
   jsou   umístěni   imunokompromitovaní  pacienti,  jako  jsou  například
   oddělení    transplantační,    nedonošenecká,    anestezioresuscitační,
   dialyzační, onkologie, hematoonkologie, jednotky intenzivní péče.

   4.  Limitní  hodnota  se  vztahuje  na součet počtů následujících druhů
   atypických mykobakterií: Mycobacterium chelonae, M. kansasii, M. avium,
   M.  intracellulare, M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum. Ukazatel
   se stanovuje pouze v případě výroby teplé vody ze zdroje povrchové vody
   nebo důlní vody a s centrálním ohřevem a rozvodem.

   5.  Ukazatel  není  nutno  stanovovat,  pokud je stanoven obsah CHSK-Mn
   (chemické spotřeby kyslíku).

   6. Ukazatel není nutno stanovovat, pokud je stanoven obsah TOC (celkový
   organický uhlík).

   7.  Neplatí  pro  řízenou  nárazovou dezinfekci, při které lze použít i
   vyšší   dávky   dezinfekčního   přípravku   za   podmínky,   že  pomocí
   organizačních  opatření  bude  zajištěno, že takto ošetřená voda nebude
   použita  k  lidské  spotřebě  (pití  a koupání). Obsah volného chloru a
   oxidu  chloričitého  se  stanovuje pouze v případě použití těchto látek
   při úpravě vody.

   8.  Vyjádřeno  jako PO43-. Ukazatel se stanovuje pouze v případě, že do
   teplé vody je přidáván chemický přípravek na bázi fosforu.

   9.  V  případě  pochybností  se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při
   stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu
   (TON) a prahového čísla chuti (TFN).

   10.  U  vod  s přirozeně nižším pH se hodnoty pH 6,0 až 6,5 považují za
   splňující  požadavky  této  vyhlášky  za  předpokladu, že voda nepůsobí
   agresivně   vůči   materiálům   rozvodného  systému,  včetně  vnitřního
   vodovodu.

   11.  Teplota  teplé  vody  po  odtočení  by neměla klesnout pod 50 st.C
   (optimálně  nad  55  st.C)  z  důvodu  minimalizace  rozvoje legionel v
   rozvodu vody.

   12.  Limitní  hodnota  se  vztahuje  na součet kvantitativně zjištěných
   koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu),
   dibromchlormethanu  a  bromdichlormethanu. Je-li to možné, aniž by byla
   snížena účinnost dezinfekce, usiluje se o dosažení co nejnižší hodnoty.
   Ukazatel se stanovuje pouze v případě dezinfekce vody pomocí chlorového
   přípravku.

   13. Jednotka se uvádí podle použité metody stanovení: ZF(t) nebo ZF(n),
   kde (t) znamená turbidimetrickou a (n) nefelometrickou metodu.

 

Příloha 3

Mikrobiologické,   biologické,  fyzikální,  chemické  a  organoleptické ukazatele  teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců a jejich hygienické limity

A. Mikrobiologické požadavky

Ukazatel Jednotka Limit Vysvětlivky
atypická mykobakteria KTJ/1000 ml 100 1,3
Escherichia coli KTJ/100 ml 0  
legionely KTJ/100 ml 100 2,3
počet kolonií při 36 °C KTJ/1 ml 200  
Pseudomonas aeruginosa KTJ/100 ml 0  
Staphylococcus aureus KTJ/100 ml 0  

B. Fyzikální a chemické požadavky

Ukazatel Jednotka Limit Vysvětlivky
chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) mg/l 5,0  
pach   přijatelný pro odběratele 4
pH   6 - 9,5  
trihalometany μg/l 100  
volný chlor mg/l 0,1 - 1,0 5
vizuální posouzení     6
zákal ZF(t,n) 5 7

   1. Limitní hodnota se vztahuje na součet následujících druhů atypických
   mykobakterií:   Mycobacterium  chelonae,  M.  kansasii,  M.  avium,  M.
   intracellulare, M. scrophulaceum, M. xenopi, M. fortuitum.

   2.  Vyšetření na přítomnost legionel není potřeba provádět, jestliže je
   ohřev prováděn v místě spotřeby (např. průtokovým ohřívačem).

   3.  Ukazatelé  se stanovují pouze v případě výroby teplé vody ze zdroje
   povrchové vody nebo důlní vody a s centrálním ohřevem a rozvodem.

   4.  V  případě  pochybností  se za přijatelné považují stupně 1 a 2 při
   stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod. Stanovení prahového čísla pachu
   (TON) a prahového čísla chuti (TFN).

   5. Stanovení se provádí v místě odběru vzorků. Obsah volného a vázaného
   chloru,  popř.  jiného  dezinfekčního  přípravku  se  stanovuje pouze v
   případě použití látek obsahujících chlor při úpravě vody.

   6. Např. nepřítomnost povlaku nebo pěny na hladině, barva apod.

   7.  V  protokolu  se  u  výsledku  uvede  jednotka podle použité metody
   stanovení:  ZF(t)  nebo  ZF(n),  kde (t) znamená turbidimetrickou a (n)
   nefelometrickou  metodu.  V  případě  překročení  limitní hodnoty nutno
   okamžitě vyšetřit příčinu a přijmout účinná opatření k nápravě.

 

Příloha 4

   A.  Minimální  roční  četnost odběru a rozsah rozborů vzorků pitné vody
   (mimo balené vody)

Počet obyvatel zásobované oblasti (§ 2 písm.d)) při denní spotřebě 200 1 na osobu Objem vody rozváděné či produkované v zásobované oblasti (m3/den) *) Roční počet vzorku pro krácený rozbor **) Roční počet vzorku pro úplný rozbor **)
≤ 50 ≤ 10 1 1 za dva roky
> 50 ≤ 100 > 10 ≤ 20 2 1
>100 ≤  500 >20 ≤ 100 3 1
> 500 ≤ 5 000 > 100 ≤ 1 000 4 2
> 5 000 ≤ 50 000 > 1 000 ≤ 10 000 4 1 + 1 na každých 3 300 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu
> 50 000 ≤ 500 000 > 10 000 ≤ 100 000 + 3 na každých 1 000 m3den (včetně nedokončených) z celkového objemu 3 + 1 na každých 10 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu
> 500 000 > 100 000   10 + 1 na každých 25 000 m3/den (včetně nedokončených) z celkového objemu

Vysvětlivky k tabulce:

   *)  Neodpovídá-li  objem  vyráběné  vody  počtu  obyvatel  podle hodnot
   uvedených  v  tabulce,  považuje  se  za rozhodující počet zásobovaných
   obyvatel.  Pokud  počet zásobovaných obyvatel, např. vzhledem k sezonní
   rekreaci,  výrazně  kolísá  a nelze jej jednoznačně určit, bere se jako
   základ  stanovení  četnosti  průměrný  objem  vyrobené vody (m3/den) za
   roční období.

   **)  Příklad  výpočtu:  pro  objem  rozváděné vody 5200 m3/den je počet
   krácených  rozborů 22 [4 + (6 x 3)] a počet úplných rozborů 3 [1 + (2 x
   1)].

 

B. Minimální roční četnost odběru a rozsah rozborů vzorků balené pitné vody stáčené do láhví nebo kontejnerů za účelem jejího prodeje

Objem vody denně vyráběné pro prodej v láhvích nebo kontejnerech v m3 Roční počet vzorků pro krácený rozbor Roční počet vzorků pro úplný rozbor
< 10 12 1
> 10 ≤ 60 24 1
> 60 2 na každých 5 m3 (včetně nedokončených) z celkového objemu 1 na každých 100 m3 (včetně nedokončených) z celkového objemu

Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok.

 

Příloha 5

Minimální rozsah rozborů vzorků pitné vody



   1. Krácený rozbor

   Účelem  krácených  rozborů je získávat pravidelné informace o stabilitě
   vodního  zdroje  a  účinnosti úpravy vody, zvláště dezinfekce (pokud je
   prováděna),  mikrobiologické  jakosti  a  organoleptických vlastnostech
   vody,  a  to  za  účelem  zjištění, zda jsou dodržovány limitní hodnoty
   stanovené  touto  vyhláškou  nebo  orgánem  ochrany veřejného zdraví na
   základě zákona.

  

Krácený rozbor sestává minimálně z následujících ukazatelů:

č. ukazatel vysvětlivky
1 Escherichia coli  
2 koliformní bakterie  
3 Clostridium perfringens 1
4 počty kolonií při 22 °C  
5 počty kolonií při 36 °C  
6 Pseudomonas aeruginosa 2
7 mikroskopický obraz - abioseston 3
8 mikroskopický obraz - počet organismů 3
9 mikroskopický obraz - živé organismy 3
10 amonné ionty  
11 barva  
12 dusičnany  
13 dusitany  
14 hliník 4
15 chlor volný 5
16 chemická spotřeba kyslíku - manganistanem (nebo celkový organický uhlík)  
17 chuť  
18 konduktivita  
19 mangan 6
20 pach  
21 pH  
22 zákal  
23 železo  

Vysvětlivky k tabulce:


   1.   Stanovuje  se  pouze  u  pitných  vod  upravovaných  přímo  z  vod
   povrchových nebo u podzemních vod ovlivněných povrchovými vodami.

   2. Stanovuje se pouze u balené pitné vody.

   3.  Stanovuje se v případě, je-li zdrojem povrchová voda. Je-li zdrojem
   podzemní voda, stanovuje se pouze v případě ovlivnění podzemního zdroje
   povrchovou vodou a indikace pomnožování organismů v síti.

   4. Stanovuje se pouze při použití vločkovacího činidla na bázi hliníku.

   5.  Stanovuje se pouze v případě použití prostředků obsahujících chlor.
   V případě využití vázaného aktivního chloru (např. ve formě chloraminů)
   pro  dezinfekci, se stanovuje celkový aktivní chlor. Při použití jiného
   chemického   dezinfekčního  prostředku  se  stanoví  zbytkové  množství
   příslušné aktivní látky.

   6.  Stanovuje  se  pouze  v  případě,  kdy  je mangan z vody při úpravě
   odstraňován.

   2. Úplný rozbor

   Účelem  úplných rozborů je získávat informace potřebné ke zjištění, zda
   limitní  hodnoty  všech  ukazatelů  stanovených touto vyhláškou nebo na
   základě § 4 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003
   Sb. orgánem ochrany veřejného zdraví jsou dodržovány.

   Předmětem úplného rozboru jsou všechny ukazatele uvedené v příloze č. 1
   (s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům uvedeným v téže příloze)
   s  výjimkou  případů, kdy je orgánem ochrany veřejného zdraví stanoveno
   na základě zákona jinak.

 

Příloha 6

Požadavky na analytické metody

A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

Ukazatel Metoda Alternativní metoda
Escherichia coli ČSN EN ISO 9308-1 Detekce Escherichia coli (E. coli) a koliformů pomocí metody Colilert®-18/Quanti-Tray® *)
koliformní bakterie ČSN EN ISO 9308-1
enterokoky ČSN EN ISO 7899-2  
Pseudomonas aeruginosa ČSNEN12780  
počty kolonií při 22 °C a 36 °C ČSN EN ISO 6222  
mikroskopický obraz ČSN 757711 a ČSN 757713  
Clostridium perfringens (včetně spor) viz postup niže  
atypická mykobakteria viz postup niže  
legionely ČSN ISO 11731  

*) čísla patentů v USA: 5.610.029 ze dne 11. března 1997; 5.518.892 ze dne 21. května 1996; 5.620.895 ze dne 15. dubna 1997; 5.753.456 ze dne 19. května 1998

   1.

   Clostridium perfringens (včetně spor):
Postup stanovení:
Membránová  filtrace,  po   které  následuje  anaerobní  kultivace
membrány na m-CP  agaru při 44 +/- 1  st. C po dobu 21  +/- 3 hod.
Počítá se četnost neprůsvitných  žlutých kolonií, jejichž zbarvení
přejde do růžova nebo červena  po vystavení parám amoniaku po dobu
20 až 30 sekund.

Agar m-CP má této složení:
     Bazální médium:
     tryptóza                               30 g
     kvasnicový extrakt                     20 g
     sacharoza                               5 g
     hydrochlorid L-cysteinu                 1 g
     MgSO4 . 7 H2O                         0,1 g
     bromkrezolová purpurová červeň         40 mg
     agar                                   15 g
     voda                                1 000 ml

Tyto součásti bazálního  média se rozpustí, pH se  upraví na 7,6 a
médium se na dobu 15 minut umístí  v autoklávu při 121 st. C. Poté
se médium nechá zchladnout a přidají se následující přísady:

     D-cycloserin                              400 mg
     polymyxin B ve formě síranu                25 mg
     indoxyl-Beta-D-glukosid (předem
           rozpuštěný v 8 ml sterilní vody)     60 mg
     sterilně zfiltrovaný 0,5% fenolftalein
           difosforečnanový roztok              20 ml
     sterilně zfiltrovaný 4,5% FeCl3 . 6 H2O     2 ml

   2.

   Atypická mykobakteria:

   Pro  stanovení atypických mykobakterií lze použít jednu z následujících
   metod:

   a)

   Metoda s laurylsulfátem sodným:

   Postup stanovení:

   Membránovou  filtrací  (filtr o porozitě 0,45 mikrometrů) se zpracuje s
   pomocí  vodní  vývěvy 0,5 l vody. Za sterilních podmínek se filtr vyjme
   pinzetou  a  nůžkami  rozstříhá  na 6 - 8 proužků, které se přemístí do
   centrifugační  nádobky  s 20 ml sterilní destilované vody a vytřepou 10
   minut   na   třepačce.  Roztok  se  pak  přelije  do  další  nádobky  a
   centrifuguje  20  minut  při  2000 g až 3000 g. Supernatant se odlije a
   sediment  se  dekontaminuje 3 ml roztoku 3% laurylsulfátu sodného s 1 %
   NaOH.  Po  20  minutách  třepání  na  třepačce  se přidá 25 ml sterilní
   destilované vody a centrifuguje se opět při 2000 g až 3000 g po dobu 20
   minut.  Po  odlití  supernatantu  se  k  sedimentu  přidají  cca  2  ml
   fyziologického  roztoku  tak,  aby se výsledný objem vzorku ve zkumavce
   zarovnal  na určitou jeho hodnotu, která poslouží pro výpočet kvantity.
   Po  homogenizaci pipetou se vzorek očkuje v množství po 0,25 ml na šest
   vaječných  půd (3 Löwensteinovy-Jensenovy a 3 Ogawovy půdy). Vždy dvě z
   naočkovaných  půd  se (1 L.-J. a 1 Ogawova) se inkubují při 30 st.C, 37
   st.C a 42 st.C. Výsledek se odečítá za 1, 3, 6 a 9 týdnů, pro stanovení
   počtů  se  použijí  výsledky  po 9 týdnech inkubace. V případě, že kmen
   neroste  při  určité  teplotě,  se  výsledky počítají jen z těch teplot
   inkubace, při nichž je kmen schopen růst (některé mykobakterie nerostou
   při  teplotě  nižší  než  37 st.C). U vyrostlých kolonií se zaznamenává
   jejich  morfologie  a  pigmentace  a mikroskopicky se Ziehl-Neelsenovým
   barvením  ověří jejich acidorezistence. V případě pozitivity se provádí
   ve    specializovaných   mykobakteriologických   laboratořích   druhová
   identifikace izolovaného kmene.

   Počty  mykobakterií  na  1  l  vody  se  vypočtou  ve  vztahu  k objemu
   přefiltrované  vody,  objemu  vzorku  po centrifugaci, počtu očkovaných
   ploten a velikosti očkovaného inokula.

   K  dekontaminaci vody je možné použít také chlorhexidin. K sedimentu se
   přidá  10  ml  0,2%  vodného  roztoku  chlorhexidinu,  ručně protřepe a
   ponechá  24  hodin při pokojové teplotě. Druhý den po centrifugaci a po
   promytí  sedimentu 10 ml sterilní destilované vody se sediment po další
   centrifugaci  při  2000  g  až 3000 g zpracuje stejně jako při metodě s
   laurylsulfátem sodným.

   b)

   Metoda s cetylpyridinium chloridem (CPC):

   Postup stanovení:

   Membránovou  filtrací  (filtr o porozitě 0,45 mikrometrů) se zpracuje s
   pomocí  vodní  vývěvy  1  litr  vody.  Pro dekontaminaci vzorku vody se
   použije  roztok  CPC ve výsledné koncentraci 0,005 %, který se připraví
   do sterilní destilované vody.

   Dekontaminace  vzorku  vody  je  provedena následujícím způsobem: 1 díl
   0,05% roztoku CPC je přidán k 9 dílům vzorku vody. Po uzavření láhve se
   její  obsah  po  dobu 30 sekund protřepává, pak se nechá 30 minut stát.
   Poté  se  ihned  provede  filtrace  přes  celulózový membránový filtr o
   průměru 50 mm a velikosti pórů 0,45 mikrom.

   Filtr  je  propláchnut po ukončení filtrace 500 ml sterilní destilované
   vody, aby se odstranila residua CPC.

   Filtr  se  vyjme sterilní pinzetou a vloží do sterilní 30 ml plastikové
   nádobky, do níž jsou přidány 2 ml sterilní destilované vody. Na vortexu
   je  plastiková  nádobka  protřepána  po dobu 10 vteřin. Na povrch půd v
   Petriho miskách je suspenze inokulována po 0,2 ml a 0,1 ml je použita k
   nátěru  na  podložní  sklíčko  pro  barvení metodou dle Ziehl-Neelsena.
   Kultivace  na jedné Petriho misce s Löwenstein-Jensenovou půdou a jedné
   Petriho  misce  s  Ogawovou  půdou  při  30  st.C,  37  st.C a 42 st.C.
   Hodnocení se provádí 1x týdně do 9 týdnů inkubace.

   Do protokolu se zaznamenávají zjištěné výsledky na jednotlivých půdách:
   počet  kolonií na půdě, při masivním růstu na výseči s reprezentativním
   nárůstem, morfologie kolonií, mikroskopické ověření vyrostlých kolonií.
   Pokud  je  zjištěn  růst  více  mykobakteriálních druhů, uvádí se počet
   každého  druhu zvlášť. Pro identifikaci je odebráno 10 kolonií, z nichž
   je  připravena  subkultura  na  pevné  půdě  (Löwenstein-Jensenově nebo
   Ogawově)  pro  provedení identifikačních testů. U některých suspektních
   kolonií  mykobakterií  je  možno  provést  vyšetření  GEN Probe přímo z
   primokultury   z  dostatečného  inokula.  Konečné  hodnocení  růstu  je
   provedeno  po  9  týdnech  inkubace,  stejně  tak  uzavření negativních
   vyšetření  (u  negativních  se inkubace prodlouží do 12 týdnů). Pokud v
   průběhu   šestitýdenní   inkubace  přerostou  všechny  naočkované  půdy
   nespecifickou bakteriální flórou, uzavře se výsledek dříve.

   Pro stanovení počtů se použijí výsledky po 9 týdnech inkubace (popř. po
   12  týdnech  inkubace,  pokud po 9 týdnech bylo vyšetření negativní). V
   případě, že kmen neroste při určité teplotě, se výsledky počítají jen z
   údajů  těch  teplot  inkubace,  při  nichž  je kmen schopen růst. Počty
   kolonií  mykobakterií  na  1 litr vody se vypočítají ve vztahu k objemu
   přefiltrované  vody,  objemu  vzorku  při vytřepávání filtru, velikosti
   očkovaného inokula a počtu inokulovaných ploten.

 

B. Ukazatele, pro které jsou stanoveny požadavky na metodu

  Pravdivost Přesnost Mez detekce  
  v % limitní v % limitní v % limitní  
Ukazatel hodnoty ukazatele hodnoty ukazatele hodnoty ukazatele Vysvětlivky
  (vysvětlivka 1) (vysvětlivka 2) (vysvětlivka 3)  
akrylamid       4
amonné ionty 10 10 10  
antimon 25 25 25  
arsen 10 10 10  
barva 25 25 25  
benzen 25 25 25  
benzo[fl]pyren 25 25 25  
beryllium 25 25 10  
bor 10 10 10  
bromičnany 25 25 25  
celkový organický uhlík 10 10 10  
1,2-dichlorethan 25 25 10  
dusičnany 10 10 10  
dusitany 10 10 10  
epichlorhydrin       4
fluoridy 10 10 10  
hliník 10 10 10  
hořčík 10 10 10  
chemická spotřeba kyslíku 25 25 15  
manganistanem        
chlor volný 10 10 10  
chlorethen (vinylchlorid)       4
chloridy 10 10 10  
chloritany 25 25 25  
chrom 10 10 10  
chuť       5
kadmium 10 10 10  
konduktivita 10 10 10  
kyanidy celkové 10 10 10 6
mangan 10 10 10  
měď 10 10 10  
microcystin-LR 25 25 25  
nikl 10 10 10  
olovo 10 10 10  
ozon 10 10 25  
pach       5
pesticidní látky 25 25 25 7
pesticidní látky celkem       8
polycyklické aromatické uhlovodíky 25 25 25 9
reakce vody       10
rtuť 20 10 20  
selen 10 10 10  
sírany 10 10 10  
sodík 10 10 10  
stříbro 15 15 10  
tetrachlorethen 25 25 10 11
trihalomethany 25 25 10 12
trichlorethen 25 25 10 11
trichlormethan (chloroform) 25 25 10  
vápník 10 10 10  
vápník a hořčík 10 10 10  
zákal 25 25 25 13
železo 10 10 10  

Použité analytické metody musí být minimálně schopny stanovit koncentrace s uvedenou mezí detekce a na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele se stanovenou pravdivostí a přesností. Ať už je citlivost dané použité analytické metody jakákoliv, musí být výsledek vyjádřen nejméně stejným počtem desetinných míst jako je uvedeno u limitní hodnoty daného ukazatele v části B přílohy č. 1.


   Vysvětlivky k tabulce:

   1.  Pravdivost  je  těsnost  shody  mezi  průměrnou hodnotou získanou z
   velkého počtu výsledků měření a přijatou referenční hodnotou.

   2.   Přesnost  je  těsnost  shody  mezi  nezávislými  výsledky  zkoušek
   získanými  za  předem specifikovaných podmínek. Přesnost vyjadřuje míru
   rozptylu  pozorování  kolem  střední  hodnoty. Přesnost závisí pouze na
   rozdělení  náhodných  chyb  a  nemá  vztah ke skutečné hodnotě. Výrok o
   přesnosti  může být vztažen na jakýkoliv soubor měření uskutečněných za
   daných  experimentálních  podmínek,  které  mohou být zvoleny libovolně
   (opakovatelnost,  reprodukovatelnost). Přesnost souboru měření může být
   vyjádřena  kvantitativně některou z výběrových charakteristik rozptylu,
   například jako výběrová směrodatná odchylka.

   3.  Mez detekce daného analytického postupu je dána nejmenším množstvím
   analytu  ve  vzorku, které může být detekováno (při zadané hodnotě chyb
   I. a II. druhu).

   4.  Charakteristiky  metody  nejsou  stanoveny.  Hodnota  ukazatele  se
   kontroluje  pomocí  specifikace  výrobku,  který  danou  látku obsahuje
   (množství látky přítomné v materiálu nebo z něho uvolňované).

   5. Charakteristiky metody nejsou stanoveny.

   6. Daná metoda by měla stanovit celkový obsah kyanidů ve všech formách.

   7.  Charakteristiky  metody  platí pro každý jednotlivý pesticid a vždy
   závisejí  na  povaze  daného pesticidu. V současné době není požadovaná
   hranice  průkaznosti (mez detekce) pro všechny pesticidy dosažitelná; o
   dosažení tohoto standardu je ale třeba systematicky usilovat.

   8. Viz požadavky pro jednotlivé pesticidy.

   9. Charakteristiky metody platí pro jednotlivé specifikované látky (viz
   vysvětlivka  28  k  příloze  č.  1)  na  úrovni  25  %  limitní hodnoty
   ukazatele.

   10.  Charakteristiky  stanovené  pro  stanovení  koncentrace vodíkových
   iontů  (pH)  spočívají  v  tom,  že  použitá analytická metoda musí být
   schopna  měřit koncentrace na úrovni limitní hodnoty daného ukazatele s
   pravdivostí 0,2 jednotky pH a s přesností na 0,2 jednotky pH.

   11.  Charakteristiky  metody  platí  pro jednotlivé specifikované látky
   (TCE, PCE) na úrovni 50 % limitní hodnoty ukazatele.

   12.  Charakteristiky  metody  platí  pro jednotlivé specifikované látky
   (viz  vysvětlivka  32  k  příloze  č. 1) na úrovni 25 % limitní hodnoty
   ukazatele,   s   výjimkou  ukazatele  trichlormethan,  pro  který  jsou
   stanoveny samostatné požadavky.

   13. Platí pro limitní hodnotu 1,0 ZF.

   1) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

   2)  §  3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
   změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

   Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

   3)  Vyhláška  č.  292/1997  Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost
   balených  vod  a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 241/1998
   Sb. a vyhlášky č. 465/2000 Sb.

   4)  §  3  odst.  4, § 3a odst. 1 až 7 a § 84 odst. 1 písm. e) zákona č.
   258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   5) § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   6) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

   7)  § 2 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
   veřejnou  potřebu  a  o  změně  některých  zákonů (zákon o vodovodech a
   kanalizacích).

   8)  Například  ČSN  ISO 5667-5 Jakost vod. Odběr vzorků, část 5: Pokyny
   pro  odběr  vzorků  pitné  vody  a vody využívané při výrobě potravin a
   nápojů.  ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků, část 3: Pokyny pro
   konzervaci  vzorků  a  manipulaci  s  nimi. ČSN ISO 5667-14 Jakost vod.
   Odběr vzorků, část 14: Pokyny k zabezpečení jakosti odběru vzorků vod a
   manipulace s nimi.

   9)  §  2  písm.  n)  zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových
   výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
   pozdějších předpisů.

   §  2  písm.  a) vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na
   stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech
   epidemiologicky závažných.