Vyhláška č.137/1999 Sb.
ze dne 10.6.1999 s účinností od 1.8.1999
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb., (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ
§ 1
(1) Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.
(2) Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.
§ 2
Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména
a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,^1) a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje,
b) charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující:
1. geomorfologické poměry,
2. meteorologické a klimatické poměry,
3. hydrografické a hydrologické poměry,
4. pedologické poměry,
5. geologické a hydrogeologické poměry,
6. údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,^2) zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,^3) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,^4) chráněných ložiskových územích,^5) ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,^6) například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,
c) analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:
1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,
2. množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,
3. odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje,
4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,
5. bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,
d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:
1. zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně
návrhu jejich vyznačení v terénu,
2. parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území
ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem
hospodaření podle zvláštních předpisů;^7) v případě, že návrh stanovení
ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru
nemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro
vyznačení věcného břemene k části pozemku,^8)
3. návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické
úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve
vztahu k jednotlivým nemovitostem,
4. návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy
[monitoring jakosti vody1) a podobně].
§ 3
(1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:
a) u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží
určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny
nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m
nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném
rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,
b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností
hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků
1. se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru
proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného
pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky
v místě odběru,
2. bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru
proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce
ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu
jeho šířky v místě odběru,
d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení
10 m od odběrného zařízení,
e) v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným
v § 1 odst. 1.
(2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v
rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po
projednání s Ministerstvem životního prostředí.
§ 4
(1) Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma
prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe
oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického
rajónu.
(2) Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to
účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.
(3) Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území
ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně
zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti
vodního zdroje.
§ 5
(1) Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán
přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí,
případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.
(2) Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí
vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných
místech tabulemi s nápisem "ochranné pásmo x stupně vodního zdroje";
je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem
"nepovolaným vstup zakázán". Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu
označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění
vodního zdroje a v místech křížení hranice ochranného pásma s
komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí
se tabule na plovoucí zakotvené bóje.
§ 6
(1) Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází
vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2,
z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo
zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.
(2) V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský
orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4
zákona, vždy:
a) činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s
látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod^9) a látkami
vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní
vlastnosti,^10) především s organohalogenovými, organofosforovými,
organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a
jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a
jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy,
látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními
sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a
elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,
b) zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích
vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu,
hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim
zvodnělých vrstev.
(3) V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem
vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li
stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně
vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje,
sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje,
provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po
projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se
vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4
zákona.
ČÁST DRUHÁ
SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ
§ 7
Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha k vyhlášce č. 137/1999 Sb.
Seznam vodárenských nádrží
|
Poř.č. |
Název vodárenské nádrže |
Vodní tok |
Okres |
|
1. |
Hamry |
Chrudimka |
Chrudim |
|
2. |
Křižanovice |
Chrudimka |
Chrudim |
|
3. |
Vrchlice |
Vrchlice |
Kutná Hora |
|
4. |
Josefův Důl |
Kamenice |
Jablonec nad Nisou |
|
5. |
Souš |
Černá Desná |
Jablonec nad Nisou |
|
6. |
Římov |
Malše |
České Budějovice, Český Krumlov |
|
7. |
Karhov |
Studenský potok |
Jindřichův Hradec |
|
8. |
Husinec |
Blanice |
Prachatice |
|
9. |
Staviště |
Staviště |
Žďár nad Sázavou |
|
10. |
Švihov |
Želivka |
Benešov, Kutná Hora, Pelhřimov,Havlíčkův Brod |
|
11. |
Lučina |
Mže |
Tachov |
|
12. |
Mariánské Lázně |
Úšovický potok |
Cheb |
|
13. |
Nýrsko |
Úhlava |
Klatovy |
|
14. |
Žlutice |
Střela |
Karlovy Vary |
|
15. |
Klíčava |
Klíčava |
Kladno, Rakovník |
|
16. |
Láz |
Litavka |
Příbram |
|
17. |
Pilská |
Pilský potok |
Příbram |
|
18. |
Obecnice |
Obecnický potok |
Příbram |
|
19. |
Horka |
Libocký potok |
Cheb, Sokolov |
|
20. |
Podhora |
Teplá |
Cheb, Karlovy Vary |
|
21. |
Stanovice |
Lomnický potok |
Karlovy Vary |
|
22. |
Kamenička |
Kamenička |
Chomutov |
|
23. |
Křímov |
Křímovský potok |
Chomutov |
|
24. |
Jirkov |
Bílina |
Chomutov |
|
25. |
Jezeří |
Vesnický potok |
Chomutov, Most |
|
26. |
Janov |
Loupnice |
Most |
|
27. |
Chřibská |
Chřibská Kamenice |
Děčín |
|
28. |
Přísečnice |
Přísečnice |
Chomutov |
|
29. |
Fláje |
Flájský potok |
Most, Teplice |
|
30. |
Myslivny |
Černá |
Karlovy Vary |
|
31. |
Kružberk |
Moravice |
Opava |
|
32. |
Šance |
Ostravice |
Frýdek-Místek |
|
33. |
Morávka |
Morávka |
Frýdek-Místek |
|
34. |
Karolinka |
Stanovnice |
Vsetín |
|
35. |
Opatovice |
Malá Haná |
Vyškov |
|
36. |
Fryšták |
Fryštácký potok |
Zlín |
|
37. |
Slušovice |
Dřevnice |
Zlín |
|
38. |
Bojkovice |
Kolelačský potok |
Uherské Hradiště, Zlín |
|
39. |
Ludkovice |
Ludkovický potok |
Zlín |
|
40. |
Nová Říše |
Řečice |
Jihlava |
|
41. |
Landštejn |
Pstruhovec |
Jindřichův Hradec |
|
42. |
Znojmo |
Dyje |
Znojmo |
|
43. |
Vír I |
Svratka |
Žďár nad Sázavou |
|
44. |
Boskovice |
Bělá |
Blansko |
|
45. |
Hubenov |
Maršovský potok |
Jihlava |
|
46. |
Mostiště |
Oslava |
Žďár nad Sázavou |
|
47. |
Koryčany |
Kyjovka |
Kroměříž |
