Vyhláška č.137/1999 Sb.

ze dne 10.6.1999 s účinností od 1.8.1999

Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

Ministerstvo  životního  prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ

§ 1

(1)  Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb  ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje  ve  vztahu  k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.

(2)  Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností  pitnou  vodou  se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím  k  zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.

§ 2

Podklady  pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména

a)  popisné  a  technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou   odpovídají   požadavkům  vyplývajícím  z  příslušné  technické normy,^1)  a  jejich  vývoji,  povolení  k odběru vody z tohoto vodního zdroje,

b)  charakteristiku  území  navrhovaných  ochranných  pásem ve vztahu k hydrologickému  povodí  nebo hydrogeologickému  rajónu  vodního zdroje zahrnující:

1. geomorfologické poměry,

2. meteorologické a klimatické poměry,

3. hydrografické a hydrologické poměry, 

4. pedologické poměry, 

5. geologické a hydrogeologické poměry,

6.  údaje  o  ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,^2) zvláště chráněných  územích  a  ostatních  územích  chráněných podle zvláštních předpisů  o  ochraně přírody a krajiny,^3) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,^4) chráněných ložiskových územích,^5) ochranných pásmech vodních  zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,^6) například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,

c)   analýzu   rizik   ohrožení   vydatnosti,  jakosti  nebo  zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:

1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,

2.  množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

3.  odběrech  vody,  nakládání  s  vodami včetně povolení k nakládání s vodami,  které  mohou  ovlivnit  přirozené  hydrologické poměry vodního zdroje,

4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,

5.  bodových  a  plošných  zdrojích  znečištění  a  z  nich vyplývající možnosti  vlivů  na  jakost  nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož  i  činnostech,  které  mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:

 

   1.  zákres  a  popis  ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně

   návrhu jejich vyznačení v terénu,

 

   2.  parcelní  čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území

   ochranných  pásem  včetně  uvedení  jejich vlastníků nebo osob s právem

   hospodaření podle zvláštních předpisů;^7) v případě, že návrh stanovení

   ochranných  pásem  se  týká  pouze částí pozemků evidovaných v katastru

   nemovitostí  jako  parcely,  i  geometrický  plán  těchto  pozemků  pro

   vyznačení věcného břemene k části pozemku,^8)

 

   3.  návrh  a  zdůvodnění  konkrétních  ochranných  opatření  (technické

   úpravy,  zákazy  a  omezení  činností,  omezení užívání nemovitostí) ve

   vztahu k jednotlivým nemovitostem,

 

   4.  návrh  ověřování  účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy

   [monitoring jakosti vody1) a podobně].

 

   § 3

 

   (1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:

 

   a)  u  vodárenských  nádrží  uvedených  v  příloze  a  u dalších nádrží

   určených  výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny

   nádrže  při  maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m

   nad  maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném

   rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,

 

   b)  u  ostatních  nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností

   hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

 

   c) u vodních toků

 

   1. se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru

   proti  proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného

   pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky

   v místě odběru,

 

   2. bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru

   proti  proudu,  po  proudu  do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce

   ochranného  pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu

   jeho šířky v místě odběru,

 

   d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení

   10 m od odběrného zařízení,

 

   e) v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným

   v § 1 odst. 1.

 

   (2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v

   rozsahu  menším,  než  je  uveden  v  odstavci  1  písm.  a)  až d), po

   projednání s Ministerstvem životního prostředí.

 

   § 4

 

   (1)  Ochranné  pásmo  druhého  stupně  se  stanoví vně ochranného pásma

   prvního  stupně;  může  být  tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe

   oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického

   rajónu.

 

   (2)  Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to

   účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.

 

   (3)  Ochranné  pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území

   ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně

   zajišťuje  ochranu  vydatnosti,  jakosti  nebo  zdravotní  nezávadnosti

   vodního zdroje.

 

   § 5

 

   (1)   Při  stanovení  hranic  ochranného  pásma  vodohospodářský  orgán

   přihlíží  k  hranicím  jednotlivých  parcel podle katastru nemovitostí,

   případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.

 

   (2)   Hranice   ochranných   pásem   se   vyznačují   podle  rozhodnutí

   vodohospodářského  orgánu  o  stanovení ochranných pásem na viditelných

   místech  tabulemi  s  nápisem "ochranné pásmo x stupně vodního zdroje";

   je-li  vodohospodářským  orgánem  stanoven  zákaz  vstupu, pak i textem

   "nepovolaným  vstup zakázán". Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu

   označuje  obvykle  pouze  v  místech  se zvýšeným nebezpečím znečištění

   vodního   zdroje  a  v  místech  křížení  hranice  ochranného  pásma  s

   komunikacemi.  Probíhá-li  ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí

   se tabule na plovoucí zakotvené bóje.

 

   § 6

 

   (1)  Při  rozhodování  o  stanovení nebo změně ochranných pásem vychází

   vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2,

   z  vyhodnocení  podmínek,  které  mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo

   zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.

 

   (2)  V  řízení  o  stanovení  či změně ochranných pásem vodohospodářský

   orgán  posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4

   zákona, vždy:

 

   a)  činnosti,  při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s

   látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod^9) a látkami

   vykazujícími   toxické,   karcinogenní,   mutagenní   nebo  teratogenní

   vlastnosti,^10)   především  s  organohalogenovými,  organofosforovými,

   organocínovými  sloučeninami,  rtutí  a  jejími sloučeninami, kadmiem a

   jeho  sloučeninami,  minerálními  oleji  a  uhlovodíky, kyanidy, kovy a

   jejich  sloučeninami,  biocidy  a  jejich deriváty, statkovými hnojivy,

   látkami  ovlivňujícími  organoleptické  vlastnosti vody, persistentními

   sloučeninami    křemíku,    neorganickými    sloučeninami   fosforu   a

   elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,

 

   b)  zásahy,  jimiž  se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích

   vrstev,  zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu,

   hornickou  činnost  a  provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim

   zvodnělých vrstev.

 

   (3)   V   rozhodnutí   o   stanovení   nebo   změně   ochranných  pásem

   vodohospodářský  orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li

   stanoveno  též  pro  ochranné  pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně

   vydatnosti,   jakosti   nebo  zdravotní  nezávadnosti  vodního  zdroje,

   sledování   účinnosti   stanoveného  způsobu  ochrany  vodního  zdroje,

   provedení  potřebných  technických  úprav  v  ochranných  pásmech  a po

   projednání  s  dotčenými  orgány  státní správy i činnosti, na které se

   vztahují  zákazy  a  omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4

   zákona.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

 

   § 7

 

   Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze.

 

   § 8

 

   Účinnost

 

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999.

 

   Ministr:

 

   RNDr. Kužvart v. r.



Příloha k vyhlášce č. 137/1999 Sb.

Seznam vodárenských nádrží

Poř.č.

Název vodárenské nádrže

Vodní tok

Okres

 1.

Hamry

Chrudimka

Chrudim

 2.

Křižanovice

Chrudimka

Chrudim

 3.

Vrchlice

Vrchlice

Kutná Hora

 4.

Josefův Důl

Kamenice

Jablonec nad Nisou

 5.

Souš

Černá Desná

Jablonec nad Nisou

 6.

Římov

Malše

České Budějovice, Český Krumlov

 7.

Karhov

Studenský potok

Jindřichův Hradec

 8.

Husinec

Blanice

Prachatice

 9.

Staviště

Staviště

Žďár nad Sázavou

10.

Švihov

Želivka

Benešov, Kutná Hora, Pelhřimov,Havlíčkův Brod

11.

Lučina

Mže

Tachov

12.

Mariánské Lázně

Úšovický potok

Cheb

13.

Nýrsko

Úhlava

Klatovy

14.

Žlutice

Střela

Karlovy Vary

15.

Klíčava

Klíčava

Kladno, Rakovník

16.

Láz

Litavka

Příbram

17.

Pilská

Pilský potok

Příbram

18.

Obecnice

Obecnický potok

Příbram

19.

Horka

Libocký potok

Cheb, Sokolov

20.

Podhora

Teplá

Cheb, Karlovy Vary

21.

Stanovice

Lomnický potok

Karlovy Vary

22.

Kamenička

Kamenička

Chomutov

23.

Křímov

Křímovský potok

Chomutov

24.

Jirkov

Bílina

Chomutov

25.

Jezeří

Vesnický potok

Chomutov, Most

26.

Janov

Loupnice

Most

27.

Chřibská

Chřibská Kamenice

Děčín

28.

Přísečnice

Přísečnice

Chomutov

29.

Fláje

Flájský potok

Most, Teplice

30.

Myslivny

Černá

Karlovy Vary

31.

Kružberk

Moravice

Opava

32.

Šance

Ostravice

Frýdek-Místek

33.

Morávka

Morávka

Frýdek-Místek

34.

Karolinka

Stanovnice

Vsetín

35.

Opatovice

Malá Haná

Vyškov

36.

Fryšták

Fryštácký potok

Zlín

37.

Slušovice

Dřevnice

Zlín

38.

Bojkovice

Kolelačský potok

Uherské Hradiště, Zlín

39.

Ludkovice

Ludkovický potok

Zlín

40.

Nová Říše

Řečice

Jihlava

41.

Landštejn

Pstruhovec

Jindřichův Hradec

42.

Znojmo

Dyje

Znojmo

43.

Vír I

Svratka

Žďár nad Sázavou

44.

Boskovice

Bělá

Blansko

45.

Hubenov

Maršovský potok

Jihlava

46.

Mostiště

Oslava

Žďár nad Sázavou

47.

Koryčany

Kyjovka

Kroměříž