Tento zákon byl novelizován. Platné znění naleznete zde: Novela 275/2013: Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích v plném znění - účinnost od 2014

ZÁKON č. 274/2001 Sb.

ze dne 10. července 2001 s účinností 1.1.2002

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Změny: 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 127/2005 Sb., 76/2006 Sb., 222/2006 Sb., 186/2006 Sb., 281/2009 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ   VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU

HLAVA I   OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1   Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

(2) Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

(3) Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce nižší než 10 m3 nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci nižší než 50, na vodovody sloužící k trvalému rozvodu jiné než pitné vody^1) a na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "srážková voda"). Tento zákon se dále nevztahuje na ty vodovody a kanalizace, na které není připojen alespoň  1 odběratel.

(4) Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené v odstavci 3, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé.

§ 2   Vymezení základních pojmů

(1) Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.^2)

(2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod^3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

(3) Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů^3a), kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj.

(4) Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel") je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.

(5) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona;^4) u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,^5) je odběratelem společenství vlastníků.

(6) Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem.

(7) Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod, z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku. Vnitřní kanalizace není vodním dílem.

§ 3   Přípojky

(1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

(2) Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

(3) Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

(4) Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

(5) Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

(6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

(7) Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství,^6) zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

(8) Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

§ 3a

(1) V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.

(2) Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z technického hlediska charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vodoprávní úřad rozhodne o změně vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovod nebo kanalizaci provozně související. Vodoprávní úřad si za účelem vydání rozhodnutí podle tohoto odstavce vyžádá stanovisko příslušného stavebního úřadu.

(3) Stavební úřad rozhodne o změně části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.

§ 4   Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

(1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen "plán rozvoje vodovodů a kanalizací"). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro sousedící území.

(2) Při zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází zpracovatel z územního plánu velkého územního celku zpracovaného podle zvláštního zákona^7) a z příslušného plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu^7a), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.

(3) Návrh plánu rozvoje vodovodů a kanalizací před jeho schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje vodovodů a kanalizací týká, s Ministerstvem zemědělství (dále jen "ministerstvo") , příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. V případech, kdy se plán rozvoje vodovodů a kanalizací dotýká ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, zpracovatel návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací projedná tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje vodovodů a kanalizací chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí,^8) zpracovatel návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací projedná tento návrh též s Ministerstvem životního prostředí.

(4) Kraj schválí plán rozvoje vodovodů a kanalizací nejdéle na dobu 10 let.

(5) Kraj předá po jednom vyhotovení schváleného plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ministerstvu, příslušnému vodoprávnímu úřadu a právnickým nebo fyzickým osobám, které se podílely na nákladech spojených se zpracováním plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.

(6) Pokud po schválení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací došlo ke změně podmínek, za nichž byl plán rozvoje vodovodů a kanalizací schválen, zpracuje a schválí kraj změnu a aktualizaci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Při zpracování, projednání a schválení změny a aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se postupuje podle odstavců 1 až 5.

(7) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu,^9) a plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu^7a) pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti.

(8) Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5   Evidence vodovodů a kanalizací

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.^10)

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů^3a)

(3) Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.

(4) Vodoprávní úřad zpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 30. dubna ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích podle odstavce 5.

(5) Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo.

(6) Rozsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací, stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA II   PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ

§ 6   Oprávnění k provozování

(1) Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.

(2) Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace jen osobě, která

 a) je oprávněna provozovat živnost "Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu" podle zvláštního zákona,^12)

 b) je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat, nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu o smlouvě budoucí o provozování vodovodu nebo kanalizace,

c) sama nebo její odpovědný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající požadavkům na provozování vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace, a to:

 1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 4 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace;

 2. vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovody a kanalizace a má nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace.

(3) Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud:

a) povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,

b) o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace žádá osoba, které bylo zrušeno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle odstavce 9, nebo

c) předchozí povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9 písm. b) a nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího povolení.

(4) V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský úřad vydat povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pouze s předchozím souhlasem ministerstva.

(5) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu osoby nebo jejího odpovědného zástupce uvedených v odstavci 2 písm. c) a vodovody nebo kanalizace, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1.

(6) Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace těm obcím nebo organizačním složkám státu, které neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku.

(7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2 písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo a příslušný živnostenský úřad.

(8) Krajský úřad rozhodnutím změní povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, změní-li se výčet vodovodů nebo kanalizací, pro které bylo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydáno, nebo dojde-li ke změně osoby odpovědného zástupce provozovatele.

(9) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, pokud

a) provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů^12a), nebo

b) technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky; o zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad a příslušný živnostenský úřad.

(10) Krajský úřad informuje o vydání povolení k provozování vodovodunebo kanalizace i o jejich změně neprodleně ministerstvo.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a bližší vymezení pojmu příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace.

(12) Náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace stanoví prováděcí právní předpis.

(13) Doklady o kvalifikaci podle odstavce 2 písm. c) stanovené v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících příslušné vodovody nebo kanalizace mohou být nahrazeny dokladem o nejméně osmileté nepřetržité odborné praxi dosažené v posledních 10 letech v některém z členských států Evropského společenství nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor u subjektů zajišťujících dodávky pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod pro počty fyzických osob odpovídající počtům fyzických osob uvedeným v odstavci 2 písm. c).

§ 7   Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází.

(2) Stavebník^13) a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.

(3) Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.

 (4) Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

(5) Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo vlastníka vodovodu nebo kanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu^14) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodů a kanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích.^15)

(6) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 5 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovodu nebo kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

§ 8   Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace

   (1)  Vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  je  povinen  zajistit jejich
   plynulé a bezpečné provozování.

   (2)   Vlastník   vodovodu   nebo  kanalizace  může  uzavřít  smlouvu  o
   provozování   vodovodu   nebo  kanalizace  s  provozovatelem.  Jestliže
   vlastník  provozuje  vodovod  nebo  kanalizaci svým jménem a na vlastní
   odpovědnost,   vztahují   se   na   něj   všechna  práva  a  povinnosti
   provozovatele.

   (3)   Vlastníci   vodovodů   nebo  kanalizací  provozně  souvisejících,
   popřípadě jejich částí provozně souvisejících,upraví svá vzájemná práva
   a  povinnosti  písemnou  dohodou  tak,  aby  bylo  zajištěno kvalitní a
   plynulé  provozování  vodovodu  nebo  kanalizace.  Nedojde-li k písemné
   dohodě,  rozhodne  o  úpravě  vzájemných  práv  a  povinností mezi nimi
   ministerstvo.

   (4)  Vlastníci  vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních
   řadů,  vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů
   provozně  souvisejících,  jsou  povinni  umožnit napojení vodovodu nebo
   kanalizace  jiného  vlastníka,  pokud  to  umožňují  kapacitní  a další
   technické  požadavky.  Současně  uzavřou  vlastníci  těchto  vodovodů a
   kanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení nesmí být
   podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady
   na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je
   umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace.

   (5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je
   k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo
   kanalizaci,  pokud  to  umožňují kapacitní a další technické požadavky.
   Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných
   finančních  plnění.  Náklady  na  realizaci napojení vodovodní přípojky
   nebo  kanalizační  přípojky  na vodovod nebo kanalizaci hradí vlastník,
   jemuž   je   umožněno  napojení  vodovodu  nebo  kanalizace,  pokud  se
   nedohodnou jinak.

   (6)  Vlastník  vodovodu nebo kanalizace , popřípadě provozovatel, pokud
   je  k  tomu  vlastníkem  zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o
   dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé
   z  této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo
   kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

   (7)  Při  uzavírání smlouvy podle odstavce 6 se mohou strany dohodnout,
   že odběratelem je třetí osoba.

   (8)  Vlastník  vodovodu  nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu
   nebo  kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud
   není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.

   (9)  Vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  i  jejich  provozovatel jsou
   povinni  umožnit  přístup k vodovodu nebo kanalizaci osobám, které jsou
   oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodů
   nebo  kanalizací  a  jejich  technického stavu nebo činit jiná nezbytná
   opatření  ke  zjištění  plnění  povinností  stanovených tímto zákonem a
   zvláštními zákony.

   (10)  Vlastník  vodovodu  i  provozovatel vodovodu jsou povinni umožnit
   přístup  k  vodovodu  a  umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární
   ochrany^16) při likvidaci požáru.

   (11)   Vlastník   vodovodu  nebo  kanalizace  je  povinen  zpracovat  a
   realizovat  plán  financování  obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na
   dobu  nejméně  10  kalendářních  let.  Obsah  plánu  financování obnovy
   vodovodů  a  kanalizací  včetně  pravidel  pro  jeho zpracování stanoví
   prováděcí právní předpis.

   (12)  Vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  je  povinen  poskytnout  na
   vyžádání  ve  lhůtě  stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém
   stavu  jeho  vodovodů  nebo  kanalizací.  Vlastník, popřípadě stavebník
   nových  vodovodů  nebo  kanalizací  nebo vlastník obnovovaných vodovodů
   nebo kanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve
   výzvě   ministerstvu   projektovou   dokumentaci   těchto  nových  nebo
   obnovovaných  vodovodů  nebo  kanalizací, včetně specifikace nákladů na
   jejich   výstavbu   nebo   obnovu.   Vyhodnocení  obdržených  údajů  je
   ministerstvo oprávněno zveřejnit.

   (13)  Vlastník  vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále
   jen  "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že
   vodné  se  platí  provozovateli  vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká
   vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li
   vodoměr,  vtokem  vody  do  vnitřního  uzávěru připojeného pozemku nebo
   stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je
   úplatou  za  pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na
   úplatu  pevné  složky  vodného  vzniká  podle  podmínek  stanovených ve
   smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma
   vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v
   samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické
   osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

   (14)  Vlastník  kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod
   (dále  jen  "stočné"),  pokud  ze  smlouvy  uzavřené  podle  odstavce 2
   nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na
   stočné  vzniká  okamžikem  vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je
   úplatou   za   službu   spojenou   s  odváděním  a  čištěním,  případně
   zneškodňováním  odpadních  vod.  Právo  na úplatu pevné složky stočného
   vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6,
   v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti
   obecně  závazné  vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo
   rozhodnutím  nejvyššího  orgánu  právnické  osoby,  která je vlastníkem
   vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

   (15)  Náležitosti  smlouvy  o  dodávce  vody  a  náležitosti  smlouvy o
   odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9   Práva a povinnosti provozovatele

   (1)  Provozovatel  je  povinen  provozovat  vodovod  nebo  kanalizaci v
   souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými
   pro  tento  provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou
   uzavřenou podle § 8 odst. 2.

   (2)  Zásah  do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze
   se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2
   stanoveno jinak.

   (3)  Provozovatel  je  povinen  předat  obci  na  její  žádost  přehled
   zjištěných  ukazatelů  jakosti  vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů
   ode dne vyžádání.

   (4)   Provozovatel  je  povinen  stavebníkovi  přeložky  vodovodu  nebo
   kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu
   nebo  kanalizace  nejpozději  do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst.
   2).

   (5)  Provozovatel  je  oprávněn  přerušit nebo omezit dodávku vody nebo
   odvádění  odpadních  vod  bez  předchozího  upozornění  jen v případech
   živelní  pohromy,  při  havárii  vodovodu  nebo  kanalizace,  vodovodní
   přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí
   nebo  majetku.  Přerušení  nebo  omezení  dodávky  vody je provozovatel
   povinen   bezprostředně   oznámit  územně  příslušnému  orgánu  ochrany
   veřejného   zdraví,^17)   vodoprávnímu  úřadu,  nemocnicím,  operačnímu
   středisku  hasičského  záchranného  sboru  kraje a dotčeným obcím. Tato
   povinnost  se  nevztahuje  na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze
   havárií vodovodní přípojky.

   (6)  Provozovatel  je  oprávněn  přerušit  nebo  omezit  dodávku vody a
   odvádění  odpadních  vod  do  doby,  než  pomine  důvod  přerušení nebo
   omezení,

   a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

   b)  nevyhovuje-li  zařízení  odběratele  technickým  požadavkům tak, že
   jakost  vody  ve  vodovodu  může  ohrozit  zdraví  a  bezpečnost osob a
   způsobit škodu na majetku,

   ,c)  neumožní-li  odběratel  provozovateli přístup k vodoměru, přípojce
   nebo   zařízení  vnitřního  vodovodu  nebo  kanalizace  podle  podmínek
   uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,

   d)  bylo-li  zjištěno  neoprávněné  připojení  vodovodní  přípojky nebo
   kanalizační přípojky,

   e)   neodstraní-li   odběratel   závady   na  vodovodní  přípojce  nebo
   kanalizační  přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci
   zjištěné  provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší
   než 3 dny,

   f)   při   prokázání   neoprávněného  odběru  vody  nebo  neoprávněného
   vypouštění odpadních vod, nebo

   g)  v  případě  prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu
   úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

   (7)  Přerušení  nebo  omezení  dodávky vody nebo odvádění odpadních vod
   podle  odstavce  6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě
   přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod

   a) podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,

   b) podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením
   doby  trvání  provádění  plánovaných  oprav, udržovacích nebo revizních
   prací.

   (8)  V  případě  přerušení  nebo  omezení  dodávky  vody  nebo odvádění
   odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel
   oprávněn  stanovit  podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen
   zajistit  náhradní  zásobování  pitnou  vodou  nebo  náhradní  odvádění
   odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.

   (9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo
   omezení  dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo
   odstavce  6  písm.  a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění
   odpadních vod.

   (10)  V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění
   odpadních  vod  došlo  podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s
   tím spojené odběratel.

   (11)  Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku,
   kterou  upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění
   odpadních vod podle místních podmínek.

   (12)  Provozovatel  je  povinen  poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou
   stanovené   ministerstvu  údaje,  které  se  týkají  technického  stavu
   vodovodu   nebo  kanalizace,  které  provozuje,  údaje  o  vynaložených
   provozních   nákladech   a   údaje   o   výpočtu  ceny  podle  cenových
   předpisů^17a)  pro  vodné  a stočné podle § 29 odst. 3 písm. c), včetně
   struktury   nákladových   položek.   Vyhodnocení  obdržených  údajů  je
   ministerstvo oprávněno zveřejnit.

§ 10

   (1) Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr

   a) před vodoměrem,

   b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,

   c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává
   nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo

   d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.

   (2) Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění

   a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod,

   b) v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem, nebo

   c)  přes  měřicí  zařízení  neschválené provozovatelem nebo přes měřicí
   zařízení,  které  v  důsledku  zásahu  odběratele  množství vypuštěných
   odpadních  vod  nezaznamenává  nebo  zaznamenává množství menší, než je
   množství skutečné.

   (3)  Odběratel  je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2
   vlastníkovi  vodovodu nebo kanalizace", pokud ve smlouvě uzavřené podle
   §  8  odst.  2  není  stanoveno,  že  náhrada vzniklé ztráty je příjmem
   provozovatele;  způsob  výpočtu  těchto  ztrát stanoví prováděcí právní
   předpis.

HLAVA III   OBECNÉ  TECHNICKÉ  POŽADAVKY  NA  VÝSTAVBU  VODOVODŮ  A KANALIZACÍ A NA JAKOST VODY

§ 11   Vodovody

   (1)  Vodovody  musí  být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno
   dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu
   ve  vymezeném  území  a  aby byla zabezpečena nepřetržitá dodávka pitné
   vody  pro  odběratele.  Je-li  vodovod  jediným  zdrojem pro zásobování
   požární  vodou,  musí  splňovat  požadavky požární ochrany na zajištění
   odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.

   (2)  Vodovody  musí  být  chráněny  proti zamrznutí, poškození vnějšími
   vlivy,   vnější   a   vnitřní   korozi   a   proti  vnikání  škodlivých
   mikroorganismů,  chemických  a  jiných látek zhoršujících kvalitu pitné
   vody.  Další  technické  požadavky na stavby vodovodů stanoví prováděcí
   právní předpis.

§ 12   Kanalizace

   (1)  Kanalizace  musí  být  navrženy  a  provedeny  tak,  aby negativně
   neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita
   pro  odvádění  a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby
   bylo  zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této
   služby.  Současně  musí  být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování
   recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny
   jako  vodotěsné  konstrukce,  musí být chráněny proti zamrznutí a proti
   poškození  vnějšími  vlivy.  Další  požadavky  na čištění odpadních vod
   včetně   požadavků   na  projektovou  dokumentaci,  výstavbu  a  provoz
   kanalizací a čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

   (2)  Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož
   i  kanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji
   než  vodovodní  potrubí  pro  rozvod  pitné  vody. Výjimku může povolit
   vodoprávní  úřad  za  předpokladu,  že  bude provedeno takové technické
   opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a
   to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.

§ 13   Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou

   (1)  Voda  odebraná  z  povrchových  vodních  zdrojů  nebo z podzemních
   vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda")
   musí  splňovat  v  místě  odběru před její vlastní úpravou požadavky na
   její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na
   vodu pitnou.

   (2)  Výjimečně  lze  k  úpravě  na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo
   podzemní  vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové
   vody,  stanovené  prováděcím  právním  předpisem.  Výjimku  povoluje na
   žádost  provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu,
   že  technologie  úpravy  vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní
   nezávadnost   upravené   pitné  vody,  stanovenou  zvláštními  právními
   předpisy.^1)

   (3) Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody
   v  místě  odběru  a  provádět  jejich  rozbory  a  celkové  výsledky  v
   předepsané formě předávat krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za
   předchozí  kalendářní  rok.  Krajské  úřady  předají  celkové  výsledky
   rozborů surové vody každoročně do 30. dubna ministerstvu.

   (4)  Ministerstvo  zajišťuje  zpracování  plánů  pro zlepšování jakosti
   surové  vody,  a  to  včetně  časových harmonogramů jejich plnění, jako
   podklad pro zpracování plánů oblastí povodí.^7a)

   (5) Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé
   kategorie  standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob
   a  četnost  měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých
   standardních  metod  úpravy  surové  vody  na  vodu  pitnou,  sledované
   parametry,  referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti
   odchylek  od  požadavků  na  jakost a způsob předávání výsledků stanoví
   prováděcí právní předpis.

§ 14   Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod

   (1)  Pitná  voda dodávaná odběratelům vodovodem musí splňovat požadavky
   na  zdravotní  nezávadnost  pitné  vody,  stanovené zvláštními právními
   předpisy.^1)

   (2)  Práva  a  povinnosti  provozovatele  a  odběratele  související se
   zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon.^17)

   (3)  Vlastník  kanalizace  je  povinen  před  podáním  žádosti o vydání
   kolaudačního   souhlasu   pro  stavbu  kanalizace  zajistit  zpracování
   kanalizačního  řádu,  který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění
   odpadních  vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné
   množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je
   vlastník  kanalizace povinen předložit před podáním návrhu na kolaudaci
   stavby  kanalizace  vodoprávnímu  úřadu  ke  schválení. Kanalizační řád
   schvaluje rozhodnutím^20) vodoprávní úřad.

   (4)  Provozovatel  je  povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní
   vody a její rozbory.

   (5)  Náležitosti  kanalizačního  řádu stanoví prováděcí právní předpis.
   Četnost  odběrů  vzorků  a  požadavky  na  rozbor  vzorků odpadních vod
   stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA IV   DODÁVKY, MĚŘENÍ A CENY

§ 15   Dodávky vody

   (1)  Povinnost  dodávky  vody  je  splněna  vtokem  vody  z vodovodu do
   vodovodní přípojky.

   (2) Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve
   smlouvě  o  dodávce  vody,  a  to  v  jakosti  pitné vody, v souladu se
   zvláštními právními předpisy.^18)

   (3) Vlastník nebo provozovatel vodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk
   vzniklé  nedostatkem  tlaku  vody  při  omezeném  zásobování  vodou pro
   poruchu  na  vodovodu,  při  přerušení  dodávky elektrické energie, při
   nedostatku  vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel
   oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit (§ 9 odst. 5 a 6).

Měření dodávané vody

§ 16

   (1)   Množství  dodané  vody  měří  provozovatel  vodoměrem,  který  je
   stanoveným  měřidlem podle zvláštních právních předpisů21). Jiný způsob
   určení  množství  dodané  vody  může  stanovit v odůvodněných případech
   pouze  vlastník  vodovodu,  popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k
   tomu  vlastníkem  zmocněn,  a  to  se  souhlasem  odběratele. Vodoměrem
   registrované  množství  dodané vody nebo jiným způsobem určené množství
   dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody..

   (2)  Vlastníkem  vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy
   přede   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  prokazatelně  stal
   vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.

   (3) Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.

   (4)  Odběratel  má  právo  zajistit si na vlastní náklady metrologickou
   zkoušku   vodoměru  na  místě  instalace,  a  to  nezávislým  měřidlem,
   připojeným  na  odbočení  s  uzávěrem  za osazeným vodoměrem na potrubí
   vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za
   přítomnosti  provozovatele  vodovodu  na  základě smlouvy s odběratelem
   Český   metrologický  institut,  pokud  to  vnitřní  vodovod  umožňuje.
   Zjistí-li  se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21),
   vodoměr  se  považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody
   pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm.
   a).

   (5)  Není-li  množství  odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových
   stojanů  měřeno  vodoměrem,  stanoví toto množství vlastník vodovodu na
   podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních
   podmínek.

   (6)  Způsob  určení  množství  odebírané  vody, není-li osazen vodoměr,
   stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

   (1)   Povinností  odběratele  je  dodržet  podmínky  umístění  vodoměru
   stanovené  vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní
   vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen
   na  písemné  vyzvání  provozovatele  provést v přiměřené lhůtě potřebné
   úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.

   (2)  Odběratel  je  povinen  umožnit  provozovateli přístup k vodoměru,
   chránit  vodoměr  před  poškozením  a  bez  zbytečného  odkladu oznámit
   provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu
   provozovatele  je  nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části
   vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.

   (3)   Vodoměr   podléhá  úřednímu  ověření  podle  zvláštních  právních
   předpisů.^21)  Má-li  odběratel  pochybnosti  o  správnosti měření nebo
   zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto
   právo  lze  uplatnit  nejpozději  při  výměně vodoměru. Provozovatel je
   povinen  na  základě  písemné  žádosti  odběratele  do  30  dnů ode dne
   doručení  žádosti  zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného
   provádět  státní  metrologickou  kontrolu měřidel, přičemž odběratel je
   povinen  poskytnout  provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou
   součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně
   odběrateli.

   (4) Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že

   a)  údaje  vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním
   právním  předpisem21),  vodoměr  se  považuje  za  nefunkční; stanovení
   množství  dodané  vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru
   ve  stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem
   reklamace  nebo  žádosti  o  přezkoušení vodoměru. V případě, že takové
   údaje  nejsou  k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se
   množství  dodané  vody  podle  následného odběru ve stejném období roku
   nebo  podle  směrných  čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se
   provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,

   b)   údaje  vodoměru  splňují  požadavky  stanovené  zvláštním  právním
   předpisem,^21)  hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru
   odběratel,

   c)   pozbylo  platnosti  ověření  vodoměru  podle  zvláštního  právního
   předpisu21),  považuje  se  vodoměr  za  nefunkční;  stanovení množství
   dodané  vody  se  v  případě  nesouhlasu  odběratele  provede  postupem
   uvedeným v písmenu a),

   d)  vodoměr  je  nefunkční,  hradí  náklady  spojené  s  jeho výměnou a
   přezkoušením provozovatel.

   (5)  Zjistí-li  provozovatel  nebo  odběratel  při kontrole nebo výměně
   vodoměru,  že  vodoměr  údaje  o  množství dodávané vody nezaznamenává,
   vypočte  se  množství  dodané  vody  za příslušné období nebo jeho část
   podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr
   nebo  změnu,  v  odběrových  poměrech  podle  množství  dodávané vody v
   následujícím  srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s
   odběratelem.

   (6)  Při  reklamaci  podle  §  16  odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze
   zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období
   od  posledního  skutečně  provedeného  odečtu  vodoměru předcházejícího
   skutečnému  odečtu  vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru
   do  dne  výměny  vodoměru,  související s reklamací nebo žádostí o jeho
   přezkoušení.

   (7) Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou
   ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k
   poškození  vodoměru,  hradí  újmu  a náklady spojené s výměnou vodoměru
   odběratel.

   (8)  Odběratel  si  může  na  svůj  náklad  osadit na vnitřním vodovodu
   vlastní  podružný  vodoměr  (například  pro  byt,  ubytovnu,  prodejnu,
   výrobnu,  pronajaté  prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv
   na určení množství provozovatelem dodané vody.

   (9)  Obecné  technické  podmínky  měření  množství  dodané vody, způsob
   výpočtu  dodané  vody,  není-li  osazen  vodoměr,  a  způsob vypořádání
   rozdílů  podle  výsledků  přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní
   předpis.

§ 18 Odvádění odpadních vod

   (1)  Odvedení  odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem
   vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.

   (2)  Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a
   v  množství  stanoveném  v  kanalizačním  řádu  a ve smlouvě o odvádění
   odpadních  vod.  Odběratel  je  povinen  v  místě  a rozsahu stanoveném
   kanalizačním  řádem  kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních
   vod do kanalizace.

   (3)  Odpadní  vody,  které  k  dodržení  nejvyšší míry znečištění podle
   kanalizačního  řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do
   kanalizace  jen  s  povolením  vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může
   povolení  udělit  jen  tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na
   míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu.

   (4)  V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není
   dovoleno  vypouštět  do  kanalizace  odpadní vody přes septiky ani přes
   žumpy.

§ 19   Měření odváděných odpadních vod

   (1)  Množství  odpadních  vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel
   svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a
   typ  měřicího  zařízení  se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a
   vlastníkem   vodovodu   nebo   kanalizace,   popřípadě  provozovatelem;
   nedojde-li  k  uzavření  smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení
   vodoprávní   úřad.  Měřicí  zařízení  podléhá  úřednímu  ověření  podle
   zvláštních  právních  předpisů^21)  a  toto  ověřování zajišťuje na své
   náklady   odběratel.  Provozovatel  je  oprávněn  průběžně  kontrolovat
   funkčnost  a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit
   provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.

   (2)  Odběratel,  který  vypouští  do  kanalizace odpadní vody s obsahem
   zvlášť  nebezpečných  látek,^22)  je  povinen  v  souladu  s  povolením
   vodoprávního  úřadu  měřit  míru  znečištění  a  objem  odpadních vod a
   množství  zvlášť  nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o
   nich  evidenci  a  výsledky  měření  předávat vodoprávnímu úřadu, který
   povolení vydal.

   (3)  Má-li  provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li
   závadu  na  měřicím  zařízení,  má právo požadovat přezkoušení měřicího
   zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele
   do  30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u
   autorizované  zkušebny.  Výsledek  přezkoušení oznámí písemně odběratel
   neprodleně provozovateli.

   (4)   Zjistí-li   se   při   přezkoušení  měřicího  zařízení  vyžádaném
   provozovatelem, že

   a)  údaje  měřicího  zařízení  se  odchylují  od  skutečnosti více, než
   připouští  technický  předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení
   se  považuje  za  nefunkční;  v  tomto  případě hradí náklady spojené s
   výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,

   b)  údaje  měřicího  zařízení  se  neodchylují od skutečnosti více, než
   připouští  příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou
   a přezkoušením měřicího zařízení provozovatel,

   c)  měřicí  zařízení  je  vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a
   přezkoušením  odběratel,  který je též povinen neprodleně zajistit jeho
   výměnu za správné a funkční měřicí zařízení.

   (5) Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se,
   že  odběratel,  který  odebírá  vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace
   takové  množství  vody,  které  podle  zjištění  na vodoměru nebo podle
   směrných  čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství
   vody  získané z jiných zdrojů. Takto zjištěné množství odpadních vod je
   podkladem pro vyúčtování stočného.

   (6)  Není-li  množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace
   přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství
   způsobem,  který  stanoví  prováděcí  právní  předpis. Výpočet množství
   srážkových  vod  odváděných  do  jednotné kanalizace musí být uveden ve
   smlouvě o odvádění odpadních vod.

   (7)  Jestliže  odběratel  vodu  dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez
   vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3
   za  rok,  zjistí  se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď
   měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených
   odběratelem  a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s
   odběratelem nedohodli jinak.

   (8)  Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení
   měřicího  zařízení  se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu,
   který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.

   (9)  Vypouští-li  odběratel  do  kanalizace  vodu z jiných zdrojů než z
   vodovodu  a  není-li  možno  zjistit  množství  vypouštěné odpadní vody
   měřením  nebo  jiným  způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
   zjistí   se  množství  vypouštěných  odpadních  vod  odborným  výpočtem
   ověřeným provozovatelem.

   (10)  Obecné  technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních
   vod,  způsob  výpočtu  množství  vypouštěných  odpadních  vod  a způsob
   výpočtu  množství  srážkových  vod  odváděných  do jednotné kanalizace,
   není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání
   rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 20   Vodné a stočné

   (1) Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

   (2) Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů^17a) a
   množství  odebrané  vody  podle  § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a
   srážkových vod podle § 19.

   (3)  Dvousložková  forma  obsahuje složku, která je součinem ceny podle
   cenových  předpisů^17a)  a  množství  odebrané  vody  podle  §  16 nebo
   vypouštěných  odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku
   stanovenou  v  závislosti  na  kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo
   ročního  množství  odebrané  vody.  Podíl  jednotlivých  složek stanoví
   cenový  předpis.^17a)  Způsob  výpočtu  pevné  složky stanoví prováděcí
   právní předpis.

   (4) Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví
   obecně  závaznou  vyhláškou  vydanou  v  samostatné  působnosti  úhradu
   vodného  a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné
   složky.  O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu
   stanovení  pevné  složky  může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické
   osoby,  která  je  vlastníkem  vodovodů  a  kanalizací a ve které výkon
   hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

   (5)   Je-li   voda   dodávána   vlastníkem   vodovodu,  popřípadě  jeho
   provozovatelem  jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného
   vlastník tohoto vodovodu.

   (6)  Povinnost  platit  za  odvádění  srážkových  vod do kanalizace pro
   veřejnou  potřebu  se  nevztahuje  na  plochy  dálnic, silnic, místních
   komunikací  a účelových komunikací^15) veřejně přístupných, plochy drah
   celostátních  a  regionálních  včetně  pevných  zařízení potřebných pro
   přímé  zajištění  bezpečnosti  a  plynulosti drážní dopravy, zoologické
   zahrady   a  plochy  nemovitostí  určených  k  trvalému  bydlení  a  na
   domácnosti.

   (7)  Povinnost  platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární
   ochrany při požárním zásahu.

   (8)  Vlastník  vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel,
   pokud  tak  vyplývá  ze  smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen
   předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné.

HLAVA V   KRIZOVÁ SITUACE A VEŘEJNÁ SLUŽBA

§ 21   Krizová situace

   (1)  Podmínky  nouzového  zásobování  pitnou vodou a nouzového odvádění
   odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy,^25)
   v  jejichž  rámci  provozovatelé  vodovodů  nebo kanalizací podle svých
   možností zabezpečují odborné služby.

   (2)  Za  krizové  situace  jsou  provozovatelé  povinni  informovat  na
   vyžádání  ministerstvo  a  orgány  krizového  řízení o stavu zásobování
   pitnou vodou.

§ 22   Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace

   (1)  Veřejnou  službou  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí  činnost
   provozovatele v oboru zásobování vodou a odvádění odpadních vod, která

   a)  přesahuje  zajišťování  běžných  služeb  podle tohoto zákona a není
   smluvně  zajištěna,  zejména  činnost  při  ohrožení  veřejného zdraví,
   majetku a veřejného pořádku, nebo

   b)  vznikla  ztrátou  schopnosti  stávajícího  provozovatele zajišťovat
   dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.

   (2)  Povinnost  veřejné  služby  lze  uložit  provozovateli, který má k
   jejímu  zajištění  vytvořeny  potřebné  podmínky; tato povinnost vzniká
   rozhodnutím  příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí
   se  vydává  na  dobu  určitou,  nejdéle však na dobu 6 měsíců. Odvolání
   proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

   (3)  Prokázané  náklady vzniklé provozovateli, kterému byla rozhodnutím
   příslušného  orgánu  veřejné  správy  uložena povinnost veřejné služby,
   hradí tento orgán veřejné správy.

HLAVA VI   OCHRANA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK

§ 23   Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

   (1)  K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před
   poškozením  se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních
   stok (dále jen "ochranná pásma").

   (2)  Ochrannými  pásmy  se  rozumí  prostor  v  bezprostřední blízkosti
   vodovodních  řadů  a  kanalizačních  stok  určený  k  zajištění  jejich
   provozuschopnosti.  Ochranná  pásma  vodních  zdrojů  podle  zvláštního
   zákona^26) tímto nejsou dotčena.

   (3)  Ochranná  pásma  jsou  vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího
   líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

   a)  u  vodovodních  řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně,
   1,5 m,

   b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,

   c)  u  vodovodních  řadů  nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm,
   jejichž  dno  je  uloženo  v  hloubce  větší  než  2,5  m pod upraveným
   povrchem,  se  vzdálenosti  podle  písmene  a) nebo b) od vnějšího líce
   zvyšují o 1,0 m.

   (4)  Výjimku  z  ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v
   odůvodněných   případech   vodoprávní   úřad.  Při  povolování  výjimky
   přihlédne  vodoprávní  úřad k technickým možnostem řešení při současném
   zabezpečení  ochrany  vodovodního  řadu  nebo  kanalizační  stoky  a  k
   technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

   (5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze

   a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná
   zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu
   nebo  kanalizační  stoce  nebo  které by mohly ohrozit jejich technický
   stav nebo plynulé provozování,

   b) vysazovat trvalé porosty,

   c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,

   d) provádět terénní úpravy,
   jen  s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě
   provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

   (6)  Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci
   5,  souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k
   těmto  činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti
   v  ochranném  pásmu  povolit  a  současně  stanovit podmínky pro jejich
   provedení.

   (7)  Při  porušení  povinnosti  stanovené  v  odstavci 5 nařídí obnovit
   předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem
   b)  a  příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů^27) u činností
   uvedených pod písmeny a), c) a d).

   (8)  Vlastník  vodovodu  nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud
   tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost
   poskytnout  informaci  žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným
   pásmem  vodovodního  řadu  nebo  kanalizační  stoky a další údaje podle
   zvláštního  zákona.^28)  Při  zasahování  do  terénu,  včetně zásahů do
   pozemních   komunikací   nebo  jiných  staveb  v  ochranném  pásmu,  je
   stavebník,  v  jehož  zájmu  se  tyto zásahy provádějí, povinen na svůj
   náklad  neprodleně  přizpůsobit  nové úrovni povrchu veškerá zařízení a
   příslušenství  vodovodního  řadu  a  kanalizační  stoky mající vazbu na
   terén,  pozemní  komunikaci  nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět
   pouze  s  vědomím  a  se  souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace,
   popřípadě  provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §
   8 odst. 2.

§ 24   Přeložky vodovodů a kanalizací

   (1)  Přeložkou  vodovodu  nebo  kanalizace se rozumí dílčí změna jejich
   směrové  nebo  výškové  trasy  nebo  přemístění  některých prvků tohoto
   zařízení.

   (2)  Přeložku  je  možno  provést  jen  s  písemným souhlasem vlastníka
   vodovodu  nebo  kanalizace.  Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko
   provozovatele.  Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních
   právních předpisů.^29)

   (3)  Přeložku  vodovodu  nebo  kanalizace  zajišťuje  na vlastní náklad
   osoba,  která  potřebu  přeložky  vyvolala,  pokud  zákon  o  pozemních
   komunikacích^15) nestanoví jinak.

   (4)  Vlastnictví  vodovodu  nebo  kanalizace  se  po provedení přeložky
   nemění.

   (5)  Stavebník  přeložky  je  povinen  předat vlastníkovi vodovodu nebo
   kanalizace  dokončenou  stavbu  po  nabytí  právní  moci  rozhodnutí  o
   kolaudaci  včetně  příslušné  dokumentace skutečného provedení stavby a
   souvisejících dokladů.

HLAVA VII   PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY

§ 25  

   Veřejnou  správu  na  úseku  vodovodů  a kanalizací podle tohoto zákona
   vykonávají

   a) obecní úřady,

   b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

   c) krajské úřady,

   d) ministerstvo.

§ 26

   (1) Obce v samostatné působnosti

   a)  dbají  o  rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce,
   zajištěním   jeho   zapracování   do  závazné  části  územně  plánovací
   dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,

   b) vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem
   (§ 9 odst. 11, § 20 odst. 4).

   (2) Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují

   a)  o  povinnosti  veřejné  služby podle § 22 na území obce, pokud obec
   není provozovatelem,

   b) o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8.

§ 27

   (1)  Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na
   úseku  vodovodů  a kanalizací obecní úřady obcí s rozšířenou působností
   jako vodoprávní úřady.

   (2)  Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují o povinnostech
   veřejné služby podle § 22 ve správním obvodu, ve kterém vykonávají tuto
   působnost.

§ 28

   (1)  Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování a schvalování
   plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle § 4.

   (2) Krajské úřady v přenesené působnosti

   a)  vydávají povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje
   podle § 6,

   b) povolují výjimku podle § 13 odst. 2,

   c)  předávají celkové výsledky rozborů surové vody ministerstvu podle §
   13 odst. 3,

   d)  rozhodují  o  povinnosti  veřejné  služby  podle  § 22, jestliže se
   vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s
   obecními úřady s rozšířenou působností.

   § 29

   (1) Ministerstvo

   a)  je  pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná
   krajským úřadem v prvním stupni,

   b)  zajišťuje  zpracování  plánů pro zlepšení jakosti surové vody, a to
   včetně časových harmonogramů jejich plnění,

   c)  zajišťuje  zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území
   státu,

   d)  projednává  a  eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje
   vodovodů a kanalizací pro území krajů a pro území státu,

   e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací,

   f) vede seznam technických auditorů,

   g) vyhlašuje provedení technického auditu.

   (2)  V  působnosti  ministerstva  je  dále  regulace  oboru  vodovodů a
   kanalizací,  ochrana  spotřebitelů  a  podpora  hospodářské  soutěže  v
   prostředí  přirozeného  monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků
   na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů,
   zajištění  dohledu  nad  zpracováním a plněním plánů financování obnovy
   vodovodů  a  kanalizací  a  poskytování  objektivních informací z oboru
   vodovodů a kanalizací veřejnosti.

   (3) Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o

   a) zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst.
   9,

   b)  pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné,
   včetně  struktury  nákladových  položek,  pro účely porovnání cen podle
   odstavce 4 písm. c),

   c) úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících
   vodovodů  a kanalizací, nedojde-li mezi nimi k písemné dohodě podle § 8
   odst. 3,

   d) bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových
   vodovodů  a  vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka
   nebo   provozovatele   s   jednotlivými  vlastníky  nebo  provozovateli
   připojených vodovodů.

   (4) Ministerstvo dále

   a) vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,

   b)  zabezpečuje  informační  systém  na úseku vodovodů a kanalizací pro
   podporu výkonu veřejné správy,

   c) provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů17a) pro vodné
   a stočné a zveřejňuje výsledky,

   d)  provádí  vyhodnocení  údajů  podle  §  8  odst. 12 a § 9 odst. 12 a
   zveřejňuje je,

   e) poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,

   f) spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

   (5) Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni

   a)  vstupovat  do  objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody,
   odvádění a čištění odpadních vod,

   b)   nahlížet  do  všech  účetních  a  jiných  dokladů  vlastníků  nebo
   provozovatelů  vodovodů  nebo kanalizací, nezbytných k výkonu regulace,
   pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž
   se  dozvěděli  v  souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat
   mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.

   (6)  Ustanoveními  odstavců  2  a  5  není  dotčena působnost Úřadu pro
   ochranu hospodářské soutěže.

   § 30   Místní příslušnost

   (1)  Místní  příslušnost  orgánů  veřejné  správy  na  úseku vodovodů a
   kanalizací se řídí místem, kde se vodovod nebo kanalizace nacházejí.

   (2)  Jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území obvodů více
   orgánů  veřejné  správy,  je  místně  příslušný orgán veřejné správy, v
   jehož  územním  obvodu  leží převažující část vodovodu nebo kanalizace.
   Spory o místní příslušnost rozhoduje nejbližší společně nadřízený orgán
   veřejné správy na návrh orgánu veřejné správy nebo účastníka řízení. Na
   rozhodování sporů o místní příslušnosti se nevztahuje správní řád.

   § 31

   (1)  Nestanoví-li  tento zákon jinak, postupují orgány veřejné správy v
   řízení podle tohoto zákona podle správního řádu.^20)

   (2)  Rozhodnutí  o  povinnosti veřejné služby podle § 22 je vykonatelné
   dnem doručení povinnému účastníku řízení.

HLAVA VIII   SANKCE

Správní delikty

§ 32   Přestupky

   (1)  Fyzická  osoba  se  jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí
   přestupku tím, že

   a)  nezajistí  průběžné  vedení  majetkové evidence svých vodovodů nebo
   kanalizací  podle  §  5  odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence
   podle § 5 odst. 2,

   b)  nepředá  vodoprávnímu  úřadu  vybrané  údaje  z  majetkové evidence
   vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3,

   c) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace,

   d) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu
   nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

   e)  neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle §
   8 odst. 4,

   f) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

   g) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod
   s odběratelem podle § 8 odst. 6,

   h)  nevypracuje  nebo  nerealizuje  plán  financování obnovy vodovodů a
   kanalizací podle § 8 odst. 11,

   i)  neposkytne  údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace
   podle § 8 odst. 12,

   j) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné
   podle § 20 odst. 8,

   k)  nezveřejní  informace  o  celkovém vyúčtování všech položek výpočtu
   ceny  podle  cenových  předpisů^17a)  pro  vodné  a stočné v předchozím
   kalendářním  roce  podle  §  36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl
   anebo  nezašle  vyúčtování  ministerstvu  v termínu podle § 36 odst. 5,
   nebo

   l)  neposkytne  k  provedení  technického auditu údaje vyžádané orgánem
   uvedeným v § 38 odst. 2.

   (2)  Fyzická  osoba se jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že
   neumožní  přístup  k  vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární
   ochrany při likvidaci požáru.

   (3) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že

   a)  nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej
   nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení, nebo

   b)  nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační
   řád podle § 39 odst. 1 nebo 2.

   (4) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že

   a)  nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby
   nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

   b)  nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a
   tak,  aby  nedošlo  ke  zmenšení  průtočného profilu stoky, do které je
   zaústěna,

   c) neoprávněně odebere vodu z vodovodu (§ 10 odst. 1),

   d) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace (§ 10 odst. 2),

   e) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

   f)  odvádí  odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o
   odvádění odpadních vod,

   g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst.
   1,

   h)  neposkytne  nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně
   vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo
   bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

   i)  nekontroluje  v  místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru
   znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

   j)  vypouští  do  kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18
   odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění,

   k)  vypouští  do  kanalizace  odpadní  vody  přes  septik  nebo žumpu v
   případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

   l)   neumožní   provozovateli  přístup  k  měřicímu  zařízení  množství
   odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

   m)  neměří  v  případě  podle  §  19  odst.  2  míru znečištění a objem
   odpadních  vod  a  množství  zvlášť  nebezpečných látek vypouštěných do
   kanalizace,  nevede  o  nich  evidenci  nebo  výsledky  měření  nepředá
   vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo

   n)  nezajistí  na  základě  písemné  žádosti  provozovatele přezkoušení
   měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.

   (5)  Fyzická  osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace
   dopustí  přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace
   dokončenou  stavbu  po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně
   příslušné  dokumentace  skutečného  provedení  stavby  a  souvisejících
   dokladů.

   (6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

   a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v
   § 23 odst. 5,

   b)  znemožní  bez  zvláštního  důvodu  vstup  na  pozemky nebo stavby v
   souvislosti  s  údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění
   povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst.
   1),

   c)   poškodí   vodovod   nebo   kanalizaci   nebo  jejich  součásti  či
   příslušenství,

   d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

   e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

   f)  nesplní  opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného
   stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo

   g) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení.

   (7) Za přestupek lze uložit pokutu

   a)  do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. g), h) nebo
   odstavce 6 písm. a),

   b)  do  100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) až e),
   i) až k), n) nebo odstavce 6 písm. b) až f),

   c)  do  200  000  Kč,  jde-li  o  přestupek  podle odstavce 1 písm. g),
   odstavce 4 písm. f) nebo l),

   d)  do  500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d),
   f),  i) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a), b), odstavce 4 písm. m)
   nebo odstavce 6 písm. g), nebo

   e)  do  1  000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h)
   nebo odstavce 5.

§ 33   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

   (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu
   nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že

   a)  nezajistí  průběžné  vedení  majetkové evidence svých vodovodů nebo
   kanalizací  podle  §  5  odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence
   podle § 5 odst. 2,

   b)  nepředá  vodoprávnímu  úřadu  vybrané  údaje  z  majetkové evidence
   vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3,

   c) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace,

   d) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu
   nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

   e)  neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle §
   8 odst. 4,

   f)  nevypracuje  nebo  nerealizuje  plán  financování obnovy vodovodů a
   kanalizací podle § 8 odst. 11, nebo

   g)  neposkytne  údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace
   podle § 8 odst. 12.

   (2)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu
   nebo  kanalizace  nebo jako provozovatel dopustí správního deliktu tím,
   že

   a) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

   b) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod
   s  odběratelem  podle  §  8  odst.  6,  nebo  nepostupuje  v  souladu s
   ustanovením § 36 odst. 2,

   c) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné
   podle § 20 odst. 8,

   d)  nezveřejní  informace  o  celkovém vyúčtování všech položek výpočtu
   ceny  podle  cenových  předpisů^17a)  pro  vodné  a stočné v předchozím
   kalendářním  roce  podle  §  36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl
   anebo  nezašle  vyúčtování  ministerstvu  v termínu podle § 36 odst. 5,
   nebo

   e)  neposkytne  k  provedení  technického auditu údaje vyžádané orgánem
   uvedeným v § 38 odst. 2.

   (3)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu
   nebo  jako  provozovatel  vodovodu  dopustí  správního  deliktu tím, že
   neumožní přístup k vodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární
   ochrany při likvidaci požáru.

   (4)   Právnická   nebo  podnikající  fyzická  osoba  se  jako  vlastník
   kanalizace dopustí správního deliktu tím, že

   a)  nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej
   nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení,

   b)  nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační
   řád podle § 39 odst. 1 nebo 2.

   (5) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že

   a)  provozuje  vodovod  nebo kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9
   odst. 1,

   b)  nepředá  obci  přehled  zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9
   odst. 3,

   c)  nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k
   navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,

   d)  neoznámí  odběrateli  přerušení  nebo  omezení  dodávky  vody  nebo
   odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 7 písm. b),

   e)  odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu,
   jež  v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu
   s § 13 odst. 2,

   f)  neprovádí  odběry  vzorků  surové  vody  v místě odběru a neprovádí
   jejich  rozbory  a  celkové  výsledky  nepředává krajskému úřadu jednou
   ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok,

   g) nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory,

   h)  nezajistí  přezkoušení  vodoměru  u  subjektu  oprávněného provádět
   státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,

   i) neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle
   § 21 odst. 2, nebo

   j)  neoznámí  podle  §  36 odst. 6 zhoršení jakosti dodávané pitné vody
   nebo  v  návaznosti  na  toto  oznámení  nepostupuje  podle  zvláštního
   právního předpisu.

   (6)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí
   správního deliktu tím, že

   a)  nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby
   nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

   b)  nezajistí,  aby  kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná
   nebo tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je
   zaústěna,

   c) neoprávněně (§ 10 odst. 1) odebere vodu z vodovodu,

   d) neoprávněně (§ 10 odst. 2) vypouští odpadní vody do kanalizace,

   e) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

   f)  odvádí  odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o
   odvádění odpadních vod,

   g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst.
   1,

   h)  neposkytne  nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně
   vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo
   bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

   i)  nekontroluje  v  místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru
   znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

   j)  vypouští  do  kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18
   odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění,

   k)  vypouští  do  kanalizace odpadní vody přes septik nebo přes žumpu v
   případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

   l)   neumožní   provozovateli  přístup  k  měřicímu  zařízení  množství
   odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

   m)  neměří  v  případě  podle  §  19  odst.  2  míru znečištění a objem
   odpadních  vod  a  množství  zvlášť  nebezpečných látek vypouštěných do
   kanalizace,  nevede  o  nich  evidenci  nebo  výsledky  měření  nepředá
   vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo

   n)  nezajistí  na  základě  písemné  žádosti  provozovatele přezkoušení
   měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.

   (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky
   vodovodu  nebo  kanalizace  dopustí  správního  deliktu tím, že nepředá
   vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní
   moci  rozhodnutí  o  kolaudaci  včetně příslušné dokumentace skutečného
   provedení stavby a souvisejících dokladů.

   (8)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
   deliktu tím, že

   a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v
   § 23 odst. 5,

   b)  znemožní  bez  zvláštního  důvodu  vstup  na  pozemky nebo stavby v
   souvislosti  s  údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění
   povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst.
   1),

   c)   poškodí   vodovod   nebo   kanalizaci   nebo  jejich  součásti  či
   příslušenství,

   d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

   e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

   f)  nesplní  opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného
   stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo

   g) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení.

   (9) Za správní delikt se uloží pokuta

   a)  do  50  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c),
   odstavce 6 písm. g), h) nebo odstavce 8 písm. a),

   b)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. d),
   h), odstavce 6 písm. a) až e), i) až k), n) nebo odstavce 8 písm. b) až
   f),

   c)  do  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),
   odstavce 5 písm. b), i) nebo odstavce 6 písm. f) nebo l),

   d)  do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až
   d), g), odstavce 2 písm. a), c) až e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a),
   b),  odstavce 5 písm. e) až g), j), odstavce 6 písm. m) nebo odstavce 8
   písm. g), nebo

   e)  do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e),
   f), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7.

§ 34   Společná ustanovení

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   povinnosti zabránila.

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl,
   nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

   (4)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby^29a)  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním, se vztahují ustanovení
   tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

   (5)  Přestupky  podle  §  32  odst. 1 až 3 a správní delikty podle § 33
   odst.  1 až 5 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský
   úřad,  v  jehož  správním  obvodu  došlo ke spáchání správního deliktu.
   Přestupky  podle § 32 odst. 4 až 6 a správní delikty podle § 33 odst. 6
   až 8 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce
   s  rozšířenou  působností,  v  jehož  správním obvodu došlo ke spáchání
   správního deliktu.

   (6)  Pokuty  vybírá  a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je
   příjmem  rozpočtu,  ze  kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu
   uložil.

   (7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
   nabylo právní moci.

§ 35

   zrušen

HLAVA IX   OCHRANA ODBĚRATELE, DOZOR, TECHNICKÝ A EKONOMICKÝ AUDIT

§ 36   Ochrana odběratele

   (1) Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v
   souladu  s  právními  předpisy,  vzniká  odběrateli  nárok  na uzavření
   písemné  smlouvy  podle  §  8  odst.  6. Tento nárok nevzniká, pokud se
   okolnosti,  za  kterých  došlo  k  povolení  připojení  na vodovod nebo
   kanalizaci,  změnily  natolik,  že nejsou splněny podmínky pro uzavření
   této smlouvy na straně odběratele.

   (2)  Vlastník  vodovodu  nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud
   byl  k  uzavírání  smluv  podle  § 8 odst. 5 smluvně pověřen, nesmí při
   uzavírání  smlouvy  podle § 8 odst. 5 jednat v rozporu s dobrými mravy,
   zejména nesmí odběratele diskriminovat.

   (3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je
   k  tomu  vlastníkem  zmocněn, je povinen informovat obecní úřad obce, v
   jejímž  obvodu  zajišťuje  provoz  vodovodu  nebo kanalizace, a to před
   uzavřením písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o

   a)  rozsahu  zmocnění  předaných  vlastníkem  vodovodu  nebo kanalizace
   provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,

   b)  jakosti  dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných
   odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací,

   c)  způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů
   umístění  vodoměrů,  způsobu  zjišťování  množství  odpadních  vod  a o
   možných výjimkách,

   d)  technických  požadavcích  na  vnitřní  vodovod a vnitřní kanalizaci
   včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

   e) technických požadavcích na přípojky,

   f)  pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné,
   včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen pro vodné
   a stočné, podle § 29 odst. 3 písm. c),

   g) fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,

   h)  rozsahu  a  podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich
   uplatnění,  včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační
   řád),

   i)  možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních
   vod  a  o  podmínkách  náhradních  dodávek  vody  a náhradního odvádění
   odpadních  vod  a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby
   využívají,

   j) případných smluvních pokutách.

   (4)  Obecní  úřad  v  přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly
   zpřístupněny  informace  o  podmínkách  pro  uzavření smlouvy podle § 8
   odst. 6 uvedených v odstavci 3.

   (5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je
   k  tomu  vlastníkem  zmocněn,  je  povinen každoročně nejpozději do 30.
   června kalendářního roku způsobem uvedeným v odstavci 8 zveřejnit úplné
   informace  o  celkovém  vyúčtování  všech  položek  výpočtu  ceny podle
   cenových  předpisů  pro  vodné  a  stočné^17a) v předchozím kalendářním
   roce.  Vykázaný  rozdíl  musí  být  zdůvodněn.  Vyúčtování  je vlastník
   vodovodu  nebo  kanalizace,  popřípadě  provozovatel, povinen zaslat ve
   stejném termínu ministerstvu.

   (6) Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné
   vody  bez  prodlení  toto  oznámit  orgánu  ochrany  veřejného zdraví a
   krajskému   úřadu   a   dále   postupovat   podle  zvláštního  právního
   předpisu^17).

   (7)  Postup  a rozsah vyúčtování podle odstavce 5 a jeho rozsah stanoví
   prováděcí právní předpis.

   (8)  Povinnost  zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 se považuje za
   splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu
   obce,  na jejímž území se pozemek nebo stavba připojená na vodovod nebo
   kanalizaci  nachází.  Obec  příslušné  informace vyvěsí na úřední desce
   obecního  úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do
   2 dnů, na dobu nejméně 15 kalendářních dnů.

§ 37   Dozor 

   (1)  Obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností vykonávají v přenesené
   působnosti  dozor  nad  dodržováním  tohoto zákona a předpisů podle něj
   vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. Krajské úřady
   vykonávají v přenesené působnosti dozor nad dodržováním tohoto zákona a
   předpisů  podle  něj  vydaných  v rozsahu své působnosti založené tímto
   zákonem.  Orgány  veřejné správy v rozsahu své působnosti dozírají, zda
   jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.

   (2) Vrchní dozor na tomto úseku vykonává ministerstvo.

   (3)  Práva  a  povinnosti  zaměstnanců  úřadů  při  výkonu dozoru podle
   odstavců 1 a 2 se řídí zvláštním zákonem.

§ 38   Technický audit

   (1)  Technický audit vodovodů a kanalizací (dále jen "technický audit")
   je  specializovaná  odborná  činnost  sloužící  ke kontrole technického
   stavu  vodovodů  a  kanalizací,  oprávněnosti  vynaložených  provozních
   nákladů,  jakož  i  pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje
   vodovodů a kanalizací.

   (2)  Provedení  technického  auditu  ministerstvo  vyhlásí  z vlastního
   podnětu nebo z podnětu obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo
   kanalizace,  vodoprávního  úřadu,  krajského  úřadu,  Úřadu pro ochranu
   hospodářské   soutěže   nebo   Ministerstva   financí.   Vlastník  nebo
   provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout k provedení
   technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není
   právní nárok.

   (3) Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními
   ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací.

   (4)  Technický  audit  je  zpracován  na  náklady toho, kdo jej navrhl.
   Zpráva  o  technickém  auditu se předává tomu, kdo k němu dal podnět, a
   ministerstvu.

   (5)  K  provedení technického auditu vybere ten, kdo k němu dal podnět,
   technického   auditora   ze   seznamu   technických  auditorů  vedeného
   ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických
   auditorů  odborně  způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se
   zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10
   let  a  která souhlasí se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém
   vzdělání,  soupisu  vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a
   publikací  a  popisu  dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji,
   které  jsou  jako  doklady  součástí  žádosti  o  zařazení  do  seznamu
   technických auditorů.

   (6)  Obsah  a  využití  technických  auditů a bližší podmínky pro zápis
   odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví
   prováděcí právní předpis.

   (7)  Pro  osoby zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k
   provádění technického auditu platí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.

§ 38a

   Působnosti  stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
   působností  nebo  obecnímu  úřadu  podle  tohoto  zákona  jsou  výkonem
   přenesené působnosti.

HLAVA X   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 39

   (1)   Vlastníci  kanalizací,  pro  jejichž  kanalizaci  nebyl  schválen
   kanalizační  řád,  jsou  povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu
   úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (2)   Vlastníci   kanalizací,   pro  jejichž  kanalizaci  byl  schválen
   kanalizační  řád  podle  dosavadních  právních  předpisů,  jsou povinni
   zpracovat  a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační
   řád nejpozději do 31. března 2004.

   (3)  Fyzické  a  právnické  osoby  oprávněné  k  podnikání  na  základě
   živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost "Provozování vodovodů
   a kanalizací", které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností
   tohoto  zákona,  mohou  v provozování živnosti pokračovat nejpozději do
   31.  března  2004,  pokud  jim  na  základě jejich žádosti krajský úřad
   nevydá  povolení  podle  § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení
   předchozí  věty  příslušný  živnostenský  úřad  vydá  bez žádosti těmto
   osobám  ve  lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový
   živnostenský list.

   (4)  Vodovody  a  kanalizace,  které  byly  podle  dosavadních právních
   předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky
   stanovené  v  §  1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V
   pochybnostech rozhoduje ministerstvo.

   (5)  Plán  rozvoje  vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen
   nejpozději do 31. prosince 2004.

   (6)  Povinnost  bezplatně  předat  vodoprávnímu  úřadu  vybrané údaje z
   majetkové  evidence  a  z  provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být
   poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.

   (7)  Povinnost  vlastníka  vodovodu  nebo  kanalizace uzavřít smlouvu s
   odběratelem  podle  §  8  odst.  5  a  §  36  odst.  1 musí být splněna
   nejpozději do 31. prosince 2003.

   (8)  Povolení  vodoprávního  úřadu k vypouštění odpadních vod, která se
   vydávají  podle § 18 odst. 3, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je
   jejich  vydání  nahrazeno  postupem  v  řízení  o  vydání integrovaného
   povolení  podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o
   integrovaném  registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
   integrované  prevenci).  Ostatní  ustanovení  tohoto  zákona tím nejsou
   dotčena.

§ 40

   Ministerstvo  vydá  vyhlášku  k  provedení  ustanovení § 4 odst. 8, § 5
   odst. 6, § 6 odst. 11, § 8 odst. 11 a 15, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2, §
   12  odst.  1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 5, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, §
   19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 36 odst. 7 a § 38 odst. 6.

ČÁST DRUHÁ

Změna živnostenského zákona

§ 41

   Zákon  č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
   ve  znění  zákona  č.  231/1992  Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.
   600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.
   38/1994  Sb.,  zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.
   200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.
   94/1996  Sb.,  zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.
   19/1997  Sb.,  zákona  č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.
   79/1997  Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.
   15/1998  Sb.,  zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.
   167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.
   358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.
   27/2000  Sb.,  zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.
   122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.
   149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.
   247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.
   309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č.
   458/2000  Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č.
   120/2001  Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění
   takto:

   1. V příloze č. 2, VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupině 214: Ostatní, se na konci v
   jednotlivých sloupcích doplňuje tento text:
+---------------------------+--------------------------------------+------------------------------------+
|"Provozování vodovodů      |a) vyučení v tříletém učebním oboru   |Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech |
|a kanalizací pro veřejnou  |   obsahově zaměřeném na vodovody a   |a kanalizacích pro veřejnou potřebu |
|potřebu                    |   kanalizace nebo v příbuzném oboru  |a o změně některých zákonů (zákon   |
|                           |   a nejméně 3 roky praxe v oboru     |o vodovodech a kanalizacích).".     |
|                           |   vodovody nebo kanalizace, nebo     |                        |
|                           |b) středoškolské vzdělání zakončené   |                        |
|                           |   maturitní zkouškou v oboru obsahově|                        |
|                           |   zaměřeném na vodovody a kanalizace |                        |
|                           |   nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 |                        |
|                           |   roky praxe v oboru vodovody nebo   |                        |
|                           |   kanalizace, nebo                   |                        |
|                           |c) vysokoškolské vzdělání v oboru     |                        |
|                           |   obsahově zaměřeném na vodovody a   |                        |
|                           |   kanalizace nebo v příbuzném oboru  |                        |
|                           |   a nejméně 1 rok praxe v oboru      |                        |
|                           |   vodovody nebo kanalizace.          |                        |
+---------------------------+--------------------------------------+------------------------------------+

   2.  V příloze č. 3, KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, ve skupině 314: Ostatní, se v
   jednotlivých sloupcích zrušuje tento text:
+---------------------------+-------------------------+--------------+----------------------------------+
|"Provozování vodovodů*)    |a) vyučení v tříletém    |Ministerstvo  | *) § 30 zákona č. 138/1973   |
| a kanalizací              |   učebním oboru nebo    |zemědělství**)|    Sb., o vodách (vodní zákon),  |
|                           |   v příbuzném oboru     |              |**) § 29 zákona č. 130/1974 Sb.,  |
|                           |   a 3 roky praxe v oboru|              |    o státní správě ve vodním     |
|                           |   nebo                  |              |    hospodářství, ve znění zákona |
|                           |b) středoškolské vzdělání|              |    ČNR č. 23/1992 Sb.".          |
|                           |   v oboru zakončené     |              |                        |
|                           |   maturitní zkouškou    |              |                        |
|                           |   a 2 roky praxe v oboru|              |                        |
|                           |   nebo v příbuzném      |              |                        |
|                           |   oboru nebo            |              |                        |
|                           |c) vysokoškolské         |              |                        |
|                           |   vzdělání v oboru      |              |                        |
|                           |   a 1 rok praxe v oboru |              |                        |
|                           |   nebo příbuzném.       |              |                        |
+---------------------------+-------------------------+--------------+----------------------------------+

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o přestupcích

§ 42

   Zákon  č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
   zákona  č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
   zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
   zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
   zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
   zákona  č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
   zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,
   zákona  č.  370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona
   č.  164/2001  Sb.,  zákona  č.  254/2001  Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a
   zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:

   1.  V  §  34  odst.  1  se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a
   doplňují  se  písmena  f),  g),  h),  i), j), k), l) a m), která včetně
   poznámek pod čarou č. 3j) a 3k) znějí:

   "f)  neoprávněně odebírá vodu z vodovodu bez uzavřené smlouvy o dodávce
   vody  nebo  odebírá  vodu z vodovodu před vodoměrem, nebo přes vodoměr,
   který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává
   odběr  menší  než  skutečný,  nebo  za vodoměrem, na němž bylo porušeno
   zajištění proti neoprávněné manipulaci,

   g) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy
   o  odvádění  odpadních  vod  nebo  v  rozporu  s  ní  nebo s podmínkami
   stanovenými kanalizačním řádem,

   h) řádně neprovozuje vodovodní nebo kanalizační přípojku,

   i)  odebírá  vodu  z  vodovodu pro jiné účely než sjednané ve smlouvě o
   dodávce vody nebo odvádění odpadních vod,^3j)

   j)  v  ochranném  pásmu vodovodu nebo kanalizace bez písemného souhlasu
   jeho   vlastníka  nebo  provozovatele,  popřípadě  vodoprávního  úřadu,
   provádí  zemní  práce,  provádí  stavby  nebo  jinak  omezuje přístup k
   vodovodu  nebo  kanalizaci  či  ohrožuje  jejich  technický  stav  nebo
   vysazuje trvalé porosty, provádí skládky nebo provádí terénní úpravy,

   k)   poškodí   vodovod   nebo   kanalizaci   nebo  jejich  součásti  či
   příslušenství,

   l) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

   m) provozuje vodovod nebo kanalizaci a není provozovatelem podle zákona
   o vodovodech a kanalizacích.^3k)

   3j) § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
   veřejnou  potřebu  a  o  změně  některých  zákonů (zákon o vodovodech a
   kanalizacích).

   3k) Zákon č. 274/2001 Sb.".

   2. V § 34 odstavec 2 zní:

   "(2)  Za přestupky podle odstavce 1 písm. f) až m) lze uložit pokutu do
   15  000  Kč,  za  přestupky  podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) lze
   uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze
   uložit pokutu do 100 000 Kč.".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

§ 43

   Zákon  č.  258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
   souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:

   1. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:

   "(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu^5) je povinen zajistit,
   aby dodávaná pitná voda odpovídala požadavkům podle odstavce 1. Stejnou
   povinnost  má  osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou,
   osoba,  která  dodává  pitnou vodu pro veřejnou potřebu, a osoba, která
   vyrábí  pitnou  vodu jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž
   výkon musí být používána pitná voda.

   5)  §  1  a  2  zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
   veřejnou  potřebu  a  o  změně  některých  zákonů (zákon o vodovodech a
   kanalizacích).".

   2.  V  § 3 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: "Orgán
   ochrany  veřejného  zdraví  povolení  vydá,  jestliže zásobování pitnou
   vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví.".

   3.  V § 3 odst. 4 dosavadní věta druhá zní: "Povolení však nelze vydat,
   jde-li  o  ukazatele  s  nejvyšší  meznou hodnotou nebo meznou hodnotou
   referenčního rizika a závadu nelze odstranit do 30 dnů.".

   4. V § 3 se zrušuje odstavec 5.

   5.  V § 4 odst. 1 ve větě druhé se slova "výrobce pitné vody" nahrazují
   slovy "osoby uvedené v § 3 odst. 2".

   6. V § 4 odstavec 6 zní:

   "(6)  K  jímání,  odběru,  dopravě  k  úpravě,  úpravě,  shromažďování,
   dodávání a měření dodávky pitné vody mohou osoby uvedené v odstavci 2 a
   odběratelé  pitné  vody  užívat jen výrobky, které vyhovují hygienickým
   požadavkům podle § 5.".

   7. V § 4 se odstavec 7 zrušuje.

   8.  V  §  57  se  dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
   odstavec 2, který zní:

   "(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna
   podle  potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je
   podnikatelem,  právnická  osoba  a  každá  osoba  při likvidaci původců
   nákaz,  při  zvýšeném  výskytu  škodlivých a epidemiologicky významných
   členovců, hlodavců a dalších živočichů.".

   9.  V  §  58  odst.  2 se za slova "v jeho objektech" vkládají slova ",
   jakož  i  speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle
   odstavce 3".

   10. V § 58 odstavec 3 zní:

   "(3)   Speciální   ochranná   dezinfekce,  dezinsekce  a  deratizace  v
   potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod
   dohledem a řízením fyzické osoby, která

   a) absolvovala speciální mistrovský kurs,

   b)  podrobila  se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má
   osvědčení o odborné způsobilosti.".

   11. V § 58 odstavec 5 zní:

   "(5)   Řídit   a  dohlížet  na  výkon  speciální  ochranné  dezinfekce,
   dezinsekce  a  deratizace,  při  které  se  používají  toxické a vysoce
   toxické  chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která
   má kvalifikaci podle odstavců 3 a 4.".

   12. V § 58 odstavec 6 zní:

   "(6)  Předpokladem  k  přijetí  do  kursu  podle odstavce 3 písm. a) je
   absolvování  odborného kursu podle odstavce 2 písm. b) a 5 let praxe ve
   speciální  ochranné  dezinfekci,  dezinsekci a deratizaci. Předpokladem
   přijetí  do  kursu  podle  odstavce 4 písm. b) je absolvování odborného
   kursu  podle  odstavce 2 písm. b). Pro vydání povolení podle odstavce 1
   neplatí správní řád.".

   13. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní:

   "§ 60a

   (1)  Občané  členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu
   činností podle § 58 odst. 2 až 5

   a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro
   přístup  k této činnosti a vydaným tímto členským státem Evropské unie,
   nebo

   b)  dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon této činnosti, získaným
   v členském státě Evropské unie,
   pokud  poskytují  záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany
   životního  prostředí  a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 58
   odst. 2 až 5.

   (2)  V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce
   1   na   žádost  občana  členského  státu  Evropské  unie  Ministerstvo
   zdravotnictví.  Žádost  musí  obsahovat  dokumenty  vydané  příslušnými
   orgány členského státu Evropské unie prokazující skutečnosti v odstavci
   1.  Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců
   po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.".

   14.  V  §  82  odst.  2  větě  druhé  se za slova "městského hygienika"
   vkládají slova "na návrh příslušného krajského hygienika".

   15.  V  § 84 odst. 1 se na konci písmene c) zrušuje čárka a doplňují se
   slova "nebo zvláštním právním předpisem,".

   16. V § 87 odst. 3 se za slovo "podle" vkládají slova "§ 81 odst. 2 a".

   17.  V  §  88  odst.  2 se za slova "služebního průkazu" vkládají slova
   "nebo pověření".

   18.  V  §  97  odst. 2 se slova "výkonu státního zdravotnického dozoru"
   nahrazují  slovy  "plnění  úkolu  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  a
   zaměstnanců  uvedených  v  §  88  odst.  1" a za slova "orgánem ochrany
   veřejného  zdraví"  se  vkládají  slova  "a zařízením ochrany veřejného
   zdraví".

   19.  V § 108 odst. 1 se slova "§ 3 odst. 1, 4 a 5" nahrazují slovy "§ 3
   odst. 1 a 4".

ČÁST PÁTÁ

zrušena

§ 44

zrušen

ČÁST ŠESTÁ

Změna  zákona  o  působnosti  orgánů  České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby

§ 45

   V zákoně č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech
   převodů  vlastnictví  státu  k  některým  věcem  na jiné právnické nebo
   fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb.,
   zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb.,
   zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb.,
   zákona  č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb.,
   zákona  č.  246/2000  Sb.  a  zákona č. 254/2001 Sb., se v § 15 odst. 2
   písm.  u)  tečka  na  konci  nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v),
   které zní:

   "v)  k převodu finančních prostředků ve výši 2 mld. Kč na zvláštní účet
   státních  finančních  aktiv  k částečnému financování programů státního
   rozpočtu "výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (329 030)"
   a "výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací (329
   040)".".

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o místních poplatcích

§ 46

   Zákon  č.  565/1990  Sb.,  o  místních  poplatcích,  ve znění zákona č.
   184/1991  Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č.
   305/1997  Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění
   takto:

   1.  V  § 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i),
   které zní:

   "i)  poplatek  za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení
   na stavbu vodovodu nebo kanalizace.".

   2.  Za  §  10b se vkládá nový § 10c, který včetně poznámek pod čarou č.
   16) až 18) zní:

   "§ 10c

   (1)   Poplatek   platí  vlastník  stavebního  pozemku^16)  zhodnoceného
   možností  připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace
   po  nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto
   stavebnímu  pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit
   poplatek společně a nerozdílně.

   (2) Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek
   uvedený v odstavci 1.

   (3)  Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez
   možnosti  připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace
   a  ceny  stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v
   obci  se  stanoví  podle zvláštního právního předpisu^17) v kalendářním
   roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí^18) pro stavbu
   vodovodu   nebo   kanalizace   obcí   vybudované.  Výše  sazby  na  1m2
   zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.

   16)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých
   zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

   17)  Vyhláška  č.  279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
   zákona  č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů
   (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

   18)  Zákon  č.  50/1976  Sb.,  o  územním  plánování  a  stavebním řádu
   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

ČÁST OSMÁ   ÚČINNOST

§ 47

   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení
   části šesté § 45, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

   Klaus v. r.

   Havel v. r.

   v z. Špidla v. r.

Vybraná ustanovení novel

   Čl.II zákona č. 76/2006 Sb.

   Přechodná a závěrečná ustanovení

   1.  Povinnost vlastníků pozemků nebo staveb připojených na vodovod nebo
   kanalizaci,  která je stanovena v § 3a zákona č. 274/2001 Sb., ve znění
   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněna do 31.
   prosince 2015.

   2.  Smlouvy  o  dodávce  vody  nebo  smlouvy  o odvádění odpadních vod,
   uzavřené  podle  dosavadní právní úpravy, musí být do 31. prosince 2010
   uvedeny do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.

   3.  Plán  financování  obnovy  vodovodů a kanalizací musí být zpracován
   nejpozději do 31. prosince 2008.

   4.  Povolení  k  provozování  vodovodu  nebo  kanalizace vydané fyzické
   osobě,  která je vyučena v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na
   vodovody   a  kanalizace  nebo  v  příbuzném  oboru,  nebo  povolení  k
   provozování  vodovodu nebo kanalizace, vydané podnikající fyzické osobě
   nebo  právnické  osobě, jejichž odpovědný zástupce je vyučen v tříletém
   učebním  oboru  obsahově  zaměřeném  na  vodovody  a  kanalizace nebo v
   příbuzném oboru, zaniká dnem 31. prosince 2011.

   5.  Řízení  zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona
   se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

 



   1)  §  3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
   změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   Vyhláška  č.  252/2004  Sb.,  kterou se stanoví hygienické požadavky na
   pitnou  a  teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění
   vyhlášky č. 187/2005 Sb.

   2)  §  55  odst.  1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
   některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

   3) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

   3a) § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

   § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

   4)  §  9  zákona  č.  219/2000  Sb.,  o majetku České republiky a jejím
   vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

   5)  Zákon  č.  72/1994  Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
   vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým
   prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve
   znění pozdějších předpisů.

   6) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

   7)  §  9  zákona  č.  50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
   (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

   7a) § 25 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

   8)  Například  zákon  č.  44/1988  Sb.,  o ochraně a využití nerostného
   bohatství  (horní  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.
   114/1992  Sb.,  o  ochraně  přírody  a  krajiny,  ve  znění  pozdějších
   předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.

   9) § 8 až 11 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   10)  Zákon  č.  265/1992  Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných
   práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

   12)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský
   zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   12a)  Například  zákon  č.  254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   13) § 139 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   14)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých
   zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

   15) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
   předpisů.

   16)  Zákon  č.  133/1985  Sb.,  o  požární ochraně, ve znění pozdějších
   předpisů.

   17)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví a o změně
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   17a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

   18)  Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. Vyhláška č.
   376/2000  Sb.,  kterou  se  stanoví  požadavky  na pitnou vodu a rozsah
   četnosti její kontroly.

   20)  Zákon  č.  71/1967  Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
   pozdějších předpisů.

   21)  Zákon  č.  505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000
   Sb.

   Vyhláška  č.  334/2000  Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na
   studenou vodu označované zkratkou EHS.

   22) Příloha č. 1 zákona č. 254/2001 Sb.

   24)  §  115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.
   509/1991 Sb.

   25)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
   některých zákonů.

   Zákon  č.  240/2000  Sb.,  o krizovém řízení a o změně některých zákonů
   (krizový zákon).

   Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o
   změně některých souvisejících zákonů.

   26) § 30 zákona č. 254/2001 Sb.

   27) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
   č.  44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o
   odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.

   28) § 103 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

   29) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   29a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.