Dezinfekce vodovodních řadů je prováděna v souvislosti se zajištěním jakosti pitné vody dopravované ke spotřebiteli a hygienické nezávadnosti potrubí s odkazem na ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah a četnost kontroly pitné vody. Hygienicky nezávadný stav potrubí před jeho uvedením do provozu je zajištěn jednak použitím vhodných materiálů a také proplachem či dezinfekcí.

Ve vyjmenovaných situacích je možné uvést vodovod do provozu jen po řádném posouzení jakosti vody, a to v těchto případech:

  • před uvedením nové části vodovodu do provozu;
  • v případě přerušení zásobování vodou na více než 24 hodin;
  • před zahájením sezónního využívání části vodovodu nebo individuálního zdroje pitné vody;
  • po opravě havárie vodovodu, která by mohla ovlivnit jakost vody ve vodovodu.

V těchto vyjmenovaných případech je v souladu s ustanovením vyhlášky nutné prokázat zdravotní nezávadnost dopravované vody, což je prokazováno mikrobiologickým, chemickým i fyzikálním rozborem. Vyžaduje se provést analýzu v rozsahu kráceného rozboru rozšířeného případně o ukazatele, jejichž obsah může být zvýšen vlivem uvedených změn v režimu zásobování pitnou vodou. Po provedení rozboru s vyhovujícím výsledkem má být vodovod zprovozněn do 5 dnů.

Proplach

V případě realizace nové části vodovodu se na příslušném vodovodním řadu, jeho úseku či vodovodní přípojce po úspěšném ukončení tlakové zkoušky nejprve provede proplach. Množství vody proteklé řadem při proplachu má odpovídat alespoň 3-5ti násobku objemu proplachovaného řadu. K proplachu je používána výhradně pitná voda (z cisterny nebo již provozované části řadu).

Po proplachu se provede odběr kontrolního vzorku vody a následně pak jeho krácený rozbor v akreditované laboratoři. Pokud výsledky rozboru vykazují vyhovující jakost, pak je možné řad či jeho část uvést do provozu bez provedení dezinfekce. Vzorek se odebírá na konci řadu (úseku) pokud se jedná o jednu větev (ve směru proudění proplachu). V případě rozvětvených částí se odebírá vzorek na konci každé větve ve směru průtoku.

Vlastní dezinfekce

Dezinfikovaný řad musí být bezpodmínečně a prokazatelně po celou dobu provádění dezinfekce oddělen od ostatních části vodovodní sítě, např. uzavřením funkční armatury. V průběhu dezinfekce nesmí v žádném případě dojít k propojení dezinfikovaného řadu s ostatními částmi vodovodu, který je v režimu provozu.

dezinfekci se obvykle používá roztok chlornanu sodného, který je v patřičném objemu připraven v cisterně (uvažuje se objem dezinfikovaného řadu a navíc 20%). Dezinfikovaná část potrubí se plní za pomoci vhodného čerpadla dezinfekčním roztokem od její nejnižší části, přičemž vyšší část úseku musí být odvzdušněna (otevřena). Plnění řadu probíhá hadicí přes hydrant nebo jiným vhodným napojením. Přítomnost chlóru je vhodné prokázat měřením. V případě dezinfekce rozsáhlejší části vodovodu je nutno prokázat nátok dezinfekčního roztoku do všech částí sítě (měřením koncentrace chloru). Po napuštění dezinfikované části potrubí je provedeno uzavření tak, aby nedošlo k úniku roztoku. Reakční doba je závislá na koncentraci dezinfekčního roztoku. Standardně je to 24 hodin, nebo 4 hodiny v případě vyšší koncentrace roztoku. Pro dezinfekci mohou být použita i jiná činidla, např.: manganistan draselný nebo peroxid vodíku.

Po dokončení dezinfekce se roztok vypustí a úsek propláchne, i opakovaně. K proplachu je opět použita pitná voda, která je plněna do příslušného potrubí opět od jeho nejnižšího bodu, přičemž opačný konec je otevřen. Proplach musí být proveden tak, aby došlo k důkladnému vypláchnutí dezinfekčního roztoku. K prokázání dostatečné účinnosti poplachu se provádějí kontrolní rozbory na koncentraci volného a celkového chloru (nutno dodržet limity stanovené vyhláškou pro pitnou vodu). Dezinfekční roztok musí být ekologicky likvidován.