Vodárenství

Odborné články z oboru vodárenství - zdroje vody, jímání vody, úprava vody, doprava vody.

Vybrané články prošly nezávislým recenzním řízením. Informace o recenzentech jsou připojeny na závěr článků.

 

Přelom devatenáctého a dvacátého století se odehrával ve znamení druhé průmyslové revoluce, kdy došlo k obecnému společenskému a hospodářskému vzestupu, díky kterému rostly i požadavky na lepší hygienické poměry. Díky změnám v průmyslu bylo možné levně vyrábět různá zařízení, jako byly vodovodní čerpadla a další. Tyto předpoklady umožnily stavbu vodovodů i v oblastech s velkým převýšením a značnou přepravní vzdáleností.

Drenážní systém Triton

Při dvoustupňové úpravě vody se jako druhý separační stupeň v současnosti využívá především rychlofiltrace, která se vyvinula z filtrace pomalé. První pomalé filtry byly navrženy v roce 1829 v Anglii.

Společnost Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. vlastní a provozuje vodovodní systémy, do kterých je dodávána většinou velmi kvalitní voda z podzemních zdrojů. Při průzkumech spokojenosti zákazníků s kvalitou dodávané pitné vody jsme se nejčastěji setkávali s výhradami k chlorovému pachu vody či s obavou z přítomnosti druhotných projevů chlorace ve vodě.  Již v minulých letech jsme u některých malých vodovodů s dlouhodobě stabilní kvalitou vody snižovali dávku dezinfekčního prostředku (chlornanu sodného) na minimum.

TZW řešilo v uplynulých letech několik výzkumných projektů a na základě jejich výsledků vypracovalo koncepci, která umožňuje zjistit, zda je v nějaké vodovodní soustavě možné ukončit bezpečnostní dezinfekci. Tato koncepce byla již úspěšně použita několika vodárenskými společnostmi v Německu. Bylo tedy dohodnuto, že pracovníci TZW pomocí této koncepce prověří, zda vodovodní síť Mladé Boleslavi může být provozována bez dezinfekce.

Specifikem vodárenství na Mladoboleslavsku je velké množství malých zemních a věžových vodojemů s pestrostí vzhledů a konstrukcí. Nenajde se žádný, který by se třeba jen vzhledem podobal jinému. Na Mladoboleslavsku naše společnost vlastní a provozuje celkem 87 zemních a věžových vodojemů.

Vodní nádrž Stanovnice

Příspěvek se zabývá problematikou unikátní opravy vodárenské nádrže Stanovnice a vlivu této opravy na úpravnu vody Karolinka.

Odkalení sítě

V potrubích vodovodních sítí, jimiž protéká voda rychlostí menší než 0,3 m/s, se tvoří usazeniny, jejichž složky se mohou snadno mobilizovat. Hlavním zdrojem těchto usazenin jsou částice vnášené do soustavy spolu s pitnou vodou a uvolňované z produktů koroze, pokud v nechráněných kovových potrubích probíhají korozivní procesy.

Stále častěji volíme nejen efektivní, ale současně i ekonomicky výhodné technologie pro zajištění úpravy a čištění vod. Snaha o alternativní, méně chemické a prostředí zatěžující technologie, opětovné využívání šedých vod či nedostatek kvalitní pitné vody jsou pro budoucnost zcela zásadní a klíčové. Perspektivní a ve své podstatě ekologicky šetrnější jsou technologie využívající nanočástice (nanomateriály apod.), které byly úspěšně aplikovány v mnoha odvětvích průmyslu.

Příložný ultrazvukový průtokoměr

Význam řešení problematiky úniků vody u jednotlivých provozovatelů není závislý pouze na jejich aktuální výši, ale na celkovém posouzení jejich dopadů na problematiku zásobování vodou jak z ekonomického, tak technického a ekologického hlediska. V této souvislosti se často zmiňuje tzv. rentabilita investic vkládaných do odstraňování úniků, kdy je třeba zhodnotit negativní faktory úniků.

odtok

Problémy koroze v dálkových přivaděčích i v distribučních systémech pitné vody souvisejí s chemickými, fyzikálně-chemickými a biologickými procesy, probíhajícími v potrubí. Jejich průvodním znakem jsou změny jakosti pitné vody v celé řadě ukazatelů. K nejvýznamnějším patří obsah Fe (tzv. zaželezování vody), pH, konduktivita, zákal, barva, obsah suspendovaných látek, DOC, CHSK, AOC, BDOC a řada mikrobiologických ukazatelů. Charakteristickým znakem korozních procesů je pokles koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě.

Adsorpční způsoby představují jednu z možných alternativ odstraňování fosforu z  vod. Uplatnění přitom nacházejí různé materiály jako např. vysokopecní struska, popílek, aktivovaný bentonit, aktivovaný oxid hlinitý, oxidy železa a další. Uvedené materiály se většinou používají jako náplň filtrů příp. kolon s náplní ve vznosu. Jedním z možných sorbentů je také drcený recyklovaný beton, jehož likvidace a využití má značný národohospodářský význam. Tento příspěvek se věnuje shrnutí doposud známých poznatků o možnosti využití drceného betonu jako sorbentu a výsledkům vlastních pokusů s tímto materiálem různé zrnitosti. K pokusům byly používány standardní roztoky fosforečnanů v destilované a povrchové vodě.