Vodárenství

Odborné články z oboru vodárenství - zdroje vody, jímání vody, úprava vody, doprava vody.

Vybrané články prošly nezávislým recenzním řízením. Informace o recenzentech jsou připojeny na závěr článků.

 

Příspěvek popisuje činnosti, které byly v průběhu let 2018 a 2019 prováděny na reálné vodovodní síti, která zásobuje pitnou vodou centrum města s 15 tisíci zásobovanými obyvateli. Tato vodovodní síť je dlouhodobou případovou studií, kde byly všechny postupy v průběhu let vyvíjeny a testovány. V září roku 2019 byl na řešené vodovodní síti proveden historicky první řízený proplach celé zkoumané vodovodní sítě. V rámci monitoringu jakosti vody byly z vodovodní sítě průběžně odebírány vzorky pro mikrobiologický, chemický a hydrobiologický rozbor. Monitoring a řízený proplach byly prováděny v rámci výzkumných projektů TAČR Zéta I. č. TJ01000296 s názvem ,,Řízení jakosti pitné vody ve vodovodních sítích“. Pro získání informací o dlouhodobém účinku proplachu vodovodní sítě na jakost pitné vody byl v květnu 2019 proveden druhý opakovaný proplach na vybraných úsecích. Opakovaný proplach byl proveden v rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu „Doba vlivu řízeného proplachu vodovodního potrubí na vybrané ukazatele jakosti pitné vody“, registrační číslo FAST-J-19-6066.   Oba výše zmíněné projekty jsou řešeny na Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

Článek je zaměřen na výskyt farmak ve zdrojích pitné vody a na jejich možné odstranění. Do vodních zdrojů se farmaka mohou dostat různými způsoby a mohou tak ovlivnit nejen životní prostředí, ale také naše zdraví. Abychom se ubránili koncentracím léčivých přípravků ve vodách, měli bychom navrhovat účinnější vodárenské procesy a zachytit tak znečištění dříve, než se dostane do distribuční sítě. Spolehlivou doúpravu již potvrdili některé membránové procesy, pokročilé oxidační procesy a vybrané sorpční materiály, např. aktivní uhlí, které je již s dalšími sorpčními materiály zkoumáno na Ústavu vodního hospodářství obcí FAST v Brně.

Předmětem článku je ukázka využití EPANET 2.0 jako nástroje k hydrotechnickému posouzení vodovodu na lokalitě města Blansko, jež je součástí skupinového vodovodu Blansko. Byl sestaven matematický simulační model stávajícího stavu, který byl doplněn o výhledové plánované odběry dle územního plánu a připravených investičních akcí pro rozšíření vodovodu. Jedná se o poměrně rozsáhlou vodovodní síť délky 55,76 km pro město Blansko a okolí, tedy pro cca 25 000 obyvatel, se 7 zásobních pásem a vysokým množstvím vodohospodářských objektů. Vytvořený model v EPANET 2.0 byl předán provozovateli jako živý otevřený nástroj s možností vlastní editace.

Článek se zabývá cenou vodného v souvislosti s náklady na obnovu vodárenské infrastruktury. Je popsán postup s využitím údajů z majetkové a provozní evidence, kdy je vypočteno, jaká část finančních prostředků by měla být každoročně akumulována z vodného, aby byla udržitelná trvalá obnova vodárenské infrastruktury. Tyto finanční objemy jsou vztaženy jak na celé zásobované oblasti v působnosti jednotlivých společností, tak i na jednotlivé obce. V rámci práce bylo provedeno vyhodnocení u šesti vodárenských společností, přičemž pozornost je věnována pouze vodárenské části infrastruktury, analyzováno je tedy pouze vodné.

Článek se zaměřuje na odstranění makrolidových a sulfonamidových antibiotik z matrice pitné vody pomocí pokrokových oxidačních procesů, které jsou slibnou technologií pro ekonomicky únosné a účinné odstraňování těchto látek.

Stárnutí vodárenské infrastruktury a její obnova je celosvětovým problémem. Kontinuální obnova vodárenské infrastruktury a investice do této obnovy vyžadují obrovské finanční prostředky. Odhaduje se, že v průběhu následujících 20 let bude třeba investovat do vodovodních sítí v USA 77 mld. amerických dolarů. Obdobně bude třeba do vodovodních sítí v následujících 15 letech na území Kanady investovat 12,5 mld. dolarů ročně (Al-Barqawi, 2008). V České republice se ročně do obnovy vodárenské infrastruktury investuje cca 592 milionů EUR (Barák, 2012). Obdobná situace je i v dalších evropských zemích.

Technický stav úpraven vody je veličina závisející na celé řadě faktorů. Při hodnocení musí být zvážena jak stavebně-technická stránka, tak i provozně-technologická. Článek obsahuje nástin navržené metodiky hodnocení technického stavu úpraven vody, založené na souboru technických ukazatelů. Právě v případě úpraven vody si tvůrci metodiky uvědomují, že lze těžko generalizovat celé hodnocení, jelikož existuje celá řada typů úpraven a potažmo i technologických prvků zde používaných.

ÚV Plzeň - původní vzduchový generátor ozónu TRAILIGAZ z počátku 90. let

Ozón je přírodní plyn, laické veřejnosti známý především v souvislosti se široce publikovaným problémem úbytku ozónové vrstvy ve stratosféře. Problematika tzv. ozónové díry vyvolala celou řadu výzkumů, a za interpretaci vzniku a rozkladu ozónu v atmosféře byla chemikům Paulu J. Crutzenovi, Mariu J. Molinovi a F. Sherwood Rowlandovi udělena Nobelova cena za chemii. Odborné veřejnosti je pak ozón znám také jako silné oxidační a desinfekční činidlo se širokým spektrem praktického využití v různých oborech, jako jsou vodní hospodářství, potravinářský průmysl, medicína, atd.

Analýza rizik je přístup, který se snaží pomocí všech dostupných informací identifikovat nebezpečí, která by mohla řešenému systému hrozit. Jejím cílem je takovýmto nebezpečím (rizikům) předcházet nebo je alespoň minimalizovat. Jde o metodu, která má za cíl shrnout a utřídit informace o variantních projektech.

Vodárenské systémy a soustavy jsou obrovským konzumentem energie, přičemž je tato energie dodávána prakticky výhradně ve formě elektrické energie. Celosvětově činí spotřeba elektrické energie použité na čerpání a úpravy vody pro obyvatelstvo a průmysl 2-3 %. Pokud je vzata do úvahy celosvětová spotřeba energie, pak je spotřeba elektrické energie pro čištění a čerpání vody za rok 2014 v rozmezí 418 – 627 TWh.

Kadmium

Kadmium je prvek patřící do skupiny těžkých kovů. Je to bílý kov svými vlastnostmi podobný zinku, který doprovází v jeho rudách. Při zpracování zinečnatých rud se kadmium dostává jednak do odpadních vod, jednak do atmosféry.