Článek se zabývá cenou vodného v souvislosti s náklady na obnovu vodárenské infrastruktury. Je popsán postup s využitím údajů z majetkové a provozní evidence, kdy je vypočteno, jaká část finančních prostředků by měla být každoročně akumulována z vodného, aby byla udržitelná trvalá obnova vodárenské infrastruktury. Tyto finanční objemy jsou vztaženy jak na celé zásobované oblasti v působnosti jednotlivých společností, tak i na jednotlivé obce. V rámci práce bylo provedeno vyhodnocení u šesti vodárenských společností, přičemž pozornost je věnována pouze vodárenské části infrastruktury, analyzováno je tedy pouze vodné.

Tomáš Kučera, Marek Pavel

Úvod

Tato práce se zabývá cenou vodného v souvislosti s náklady na obnovu vodárenské infrastruktury. Je popsán postup s využitím údajů z majetkové a provozní evidence, kdy je vypočteno, jaká část finančních prostředků by měla být každoročně akumulována z vodného, aby byla udržitelná trvalá obnova vodárenské infrastruktury. Tyto finanční objemy jsou vztaženy jak na celé zásobované oblasti v působnosti jednotlivých společností, tak i na jednotlivé obce. V rámci práce bylo provedeno vyhodnocení u šesti vodárenských společností, přičemž pozornost je věnována pouze vodárenské části infrastruktury, analyzováno je tedy pouze vodné.

Metodika

Provedená analýza je založena na vyhodnocení dat obsažených v databázích označovaných jako vybrané údaje z majetkové a provozní evidence (dále VÚME, resp. VÚPE) a částečně i veřejně dostupných datech z databáze Českého statistického úřadu.

Jak známo, všechny prvky v těchto databázích mají přidělena svá unikátní kódová označení. Jedná se o identifikační čísla majetkové evidence (IČME) a identifikační čísla provozní evidence (IČPE). Ke každému z čísel jsou pak vypsány požadované údaje. Většina údajů je vedena pouze v jedné nebo druhé z evidencí. Je však několik údajů, které jsou uváděny v obou a mohou tedy pomoci při kontrole během párování údajů. K takovým údajům patří například počet zásobovaných obyvatel a také názvy majetku.

Komplikace nastává, pokud je pod jedním identifikačním číslem provozní evidence sdruženo více prvků majetkové evidence (většinou obcí). V případech, kdy jsou pod jedním IČPE sdruženy dvě nebo tři IČME, je možné tyto údaje dohledat a sloučit. Některé společnosti však mají pod jedním IČPE desítky prvků majetkové evidence a v tu chvíli je obtížné přiřadit potřebné údaje k jednotlivým obcím.

Použitá vstupní data

Pro analýzu byla použita následující vstupní data za rok 2016, opatřena z výše uvedených zdrojů:

  • počet zásobených osob v připojených obcích;
  • voda fakturovaná pitná přímým odběratelům celkem;
  • přepočtená délka vodovodního potrubí;
  • hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně;
  • cena pro vodné bez DPH (Kč/m³).

Názvy vodárenských společností, ale i jednotlivých obcí, jsou z pochopitelných důvodů anonymizovány.

Data byla zjišťována jednak na úrovni rozvodné vodovodní sítě (včetně objektů), která se vztahuje k jednotlivým obcím, ale také pro takzvanou společnou infrastrukturu – jedná se například o přiváděcí řady, vodojemy a úpravny vod, které jsou v rámci systému dané společnosti využívány pro zásobování všech obcí.

Při stanovení míry opotřebení a výpočtech stanovujících dobu akumulace prostředků vycházíme z následujících životností jednotlivých součástí vodovodů:

  • přiváděcí řady …        80 let,
  • rozváděcí řady …        70 let,
  • objekty (úpravny vody, vodojemy, …) …        45 let.

Uvedené hodnoty životnosti mohou být samozřejmě dosti diskutabilní už jen z důvodu různorodosti použitého materiálu.

Roční úspory na obnovu infrastruktury

Objem těchto rezerv je přímo závislý na uvažované životnosti sítě. Celkové reprodukční náklady jsou dle životnosti rozpočítány na jeden rok s tím, že zde však nejsou nijak zahrnuty náklady na opravy a údržbu a není zohledněno opotřebení sítě. Jedná se čistě o částku teoreticky nutnou na znovuvybudování existující infrastruktury. Míru optimistického či negativního vývoje stavu této infrastruktury můžeme zohlednit právě volbou těchto životností. Při podrobnějších úvahách je možné zvolit životnost pro různé části systému a případně ve shodě se znalostí o živostnosti jednotlivých materiálů a technologických prvků, rovněž pro přesnější výpočet by bylo nutné zahrnout i údaje o aktuální stáří, resp. Opotřebení infrastruktury. Pro jednodušší úvahy je možné vycházet z tabulkových životností uvedených výše. V rámci této práce jsou voleny hodnoty životností pro situaci spíše optimálního vývoje.

Vyhodnocení

Do analýzy bylo zařazeno celkem 6 vodárenských společností, přičemž výstupy jsou plně anonymizovány. Je zřejmé, že způsob plánování a vynakládání finančních prostředků bude u různých typů společností různý.

Tab. 1 Přehled vodárenských společností
Tab. 1 Přehled vodárenských společností

Podrobněji budou prezentovány výsledky pro jednu z těchto společností.

Případová studie

Jedná se o společnost smíšeného typu zásobující spotřebiště ve 12 obcích s celkem 36 tis. odběrateli. Největší aglomerace čítá 29 tis. a nejmenší pak pouhých 35 zásobovaných obyvatel. Medián počtu obyvatel je 341. Další údaje podle majetkové a provozní evidenci jsou zřejmé z následující tabulky.

Tab. 2 Základní údaje
Tab. 2 Základní údaje

Podrobnější údaje k vybraným obcím náležejícím do působnosti vybrané společnosti jsou zřejmé z následující tabulky.

Tab. 3 Přehled obcí
Tab. 3 Přehled obcí
Tab. 4 Výsledky analýzy
Tab. 4 Výsledky analýzy
Tab. 5 Vybrané výkonnostní ukazatele
Tab. 5 Vybrané výkonnostní ukazatele

 

Zajímavostí mezi vyhodnocovanými obcemi je obec A03, kde zvýšenou hodnotu specifické spotřeby vody vytváří jeden z významných odběratelů.

Z vyhodnocení vyplývá, že v případě společnosti A by měla být ročně na obnovu infrastruktury vynaložena částka odpovídající 30% podílu z částky vybrané na vodném. Tuto částku je potřeba porovnat s částkou z vodného, která odpovídá odpisům, případně výši nájemného a ziskům. V případě této společnosti je pravděpodobné, že je jako celek schopna ufinancovat průběžně obnovu provozované infrastruktury, avšak v současném stavu. Je však zcela evidentní, že v systému této společnosti se nacházejí obce, kde obnova není finančně udržitelná. Vedle toho je zajímavé srovnání obcí A03 a A11. Jde o obce s řádově rozdílným počtem zásobovaných obyvatel. V obci A03 je napojen významný velkoodběratel, což se projevuje zvýšenou hodnotou specifické spotřeby vody a také ukazatele vytíženost sítě.

Závěr

Primárním cílem tohoto vyhodnocení byla snaha vyčíslit schopnost jednotlivých obcí nashromáždit potřebné finanční zdroje na obnovu své vlastní infrastruktury. Je samozřejmé, že při vyhodnocení bude poukázáno na obce, které při současném stavu nejsou schopny zajistit financování obnovy infrastruktury z vodného, a jsou tím pádem dotovány ostatními „členy“ systému, kteří odebírají vodu od stejného provozovatele.

Předložený postup hodnocení schopnosti financovat obnovu infrastruktury může být jistým nástrojem pro vlastníky a provozovatele infrastruktury při vyjednávání ceny vodného. Důrazně však upozorňujeme, že toto téma se nesmí stát politickým nástrojem ve znění: „vy jste malí, vy budete platit více“. Pitná voda musí být brána jako základní lidská potřeba a je zcela správné uplatňovat institut tzv. solidární ceny vodného. Mezi hodnocenými obcemi se vyskytují i takové, které mají podobný počet obyvatel, avšak schopnosti financování infrastruktury je zcela rozdílná.

Snahou tohoto příspěvku bylo především na vzorku několika hodnocených vodárenských společností poukázat na finanční zátěž spojenou s náklady na financování obnovy infrastruktury.

Literatura

  1. Český statistický úřad. Vodovody a kanalizace v České republice [online, cit. 15.2.2018].
  2. Český statistický úřad. Spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb. [online, cit. 15.2.2018].
  3. Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací. In: Ministerstvo zemědělství, 401/2010-15000.
  4. Výroční zprávy analyzovaných společností za rok 2016 [anonymizováno].
  5. Ministerstvo zemědělství ČR. Vybrané údaje z provozní a majetkové evidence vodovodní sítě za rok 2016 [anonymizováno]

Poděkování

Článek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 "AdMaS UP - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie" podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program udržitelnosti I".

Autoři

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí, Žižkova 17, 602 00 Brno.

Ing. Marek Pavel, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství obcí, Žižkova 17, 602 00 Brno.

Recenze

Článek byl recenzován. Recenze jsou uloženy v redakci.

Bibliografická citace

KUČERA, Tomáš, PAVEL, Marek. Analýza schopnosti tvorby finančních rezerv z vodného na obnovu vodárenské infrastruktury. Vodovod.info - vodárenský informační portál[online]. 20.12.2018, 12/2018, [cit. 2018-12-20]. Dostupný z WWW: http://vodovod.info. ISSN 1804-7157.

English Summary

...