Článek informuje o účelu a potenciální využitelnosti mezinárodní srovnávací databáze Světové banky IB-NET, která obsahuje informace o oborech VaK různých států. V rámci článku jsou obsaženy odkazy na některé již provedené srovnávací analýzy.

  Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

Od roku 2004 funguje pod gescí Světové banky tzv. „International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (D3-NET)" - databáze indikátorů podniků VaK, jejímž cílem je nabídnout možnost srovnání těchto oborů mezi jednotlivými zeměmi i. mezi jednotlivými podniky (viz http://ib-net.org). Za každou zemi jsou do databáze vkládána data za 20-40 společností VaK, z jejichž průměrů se potom počítají národní charakteristiky. Jedná se tedy o jiný způsob agregace údajů, než často využívají národní statistiky. Výhodou tohoto postupu je, že ve vzorku jsou většinou zastoupeni velcí provozovatelé VaK (takže i malý vzorek společností pokrývá významný podíl služeb v dané zemi). Nevýhodou jsou možná zkreslení zejména nákladových údajů, vyplývající ze zahrnutí pouze velkých provozovatelů v situaci, kdy v rámci oboru VaK v dané zemi ve větším rozsahu působí i lokální podniky.

Požadovaná data se dělí na základní technické údaje o sítích (počet opojených obyvatel, počet přípojek, délka sítí aj.) a na základní finanční informace o společnostech, které lze částečně získat z jejich rozvahy a výsledovky, ovšem částečně je nutné si je vyžádat přímo u společností (např. náklady na zaměstnance, elektrickou energii aj.).

Za období 2000-2005 byla do databáze ve spolupráci se SOVAK Poskytnuta data o českých společnostech VaK, s očekáváním, že tímto způsobem bude možné provést komparaci situace v ČR a západní Evropě. Všeobecně se má za to, že obor VaK v ČR dosahuje v evropském kontextu nadprůměrných výsledků (z hlediska kvality poskytovaných služeb, podílu napojených obyvatel apod.), ovšem existuje málo zdrojů, s pomocí kterých lze toto tvrzení prokázat. Jak se však ukázalo, databáze IB-NET se (i z podstaty zaměření Světové banky) soustřeďuj prioritně na rozvojové země. Postkomunistické země střední a východní Evropy představují specifický zájmový region. Při průměrování v rámci analýzy států se však stírají značné rozdíly, existující u jednotlivých podniků VaK.

Bisztray a kol. (2010) dále analyzovali faktory a podmínky ovlivňující náklady na elektrickou energii, které představují významnou položku v kalkulacích cen vodného a stočného (průměr za všechny zahrnuté země střední a východní Evropy činil 18 % celkových provozních nákladů, kdy v ČR a Maďarsku je to méně než 10 %, naopak např. v Moldávii nebo Chorvatsku přes 20 %). Autoři se pokoušeli analyzovat a porovnat energetickou náročnost dodávky jednoho m3 pitné vody. Studii však uzavírají konstatováním, že výsledky mohou být ovlivněny faktory, které databáze IB-NET nezahrnuje (jako je např. terén, ve kterém se dodávka uskutečňuje, nebo zdroj surové vody), a jež tudíž nelze analyzovat. Důležitým faktorem je také provozování naddimenzované infrastruktury v situaci, kdy odběry v posledních dvou desetiletích významně poklesly (což je situace většiny postkomunistických zemí). Z dostupných údajů se podařilo prokázat závislost mezi vyššími ztrátami vody v síti a vyšší energetickou náročností výroby pitné vody. Jako opatření ke snížení energetické náročnosti byla v obecné rovině diskutována optimalizace provozu do takové části dne, aby bylo možné v maximální míře využívat zvýhodněných tarifů od poskytovatelů elektrické energie. Dalším hypotetickým řešením je výroba vlastní elektrické energie ze splaškových kalů (viz studie Armar, Silvia Filho, 2003). Obě studie (Bisztray a kol. 2009 a 2010) jsou na vyžádání k dispozici v angličtině.

Použitá literatura

[1] Aquilar Bobadilla, S., Čamrová, L. 2006. Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: Komparační studie. IREAS (on-line: http://www.ireas.cz/download/projekty/www_ppo/
mezinarodni_srovnani.pdf
).

[2] Armar, A., Silva Filho, P. 2003. Reducing energy costs in municipal water supply operations. ESMAP, 2003.

[3] Aubert, C, Reynaud, A. 2005. The impact of regulation on cost efficiency: An empirie analysis of Wisconsin water utilities. Journal of Productivity Analysis 23:383-409.

[4] Databáze Světové banky, http://ib-net.org.

[5] Bisztray, M., Kis, A., Murakozy, A., Ungvári, G. 2009. Statistical analysis of the performance data of Central and Eastem European water utilities. Regional Center for Energy Policy Research.

[6] Bisztray, M., Kis, A., Murakozy, A., Ungvári, G. 2010. Energy efficiency analysis of water and wastewater utilities based on the IBNET database. Regional Center for Energy Policy Research.

Autorka

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Vysoká škola ekonomická v Praze

Převzato z časopisu Vodní hospodářství, č. 12/2010

English summary

The article informs about the purpose and the potential usability of World Bank's international benchmarking database (IB-NET) that gathers data on water and sanitation sectors across the world. We also add references to existing benchmarking studies which were developed by using data from this database.

Ilustrační foto

Fotobanka pixmac.cz