Sucho spolu s povodněmi patří k extrémním hydrologickým jevům, které se vyskytují přirozeně a nahodile. Vlivem klimatických změn se frekvence výskytu, plošný a časový rozsah těchto extrémních jevů mohou měnit. Poslední výsledky modelování dopadů klimatické změny pro Českou republiku nastiňují (a skutečnost posledního období potvrzuje) možnost častějšího výskytu přívalových povodní, ale také i dlouhotrvajících suchých období.

  Ing. Pavla Finfrlová

Ilustrační obrázek - pixmac.cz

Povodně již zvládat umíme, jsou vytvořeny pevné a funkční mechanismy; dlouhodobé sucho provázené nedostatkem povrchové a podzemní vody řešení postrádá.

Česká republika, jak jsem již uvedla, není na zvládání dlouhodobějšího sucha připravena, i když poslední novela zákona o vodách představuje první krůček vpřed. Další dobrou zprávou je, že Ministerstvo životního prostředí zahájilo projekt prověřování zásob podzemních vod a vláda ve svém prohlášení konstatovala nutnost adaptace na klimatické změny a také se podařilo zastavit rušení územních rezerv pro případnou akumulaci povrchových vod.

Předpokládané dopady klimatických změn a neudržitelný způsob hospodaření s vodou (včetně její vysoké spotřeby a znečištění) mohou vést k rozsáhlým dopadům na přírodní prostředí a společnost, mimo jiné tím, že v řadě oblastí našeho státu může dojít k nedostatku pitné vody. Při poklesu hladin podzemní vody, která je převážně určena k vodárenským účelům, se objevuje reálná hrozba nedostatku vody ve veřejných vodovodech, dojde k úbytku vody ve studních a tím k omezení individuálního zásobování, následně s poklesem objemu spodní vody dojde i k nežádoucímu zvýšení látkového zatížení.

Sucho je celosvětově považováno za jednu z nejhorších krizových situací, proto je mimořádně důležité, aby měl stát reálnou adaptační strategii, která pomůže snížit zranitelnost společnosti vlivem dopadů sucha.

Jak se tedy na zvládání sucha připravit?

Legislativa EU již nějaká řešení obsahuje. V rámci Společné implementační strategie byla v listopadu 2007 připravena zpráva o plánu pro zvládání sucha. Jedná se o dokument, který zahrnuje obecná doporučení pro sestavení operativního plánu pro zvládání sucha. Dle tohoto materiálu - "Drought Management PLANT REPORT" - Plánu pro zvládání sucha - je zvládání založeno na principech:

  • vytvoření komplexní dlouhodobé vodní politiky pro snižování rizika spojeného s extrémními projevy počasí, snižování zranitelnosti a odolnosti vůči suchu,
  • vytvoření strategie rozvoje zahrnující jednak preventivní opatření pro redukci rizika a důsledků nejistoty a dále migrační strategie pro redukci nepříznivých dopadů,
  • vytvoření proaktivního managementu, který je založen na činnostech plánovaných dopředu (změna infrastruktury, zákonů, zvyšování povědomí, ...),
  • vytváření dostatečných rezerv pro nouzové plánování a vhodných politik pro snižování zranitelnosti a zvyšování odolnosti vůči suchu (informační a varovné systémy, koordinace odpovědných pracovišť),
  • dosažení strategie zvládání sucha s cílem snížit pravděpodobnost nepříznivých dopadů sucha.

Česká republika prozatím centrálně nic nemá připraveno.

Protože život ale přeje jen připraveným, snažíme se problém uchopit a řešit zdola - například na Vodárenské soustavě východní Čechy VSVČ. Pro představení - ta zásobuje cca 470 tisíc obyvatel, princip je v zásobování aglomerace Hradec Králové - Pardubice (přes 300 tisíc obyvatel), kde je zdrojů kvalitní vody nedostatek, podzemní vodou z okrajových částí (Náchodsko, Chrudimsko). Průměrná spotřeba vody se v aglomeraci pohybuje kolem 90 I na osobu a den. Od r. 1989 klesla o 40%, ztráty vody jsou v aglomeraci 13 - 15 %, jejich další snižování by bylo ekonomicky neúnosné (za obrovských nákladů lze dosáhnout je velmi malého zlepšení).

Na VSVČ se hrozba nedostatku vody pro zásobování obyvatel již objevuje. Příčiny nedostatku vody jsou:

  • znečištění vodních zdrojů (související s bezstarostným nakládáním s chemickými látkami, přípravky a odpady v minulosti a vzrůstajícími požadavky na kvalitu pitné vody a rozšiřování škály sledovaných parametrů), 
  • dlouhodobý deficit srážek a jejich nepříznivé rozložení v čase 
  • a zdánlivý nedostatek vody daný upřednostňováním zájmů ochrany přírody nad zájmy obyvatel.

V současné době má soustava roční rezervu pouze 32%, v období 21. 3. - 15. 7. je rezerva nulová. Ztráta rezerv v tomto období je způsobena prodloužením zákazu záklesu hladiny podzemní vody pod stanovenou hodnotu ve zdrojové oblasti do letního období. Zdůrazňuji, že se jedná o omezení z hlediska ochrany přírody, nikoliv kvůli hydrologickému nedostatku vody. Vzhledem k monitorování situace na zdrojích hrozbu nedostatku vody VSVČ hodnotíme jako reálnou. Řešení spočívající ve vybudování dalších nových zdrojů (např. vrtů, nádrží) a příslušných kilometrů potrubí je otázkou na desetiletí a v současné době, při nedostatku financí, je naopak značně nereálné. Proto byla při Bezpečnostní radě města Hradec Králové zřízena pracovní skupina pro řešení krizové situace B 4.14. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu.

Rok byla analyzována legislativa, data provozovatelů i ČHMÚ. Na základě výstupů a analýz byly navrženy, obdobně jako je tomu u povodní, tři stupně aktivity pro případ nedostatku vody ve zdrojové oblasti Litá. Jsou vázány na hladinu podzemní vody v čerpáním neovlivněném vrtu státní monitorovací sítě. BDĚLOST - hladina podzemní vody dosáhla 60% čáry překročení, POHOTOVOST - 80%, NOUZE 90%. Zároveň jsme se pokusili k daným stupňům navrhnout opatření.

Tab. 1 Návrh indikátorů a opatření

Stupeň aktivity

Úroveň hladiny podzemní vody v neovlivněném vrtu

Navrhovaná opatření

Normální stav

Úroveň hladiny – 60% překročení

 

BDĚLOST

Úroveň hladiny 80%-ního překročení

Zpřísnění, popř. rozšíření režimu sledování hladiny podzemní vody a předpovědi počasí (měsíční)

POHOTOVOST

Úroveň 90%-ního překročení

Částečné omezení spotřebitelů (výzvy k šetření), aktivace komise pro řešení nedostatku vody případného vyhlášení stavu nouze

NOUZE

Úroveň hladiny základního odtoku

Vyhlášení stavu nouze, informování krizových složek, omezení spotřebitelů, neplatí omezení čerpání uvedená v rozhodnutí o nakládání s vodami z titulu ochrany přírody

KRIZE

 

Vyhlášen STAV KRIZE

- právní předpisy je nutné pro tento účel též novelizovat

 

 

Tento náš návrh vychází z dat platných pro VSVČ, je třeba ho modelově ověřit na jiných územích, aby se mohl stát pokladem pro globální řešení.

Závěr

Větru dešti neporučíme a klimatické změny byly, jsou a budou a my na ně musíme být připraveni, takže se musí ještě:

  • zpracovat pro celou ČR reálnou adaptační strategii pro nedostatek vody, 
  • definovat pojmy pro problematiku sucha, sjednotit všechna dostupná data (ČHMÚ, Povodí vodárenské společnosti) a vypracovat postupy pro řešení situace (např. plán pro zvládání sucha), a to včetně stanovení indikátorů,
  • vytvořit legislativní rámec pro řešení stavu sucha (nedostatku vody), určit priority, pravomoci a odpovědností pro racionální a efektivní zvládání nedostatku vody,
  • upravit výkon státní správy, 
  • vypracovat a kodifikovat strategii ochrany přírody respektující klimatické výkyvy a změny.

Nakonec už jen moje motto: Je důležité hledat způsob, jak věci řešit, ne důvody proč to nejde.

Autorka

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Svaz měst a obcí

Ilustrační foto

studna legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz

Redakční poznámka

Při poslední novele vodního zákona (č. 150/2010 Sb.) bylo prosazeno řešení krizových situací při nakládání s vodami, zejména možnost úpravy platných povolení při nečekaném nedostatku vody, ať už v síti nebo na zdroji (§ 109 odst. 1). Vodoprávní úřad bude mít nově explicitně stanovenou působnost tuto situaci ve veřejném zájmu na dobu nezbytnou řešit.